Papežova omluva za trýznění dětí je jen prvním krokem, řekl Trudeau

Kanadská vláda naznačila, že papežova omluva za roli, kterou římskokatolická církev sehrála při násilné asimilaci a trýznění dětí původních obyvatel v kanadských internátních školách, není dostatečná. Napsala to dnes agentura AP. Papež František se během své "kajícné pouti" po Kanadě ve středu setkal s premiérem Justinem Trudeauem a generální guvernérkou Kanady Mary Simonovou, která zastupuje britskou královnu Alžbětu II.

"Jako otec si nedokážu představit, že by mi mé děti někdo odebral. Když pláčou, mohu je utěšit. Když jsou šťastné, mohu s nimi jejich radost sdílet," řekl Trudeau v pevnosti Citadelle, sídle guvernérky Simonové, kde se představitelé státu s papežem setkali. "V internátních školách byly ale děti izolované a osamocené ve své bolesti a zármutku. Daleko od svých rodin a komunit," pokračoval Trudeau. "A nejhorší na tom je, že byly zbaveny svého jazyka, kultury a identity," dodal premiér, který měl podle agentury Reuters "jízlivý" tón.

Katoličtí duchovní a misionáři se v minulosti desítky let podíleli na asimilačním programu určeném pro původní obyvatele Kanady, který odloučil od rodin na 150.000 dětí, jež byly vystaveny hladovění, bití i zneužívání. Až 6000 dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních školách zemřelo, zhruba tři čtvrtiny z asi 130 internátních škol provozovala katolická církev.

Kanadský školský systém takto fungoval od 19. století až do 90. let minulého století a o obrovském dopadu na domorodou komunitu se ví dlouho. Systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila za "kulturní genocidu". Loni se o dětském utrpení začalo znovu mluvit poté, co se našly ostatky 215 dětí v bývalé katolické internátní škole pro domorodé děti v kanadské Britské Kolumbii.

Papež František poznamenal, že školský systém "prosazovaly v té době vládní úřady". V reakci na kritiku ale dodal, že "místní katolické instituce hrály roli v uplatňování této politiky" a omluvil se za násilí a zneužívání, kterému domorodé děti někteří křesťané v Kanadě vystavovali.

Papež při setkání se zástupci vlády uvedl, že "je skandální, že z blahobytu vytvořeného ekonomickým vývojem nemohou těžit všechny složky společnosti". "A je vskutku smutné, že obzvláště mezi domorodými lidmi je tolik chudoby," uvedl papež.

"Svojí návštěvou dáváte světu najevo, že se vy a římskokatolická církev připojujete k nám na cestě ke smíření, uzdravení, naději a obnově," řekla papežovi Simonová. "Tito lidé, tito přeživší, se ale vymykají definici... bojovali a stále bojují za své jazyky a kultury, aby mohli jejich další generace prosperovat," řekl Simonová, která je jako Inuitka první guvernérkou Kanady s domorodým původem.

Trudeau naznačil, že ačkoliv Františkova návštěva má na přeživší "ohromný vliv", je pouhým prvním krokem. František řekl, že církev touží po tom "obnovit vztah s domorodými Kanaďany".

Kanadský ministr pro vztahy s domorodými obyvateli Marc Miller papežův projev kritizoval. František se podle něj vyhnul zmínce o sexuálním násilí ve svém výčtu druhů zneužívání, kterému byly děti vystavován. Podle agentury Reuters svou kritikou hovořil i za některé ze zástupců domorodých komunit.

Kanadská vláda se za provozování rezidenčních škol a asimilačního programu omluvila v roce 2008, kdy v parlamentu k této věci vystoupil bývalý kanadský premiér Stephen Harper. Následkem soudního procesu, který zahrnoval vládu, církevní organizace a zhruba 90.000 žáků bývalých rezidenčních škol, musela Kanada na reparacích zaplatit miliardy dolarů domorodým komunitám. Katolická církev zaplatila přes 50 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) a dalších 30 milionů (720 milionů korun) hodlá doplatit v následujících pěti letech.

Papež se už v pondělí setkal se zástupci domorodých obyvatel a prosil je o odpuštění. Krátce předtím se na blízkém hřbitově pomodlil a následně se za doprovodu čtyř kmenových náčelníků v tradičních čelenkách zúčastnil shromáždění tisíců příslušníků původního obyvatelstva Kanady.

Související

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Není to vtip. Trump chce opravdu obsadit Kanadu, tvrdí Trudeau

Kanadský premiér Justin Trudeau varoval, že americký prezident Donald Trump bere možnost anexe Kanady vážně a usiluje o přístup k jejím rozsáhlým zásobám nerostných surovin. Na summitu v Torontu, který byl svolán narychlo, jednal s podnikatelskými a odborovými lídry o tom, jak čelit hrozbě 25% cel na veškerý kanadský dovoz do USA.

Více souvisejících

Justin Trudeau Papež František

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

včera

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

včera

6. června 2026 21:04

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

6. června 2026 19:44

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

6. června 2026 18:20

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

6. června 2026 17:01

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

6. června 2026 15:50

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

6. června 2026 14:31

Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje

Před nadcházejícími nedělními předčasnými parlamentními volbami v Kosovu varuje bývalá prezidentka země Vjosa Osmani před preferencemi voličů, které mohou určit, zda si Priština udrží svůj kurz směřující do NATO a Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy