KOMENTÁŘ | “Nesnesitelná obtížnost voleb“, ať v USA či Bělorusku

KOMENTÁŘ MARTINY KLICPEROVÉ - Není vcelku pochyb, že demokracie dává nejlepší naději na mír, lidská práva i slušně fungující ekonomiku. Ovšem jak známo, u voleb nejde jen o to, jací jsou kandidáti a jak lidé volí, ale také kdo a jak hlasy sčítá. Jsme svědky toho, jak se Bělorusové po dlouhé týdny snaží domoci spravedlivých výsledků. Budeme doufat, že se nadcházející volby v USA nevyvinou podobně.

Americké volby jsou složitý proces. Jde vlastně o 50 různých voleb, každý stát, často i okres, postupuje jinak, podle jiných metod a pravidel. Ke všemu se celkový výsledek prostě nesečte, hlasy si nejsou rovny. Hlas voliče ve Wyomingu má 3,6krát větší váhu než hlas Kaliforňana.

Přednosti amerických voleb

Něco můžeme Američanům závidět, např. možnost předčasných voleb a korespondenční volbu, o kterou se u nás po desetiletí marně snažíme. Zejména v éře pandemie je to lákavá bezpečná alternativa. Také prozatímní, podmíněný volební lístek (provisional ballot) je skvělá věc, např. v případě že člověk omylem není na volebním seznamu a nechce se svého práva volit vzdát.

Nevýhody amerického volebního systému

Jiné praktiky jsou pro nás odpudivé až šokující. Už to, že prezidentské volby jsou v podstatě stranickou soutěží a pro „bezpartijního“ je prakticky nemožné do systému proniknout. Nebo cirkus primárních voleb, ve kterém mají nejlepší šanci vyhrát extrémisté (v případě republikánů) nebo nanicovatí kandidáti bez charismatu, kteří se jeví jako „nejprůchodnější“ pro prezidentskou volbu (častí vítězové demokratických primárek – výjimkou byl v poslední době Obama). Děsná je také jednokolovost prezidentské volby; třetí kandidát odčerpá hlasy podobnějšímu z dvou partajních kandidátů a naservíruje tak vítězství konkurentovi, který může být tím nejhorším.

Tak jako v roce 2000, když vedle environmentalisty demokrata Gora a naftařského kandidáta republikána G. W. Bushe vstoupil do boje o prezidentské křeslo ještě R. Nader za stranu Zelených; hlasy environmentalistů se rozštěpily, vyhrál Bush, načež následovala invaze do Iráku, války na Blízkém východě, rozvrat v Sýrii, migrantské vlny – troufám si říci, že by svět dnes mohl být jiný, kdyby měla Amerika tehdy dvoukolový systém. Ovšem naše zkušenost ukazuje, že i dvoukolový systém může vyprodukovat národní neštěstí, navíc na 5 a ne jen na americké 4 roky.

Američané, kteří ještě neodvolili předčasně, půjdou do voleb v úterý 3. 11.. Musí se k volbám aktivně registrovat, není to automatický proces, jako u nás. První úterý po prvním listopadovém pondělí je tradiční den, který nekoliduje s polními pracemi, bohoslužbami, ani trhy. Poněkud znevýhodňuje pracující, kteří si nemusí vždy dovolit dlouhé čekání ve frontách a letos budou fronty obzvlášť dlouhé, už vzhledem k zesílené hygieně. Zejména v chudších regionech se bude na volbu čekat dlouhé hodiny, i proto, že se republikánům podařilo okleštit Zákon na ochranu volebních práv (Voting Rights Act) a svévolně zredukovat volební místa. Potlačovat účast oprávněných voličů se také daří zpřísňováním požadavků na identifikaci a často doživotním zrušením volebního práva zločinců. A pak je tu ještě gerrymandering - absurdně účelové překreslení volebních okrsků, ve kterém jsou republikáni šikovnější, a tak efektivnější.

K tomu letos přibyly nové fenomény: prezidentem schválené fyzické zastrašování oponentů (mj. i fyzické nájezdy Trumpových příznivců v pickupech na Bidenův volební autobus a jeho doprovodné vozy), zpochybňování milionů hlasů, které byly legitimně doručeny do volebních míst, kult vůdcovy osobnosti a konečně vlna právního napadání volebních postupů a výsledků. Republikánům jde o to snížit volební účast. Ostatně byla to právě nízká volební účast a zejména malý volební zájem černochů, které minule připravily o vítězství Clintonovou.

Čekání na výsledek

Se zavřením volebních místností vypukne napjaté čekání nejen na to, kdo získá více hlasů, ale také o jak těsný výsledek půjde. Již teď je totiž jisté, že čekání na úplné výsledky bude dlouhé a možná ne nepodobné protrahované běloruské agonii. Na sečtení budou čekat rekordní kvanta korespondenčních hlasů, v některých státech se totiž smějí začít sčítat až v den voleb. Např. stát Michigan hlásí, že korespondenčně již přišly na dvě třetiny hlasů, zbývající třetinu hodí lidé osobně v úterý a spočítat to všechno může trvat až 80 hodin. V mnoha státech se bude čekat na hlasy, které přijdou poštou: poslední platné hlasy smějí být orazítkovány v den voleb, ale pošta již nyní hlásí, že nestíhá a doručování se zpožďuje. Např. Ohio, jeden z tzv. bitevních (battleground) států, kde bude na hlasech záležet, má uzákoněnou dobu čekání na hlasy až do 13. 11.

Korespondenční volba je typická pro demokraty. Uchýlili se k ní také mnozí z těch, kdo se chrání před koronavirovou infekcí, to bývají méně často Trumpovi voliči, zejména ne ti, kdo se tělo na tělo a často bez roušek účastní jeho masových mítinků. A tak ne náhodou D. Trump už dlouho prohlašuje, že korespondenční metoda vede k podvodům. Jisté je, že prezidentovi právníci budou hledat každou skulinku, jak vyloučit i platné hlasy. Např. jednou z podmínek uznání korespondenčních hlasů bývá shoda podpisu na volebním lístku se vzorem, což otevírá dveře svévolným rozhodnutím. Prezident si ovšem pojistil přízeň poslední instance, když po zářijovém úmrtí soudkyně Ruth Bader Ginsbergové do Nejvyššího soudu na poslední chvíli protlačil svou kandidátku a zpevnil v něm konzervativní převahu z 5:4 na 6:3.

Připomíná to situaci z r. 2000 – do černé historie amerických voleb vstoupilo floridské dohadování o to, zda uznat částečně propíchnuté volební štítky, které automat nezapočítal, a rozvinul se spor o tzv. hanging, swinging, dimpled a pregnant chads. Po pěti týdnech tehdy dohady předčasně ukončil soud a aniž by byl přepočet těsného výsledku (rozdíl činil pouhé 0.009%) dokončen, Nejvyšší soud nakonec přiklepl vítězství republikánovi Bushovi. Gore tento výrok galantně přijal. Podobnou noblesu nelze od Trumpa očekávat, i kdyby fakta byla jasně proti němu. Ostatně, sám se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že nepříznivý výsledek nepříjme, prohlásil též, že výsledek voleb se musí ohlásit hned na konci volebního dne bez čekání na všechny hlasy.

Přitom je jasné, že první budou spočítána volební místa s menším počtem obyvatel a tedy republikánská, až později docházejí výsledky z větších měst, nakonec ze západních pacifických států, jakož i korespondenční hlasy, to vše budou výsledky spíše demokratické. Předčasné vyhlášení výsledků by se proto opíralo více o pro-republikánská data a ignorovalo by závěrečnou pro-demokratickou vlnu. Odcizilo by to velkou část voličů a ještě více rozbouřilo již rozjitřenou společnost.

Pro klid a mír v zemi i pro demokracii by bylo lepší, kdyby vyhrál Biden. I nám by jeho výhra dala naději na obnovu transatlantické aliance a posílení NATO, opětné začlenění USA do nadnárodních organizací, navázání na pokusy o globální řešení společných problémů.

Asi se nám teď budou na čas prolínat záběry nespokojených voličů z USA a Běloruska. Země je nervózní, nejen z napjatého souboje ale také z obavy, že budou dále zpochybňována demokratická pravidla a zákony, že bude i z oficiálních míst podněcováno násilí. Policie se připravuje na vlnu nepokojů, obchodníci ve velkých městech opevňují výkladní skříně. Mnohé asi napadá, že hlavní je, aby ten, kdo vyhraje, to dokázal s co největším rozdílem. V každém případě bude skoro polovina národa zdrcena a velká část přesvědčena, že se jim stala křivda. Zajisté se také dozvíme mnoho nového o psychologii Američanů.

Autorkou komentáře je expertka na politickou psychologii PhDr. Martina Klicperová, CSc., Psychologický ústav AV ČR.

Související

Ministerstvo vnitra

Vnitro ve zprávě varuje před nespokojenými Čechy i radikalizací extremistů

Velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. V situační zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a že je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro působení cizí moci.

Více souvisejících

demokracie Volby USA USA (Spojené státy americké) Martina Klicperová-Baker (psycholožka) komentář Joe Biden Donald Trump Republikánská strana (USA) Demokratická strana (USA) politika Bělorusko

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy