Papežova omluva za trýznění dětí je jen prvním krokem, řekl Trudeau

Kanadská vláda naznačila, že papežova omluva za roli, kterou římskokatolická církev sehrála při násilné asimilaci a trýznění dětí původních obyvatel v kanadských internátních školách, není dostatečná. Napsala to dnes agentura AP. Papež František se během své "kajícné pouti" po Kanadě ve středu setkal s premiérem Justinem Trudeauem a generální guvernérkou Kanady Mary Simonovou, která zastupuje britskou královnu Alžbětu II.

"Jako otec si nedokážu představit, že by mi mé děti někdo odebral. Když pláčou, mohu je utěšit. Když jsou šťastné, mohu s nimi jejich radost sdílet," řekl Trudeau v pevnosti Citadelle, sídle guvernérky Simonové, kde se představitelé státu s papežem setkali. "V internátních školách byly ale děti izolované a osamocené ve své bolesti a zármutku. Daleko od svých rodin a komunit," pokračoval Trudeau. "A nejhorší na tom je, že byly zbaveny svého jazyka, kultury a identity," dodal premiér, který měl podle agentury Reuters "jízlivý" tón.

Katoličtí duchovní a misionáři se v minulosti desítky let podíleli na asimilačním programu určeném pro původní obyvatele Kanady, který odloučil od rodin na 150.000 dětí, jež byly vystaveny hladovění, bití i zneužívání. Až 6000 dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních školách zemřelo, zhruba tři čtvrtiny z asi 130 internátních škol provozovala katolická církev.

Kanadský školský systém takto fungoval od 19. století až do 90. let minulého století a o obrovském dopadu na domorodou komunitu se ví dlouho. Systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila za "kulturní genocidu". Loni se o dětském utrpení začalo znovu mluvit poté, co se našly ostatky 215 dětí v bývalé katolické internátní škole pro domorodé děti v kanadské Britské Kolumbii.

Papež František poznamenal, že školský systém "prosazovaly v té době vládní úřady". V reakci na kritiku ale dodal, že "místní katolické instituce hrály roli v uplatňování této politiky" a omluvil se za násilí a zneužívání, kterému domorodé děti někteří křesťané v Kanadě vystavovali.

Papež při setkání se zástupci vlády uvedl, že "je skandální, že z blahobytu vytvořeného ekonomickým vývojem nemohou těžit všechny složky společnosti". "A je vskutku smutné, že obzvláště mezi domorodými lidmi je tolik chudoby," uvedl papež.

"Svojí návštěvou dáváte světu najevo, že se vy a římskokatolická církev připojujete k nám na cestě ke smíření, uzdravení, naději a obnově," řekla papežovi Simonová. "Tito lidé, tito přeživší, se ale vymykají definici... bojovali a stále bojují za své jazyky a kultury, aby mohli jejich další generace prosperovat," řekl Simonová, která je jako Inuitka první guvernérkou Kanady s domorodým původem.

Trudeau naznačil, že ačkoliv Františkova návštěva má na přeživší "ohromný vliv", je pouhým prvním krokem. František řekl, že církev touží po tom "obnovit vztah s domorodými Kanaďany".

Kanadský ministr pro vztahy s domorodými obyvateli Marc Miller papežův projev kritizoval. František se podle něj vyhnul zmínce o sexuálním násilí ve svém výčtu druhů zneužívání, kterému byly děti vystavován. Podle agentury Reuters svou kritikou hovořil i za některé ze zástupců domorodých komunit.

Kanadská vláda se za provozování rezidenčních škol a asimilačního programu omluvila v roce 2008, kdy v parlamentu k této věci vystoupil bývalý kanadský premiér Stephen Harper. Následkem soudního procesu, který zahrnoval vládu, církevní organizace a zhruba 90.000 žáků bývalých rezidenčních škol, musela Kanada na reparacích zaplatit miliardy dolarů domorodým komunitám. Katolická církev zaplatila přes 50 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) a dalších 30 milionů (720 milionů korun) hodlá doplatit v následujících pěti letech.

Papež se už v pondělí setkal se zástupci domorodých obyvatel a prosil je o odpuštění. Krátce předtím se na blízkém hřbitově pomodlil a následně se za doprovodu čtyř kmenových náčelníků v tradičních čelenkách zúčastnil shromáždění tisíců příslušníků původního obyvatelstva Kanady.

Související

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Není to vtip. Trump chce opravdu obsadit Kanadu, tvrdí Trudeau

Kanadský premiér Justin Trudeau varoval, že americký prezident Donald Trump bere možnost anexe Kanady vážně a usiluje o přístup k jejím rozsáhlým zásobám nerostných surovin. Na summitu v Torontu, který byl svolán narychlo, jednal s podnikatelskými a odborovými lídry o tom, jak čelit hrozbě 25% cel na veškerý kanadský dovoz do USA.

Více souvisejících

Justin Trudeau Papež František

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 4 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 5 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Írán hlásí zásadní pokrok. S Ománem se dohodl na režimu v Hormuzském průlivu

Írán uvedl, že dosáhl dohody s Ománem ohledně schválené cesty pro komerční lodě přes Hormuzský průliv. Informovala o tom BBC. Podle Teheránu ale nebude bezpečný lodní provoz zcela zaručen kvůli aktivitám Američanů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy