Kanadská vláda naznačila, že papežova omluva za roli, kterou římskokatolická církev sehrála při násilné asimilaci a trýznění dětí původních obyvatel v kanadských internátních školách, není dostatečná. Napsala to dnes agentura AP. Papež František se během své "kajícné pouti" po Kanadě ve středu setkal s premiérem Justinem Trudeauem a generální guvernérkou Kanady Mary Simonovou, která zastupuje britskou královnu Alžbětu II.
"Jako otec si nedokážu představit, že by mi mé děti někdo odebral. Když pláčou, mohu je utěšit. Když jsou šťastné, mohu s nimi jejich radost sdílet," řekl Trudeau v pevnosti Citadelle, sídle guvernérky Simonové, kde se představitelé státu s papežem setkali. "V internátních školách byly ale děti izolované a osamocené ve své bolesti a zármutku. Daleko od svých rodin a komunit," pokračoval Trudeau. "A nejhorší na tom je, že byly zbaveny svého jazyka, kultury a identity," dodal premiér, který měl podle agentury Reuters "jízlivý" tón.
Katoličtí duchovní a misionáři se v minulosti desítky let podíleli na asimilačním programu určeném pro původní obyvatele Kanady, který odloučil od rodin na 150.000 dětí, jež byly vystaveny hladovění, bití i zneužívání. Až 6000 dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních školách zemřelo, zhruba tři čtvrtiny z asi 130 internátních škol provozovala katolická církev.
Kanadský školský systém takto fungoval od 19. století až do 90. let minulého století a o obrovském dopadu na domorodou komunitu se ví dlouho. Systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila za "kulturní genocidu". Loni se o dětském utrpení začalo znovu mluvit poté, co se našly ostatky 215 dětí v bývalé katolické internátní škole pro domorodé děti v kanadské Britské Kolumbii.
Papež František poznamenal, že školský systém "prosazovaly v té době vládní úřady". V reakci na kritiku ale dodal, že "místní katolické instituce hrály roli v uplatňování této politiky" a omluvil se za násilí a zneužívání, kterému domorodé děti někteří křesťané v Kanadě vystavovali.
Papež při setkání se zástupci vlády uvedl, že "je skandální, že z blahobytu vytvořeného ekonomickým vývojem nemohou těžit všechny složky společnosti". "A je vskutku smutné, že obzvláště mezi domorodými lidmi je tolik chudoby," uvedl papež.
"Svojí návštěvou dáváte světu najevo, že se vy a římskokatolická církev připojujete k nám na cestě ke smíření, uzdravení, naději a obnově," řekla papežovi Simonová. "Tito lidé, tito přeživší, se ale vymykají definici... bojovali a stále bojují za své jazyky a kultury, aby mohli jejich další generace prosperovat," řekl Simonová, která je jako Inuitka první guvernérkou Kanady s domorodým původem.
Trudeau naznačil, že ačkoliv Františkova návštěva má na přeživší "ohromný vliv", je pouhým prvním krokem. František řekl, že církev touží po tom "obnovit vztah s domorodými Kanaďany".
Kanadský ministr pro vztahy s domorodými obyvateli Marc Miller papežův projev kritizoval. František se podle něj vyhnul zmínce o sexuálním násilí ve svém výčtu druhů zneužívání, kterému byly děti vystavován. Podle agentury Reuters svou kritikou hovořil i za některé ze zástupců domorodých komunit.
Kanadská vláda se za provozování rezidenčních škol a asimilačního programu omluvila v roce 2008, kdy v parlamentu k této věci vystoupil bývalý kanadský premiér Stephen Harper. Následkem soudního procesu, který zahrnoval vládu, církevní organizace a zhruba 90.000 žáků bývalých rezidenčních škol, musela Kanada na reparacích zaplatit miliardy dolarů domorodým komunitám. Katolická církev zaplatila přes 50 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) a dalších 30 milionů (720 milionů korun) hodlá doplatit v následujících pěti letech.
Papež se už v pondělí setkal se zástupci domorodých obyvatel a prosil je o odpuštění. Krátce předtím se na blízkém hřbitově pomodlil a následně se za doprovodu čtyř kmenových náčelníků v tradičních čelenkách zúčastnil shromáždění tisíců příslušníků původního obyvatelstva Kanady.
Související
Obchodní válka začala. Kanada zavádí 25% cla na americké zboží, Trump hrozí dalším zvýšením
Není to vtip. Trump chce opravdu obsadit Kanadu, tvrdí Trudeau
Justin Trudeau , Papež František
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
včera
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
včera
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
6. června 2026 21:04
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
6. června 2026 19:44
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
6. června 2026 18:20
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
6. června 2026 17:01
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
6. června 2026 15:50
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
6. června 2026 14:31
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
Před nadcházejícími nedělními předčasnými parlamentními volbami v Kosovu varuje bývalá prezidentka země Vjosa Osmani před preferencemi voličů, které mohou určit, zda si Priština udrží svůj kurz směřující do NATO a Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák