Není úniku. Migrační politika USA a Mexika má ničivý dopad na zdraví uprchlíků

Nová migrační politika Spojených států a Mexika udržuje mnohé obyvatele Střední Ameriky v nebezpečných podmínkách. To má vážný dopad na jejich zdraví, varují Lékaři bez hranic ve své zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Zpráva nazvaná Není úniku (No Way Out) vychází ze 480 rozhovorů a svědectví středoamerických migrantů a žadatelů o azyl, zkušeností pracovníků Lékařů bez hranic a zdravotních údajů více než 26 tisíc lidí, kterým organizace poskytovala zdravotní péči na migrační trase napříč Mexikem (celou zprávu v angličtině naleznete zde).

Většina ze 480 respondentů (97,9 %) pochází ze zemí Severního trojúhelníku, čili z Hondurasu, Guatemaly a Salvadoru. Míra násilí v této oblasti je srovnatelná s válečnými zónami a je hlavním faktorem pro migraci do Mexika a USA.

Nashromážděné zdravotní údaje poukazují na vysokou míru násilí a špatného zacházení, kterému museli migranti a uprchlíci čelit nejen ve svých vlastech, ale i na migrační trase a v detenčních zařízeních spravovaných americkými a mexickými úřady.

„Když jsme vystoupili z autobusu, sebrali mě a bratra nějací muži. Sestru vzali jinam. S bratrem nás po pár hodinách propustili, ji však ne. Nevíme, co se jí stalo. Zaplatili jsme výkupné pět tisíc dolarů, vše, co jsme měli. Přesto ji nepropustili. Nevím, kdo nám může pomoct. Zdejší policii nevěříme. Náš původní plán byl přijet do USA a požádat o azyl, ale nechci odejít, dokud nezjistím, co se stalo sestře,“ popsal Lékařům bez hranic José, honduraský pacient, kterého týmy organizace ošetřovaly v mexickém městě Nuevo Laredo.

Zpráva Lékařů bez hranic o situaci migrantů a žadatelů o azyl, kteří uvázli mezi USA, Mexikem a Severním trojúhelníkem, upozorňuje mimo jiné na tato zjištění:

61,9 % respondentů řeklo, že v posledních dvou letech před opuštěním své země bylo vystaveno násilí téměř polovina dotazovaných (45,8 %) uvedla jako hlavní důvod útěku právě fakt, že byli vystaveni násilí 42,5 % respondentů sdělilo, že jim v posledních dvou letech zemřel příbuzný násilnou smrtí a 9,2 % lidí uvedlo, že jejich příbuzný byl unesen 35,8 % dotazovaných zažilo během dvou let před odchodem z vlasti vydírání, 5 % se stalo oběťmi mučení

Lidé se s násilím potýkají rovněž na migrační trase přes Mexiko: 57,3 % dotazovaných uvedlo, že tam byli vystaveni nějakému druhu násilí - například přepadení, vydírání, sexuálnímu útoku nebo mučení.

„Z mnohaletých zdravotních dat a svědectví je zřejmé, že mnozí naši pacienti v zoufalství utíkají před násilím u nich doma. Zaslouží si ochranu, péči a férovou šanci žádat o azyl. Místo toho čelí na migrační trase dalšímu násilí a je jim zamezen vstup do zemí, kde by nebyli v ohrožení. Teď uvázli na nebezpečných místech bez možnosti bezpečí vyhledat,“ říká Sergio Martin, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Mexiku.

Kriminalizace migrace vše zhoršuje

Tvrdá zastrašovací politika Spojených států a Mexika z posledních let zvýšila míru nebezpečí, jemuž musí čelit migranti a žadatelé o azyl. Na základě takzvaných Protokolů ochrany migrantů jsou lidé, kteří žádají o azyl v USA, nuceni zůstat v Mexiku, kde jsou často terčem kriminálních skupin, jež je unášejí a vydírají.

„Jelikož nemají bezpečné a legální alternativy, jsou vydáni na pospas sítím pašeráků lidí a zločineckým organizacím, které využívají ty nejzranitelnější,“ dodává Martin.

Nejistota, všudypřítomné násilí a nedostatek ochranných mechanismů mají dopad na fyzické i duševní zdraví lidí na útěku. Kriminalizace migrace vše zhoršuje. Nedávná opatření přijatá USA a bilaterální dohody s Mexikem a dalšími vládami v regionu efektivně rozkládají systém na ochranu uprchlíků a žadatelů o azyl. Ti se nemají na koho obrátit a ocitli se v situaci, kdy jsou bez reálné možnosti, jak násilí uniknout.

Lékaři bez hranic poskytují v Mexiku mimo jiné zdravotní péči a péči o duševní zdraví lidem, kteří byli zadrženi a deportováni Spojenými státy. Mnoho těchto pacientů popsalo, že byli v USA drženi v otřesných podmínkách – někdy ve studených celách, kde bylo světlo rozsvíceno 24 hodin denně, neměli přiměřenou stravu, oblečení, přikrývky a měli jen omezený přístup ke zdravotní péči.

Týmy Lékařů bez hranic také navštěvují detenční zařízení pro migranty v Mexiku, kde je přelidněnost a nedostatečná zdravotní péče normou. Ošetřují přitom pacienty s infekčními nemocemi, průjmy a rovněž oběti násilí - zejména lidi, kteří akutně potřebují psychologickou pomoc.

„Tato politika, která má bránit lidem získat azyl a vrací je zpět do nebezpečí, zhoršila humanitární krizi v regionu. Spojené státy a Mexiko ji musí ukončit. Vlády v regionu musí dát na první místo migrační politiky lidi a zajistit, aby oběti násilí měly přístup k humanitární pomoci, zdravotní péči a ochraně. Všichni lidé si bez ohledu na své právní postavení zaslouží, aby s nimi bylo nakládáno důstojně,“ dodává Marc Bosch, jenž dohlíží na programy Lékařů bez hranic v Latinské Americe.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic karavany migrantů uprchlíci USA (Spojené státy americké) Mexiko migrace

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář

Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy