NÁZOR: Afghánistánem to neskončilo. USA jsou nadále ve válce, tvrdí historik

Další boj s teroristy dává smysl

„Stojím zde poprvé po dvaceti letech, kdy Spojené státy nejsou ve válce. Otočili jsme stránku,“ cituje Boot slova amerického prezidenta, která se dočkala potlesku. Pokládá otázku, zda tomu tak skutečně je.

Stanovisko Bidena totiž nekoresponduje s jeho dopisem, který zaslal 8. června předsedům komor amerického Kongresu v souladu se zákonem o pravomoci v době války, poukazuje historik. Upozorňuje, že prezident v něm uvedl, že navzdory stažení z Afghánistánu se budou Spojené státy nadále uchylovat k vlastním protiteroristickým misím i radit, pomáhat a asistovat bezpečnostním složkám partnerských zemí v podobných operacích.

Biden také zmínil, že americké jednotky plnící zmíněné úkoly čelí riziku a že v mnohých lokalitách jejich nasazení si bezpečnostní situace žádá, aby se bránily případným útokům, uvádí autor komentáře. Přiznává, že většina těchto misí je co do počtu vojáků omezená a jejich podstata je tajná, dodává však, že prezidentův dopis připustil přítomnost amerických protiteroristických sil v Iráku, Sýrii, Jemenu, Jordánsku, Libanonu, Turecku, na východě Afriky, u Čadského jezera, v Sahelu a na Filipínách.

Největší americká mise probíhá v Iráku, kde se nachází na 2.500 amerických vojáků, druhá největší pak v Sýrii, kde je působí na 900 příslušníků amerických ozbrojených sil, nastiňuje Boot. Vysvětluje, že tyto jednotky podporují místní aktéry – iráckou armádu a primárně kurdské milice Syrské demokratické síly –, poskytují jim zpravodajské informace, vzdušnou a logistickou podporu a další pomoc.

Cílem těchto misí je především zabránit obnově Islámského státu, ale také čelit stoupajícímu íránskému vlivu v regionu, konstatuje historik. Připomíná, že Islámský stát přišel v roce 2019 o svůj samozvaný chalífát, jež ovládal většinu východní Sýrie a severozápadního Iráku, ale v obou zemích má nadále tisíce bojovníků, kteří páchají teroristické útoky.

Islámský stát má také minimálně devět odnoží ve světě, například v severní a západní Africe, na Filipínách a v Bangladéši, přičemž jeho afghánsko-pákistánská větev – Islámský stát Chorásán – minulý měsíc provedla sebevražedný útok na kábulském letišti, při kterém zahynulo 13 amerických vojáků a téměř dvě stovky Afghánců, rekapituluje Boot. Dává proto podle něj smysl, že Spojené státy udržují malou vojenskou přítomnost ve světě a brání opětovnému nárůstu hrozby ze strany uvedené organizace.

Volba je na nepříteli

„Jak těžké je ve skutečnosti ukončit takové americké operace, ukazuje Somálsko,“ pokračuje autor komentáře. Poukazuje, že předchozí šéf Bílého domu Donald Trump loni v prosinci nařídil stáhnout ze země 700 amerických vojáků, většina z nich se ale nepřesunula daleko, do Keni a Džibutska, navíc velitel amerických vojsk pro Afriku generál Stephen Townsend v dubnu přiznal, že v Somálsku nadále působí stovka Američanů, kteří cvičí tamní bezpečnostní složky k boji s milicemi aš-Šabáb.

Americké velitelství pro Afriku podle informací, které v červnu přinesl list New York Times, připravuje plány pro posílení výcvikové mise v Somálsku, uvádí Boot. Odkazuje také na zprávu think tanku New America, že v zemi nadále operují americké drony, které jen letos provedly 11 útoků, naposledy 24. dubna, a byť Biden zpřísnil pravidla pro jejich nasazení, zcela jej nezastavil.

Pro pokračující americkou vojenskou přítomnost v Somálsku a dalších zemích existuje podle historika dobrý důvod. Tvrdí, že tím nejsou zájmy zbrojního průmyslu ani horlivost neokonzervativců a některých generálů, jak naznačují různé konspirační teorie, ale vnímání skutečné hrozby americkými politiky.

Jako příklad dává autor komentáře opět Somálsko, vzdálenou chudou zemi, kde ale operuje aš-Šabáb označovaný za největší, nejbohatší a nejagresivnější odnož teroristické sítě al-Káida na světě, která má pět a deset tisíc bojovníků a ovládá rozsáhlá území na jihu země, přičemž v posledních letech byli zatčeni nejméně dva z nich, kteří se účastnili pilotních kurzů ve zjevné snaze zopakovat útoky z 11. září 2001.

Bidenova administrativa opakovaně slibovala, že bude na teroristy útočit pouze dalekonosnými zbraněmi, ale úder dronu v Kábulu, který 29. srpna usmrtil desítku civilistů, ukazuje, jak těžké je získat přesné informace o cílech, nepůsobí-li v oblasti vlastní vojáci, konstatuje Boot. Deklaruje, že protiteroristické operace jsou nejúčinnější, pokud mají Spojené státy v terénu „oči“, tedy zpravodajce či vojáky spolupracující s místními silami na vytipování teroristických cílů.

„Proto, přes všechny Bidenovy řeči o ukončení ‚věčných válek‘, si Spojené státy ve skutečnosti nemohou dovolit stáhnout veškeré (vojenské) příslušníky z frontových linií,“ píše historik. Vysvětluje, že jejich nasazení je mnohem nižší než na svém vrcholu, kdy v Afghánistánu a Iráku působily desetitisíce amerických vojáků, ale neskončilo.

Slovy americké armády, volba je nyní na nepříteli, a militantní islamistické organizace nadále bojují, tudíž Spojené státy a jejich spojenci musí boj opětovat, vyzdvihuje autor komentáře. To podle něj znamená, že navzdory Bidenovým úterním slovům je země nadále ve válce.