Papežova omluva za trýznění dětí je jen prvním krokem, řekl Trudeau

Kanadská vláda naznačila, že papežova omluva za roli, kterou římskokatolická církev sehrála při násilné asimilaci a trýznění dětí původních obyvatel v kanadských internátních školách, není dostatečná. Napsala to dnes agentura AP. Papež František se během své "kajícné pouti" po Kanadě ve středu setkal s premiérem Justinem Trudeauem a generální guvernérkou Kanady Mary Simonovou, která zastupuje britskou královnu Alžbětu II.

"Jako otec si nedokážu představit, že by mi mé děti někdo odebral. Když pláčou, mohu je utěšit. Když jsou šťastné, mohu s nimi jejich radost sdílet," řekl Trudeau v pevnosti Citadelle, sídle guvernérky Simonové, kde se představitelé státu s papežem setkali. "V internátních školách byly ale děti izolované a osamocené ve své bolesti a zármutku. Daleko od svých rodin a komunit," pokračoval Trudeau. "A nejhorší na tom je, že byly zbaveny svého jazyka, kultury a identity," dodal premiér, který měl podle agentury Reuters "jízlivý" tón.

Katoličtí duchovní a misionáři se v minulosti desítky let podíleli na asimilačním programu určeném pro původní obyvatele Kanady, který odloučil od rodin na 150.000 dětí, jež byly vystaveny hladovění, bití i zneužívání. Až 6000 dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních školách zemřelo, zhruba tři čtvrtiny z asi 130 internátních škol provozovala katolická církev.

Kanadský školský systém takto fungoval od 19. století až do 90. let minulého století a o obrovském dopadu na domorodou komunitu se ví dlouho. Systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila za "kulturní genocidu". Loni se o dětském utrpení začalo znovu mluvit poté, co se našly ostatky 215 dětí v bývalé katolické internátní škole pro domorodé děti v kanadské Britské Kolumbii.

Papež František poznamenal, že školský systém "prosazovaly v té době vládní úřady". V reakci na kritiku ale dodal, že "místní katolické instituce hrály roli v uplatňování této politiky" a omluvil se za násilí a zneužívání, kterému domorodé děti někteří křesťané v Kanadě vystavovali.

Papež při setkání se zástupci vlády uvedl, že "je skandální, že z blahobytu vytvořeného ekonomickým vývojem nemohou těžit všechny složky společnosti". "A je vskutku smutné, že obzvláště mezi domorodými lidmi je tolik chudoby," uvedl papež.

"Svojí návštěvou dáváte světu najevo, že se vy a římskokatolická církev připojujete k nám na cestě ke smíření, uzdravení, naději a obnově," řekla papežovi Simonová. "Tito lidé, tito přeživší, se ale vymykají definici... bojovali a stále bojují za své jazyky a kultury, aby mohli jejich další generace prosperovat," řekl Simonová, která je jako Inuitka první guvernérkou Kanady s domorodým původem.

Trudeau naznačil, že ačkoliv Františkova návštěva má na přeživší "ohromný vliv", je pouhým prvním krokem. František řekl, že církev touží po tom "obnovit vztah s domorodými Kanaďany".

Kanadský ministr pro vztahy s domorodými obyvateli Marc Miller papežův projev kritizoval. František se podle něj vyhnul zmínce o sexuálním násilí ve svém výčtu druhů zneužívání, kterému byly děti vystavován. Podle agentury Reuters svou kritikou hovořil i za některé ze zástupců domorodých komunit.

Kanadská vláda se za provozování rezidenčních škol a asimilačního programu omluvila v roce 2008, kdy v parlamentu k této věci vystoupil bývalý kanadský premiér Stephen Harper. Následkem soudního procesu, který zahrnoval vládu, církevní organizace a zhruba 90.000 žáků bývalých rezidenčních škol, musela Kanada na reparacích zaplatit miliardy dolarů domorodým komunitám. Katolická církev zaplatila přes 50 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) a dalších 30 milionů (720 milionů korun) hodlá doplatit v následujících pěti letech.

Papež se už v pondělí setkal se zástupci domorodých obyvatel a prosil je o odpuštění. Krátce předtím se na blízkém hřbitově pomodlil a následně se za doprovodu čtyř kmenových náčelníků v tradičních čelenkách zúčastnil shromáždění tisíců příslušníků původního obyvatelstva Kanady.

Související

Americký prezident Joe Biden.

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům

Americký prezident Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau se zavázali společně postavit proti autoritářským režimům. Částečně i tím, že sníží svou závislost na jiných zemích, pokud jde o kritické minerály a polovodiče. Vyplynulo to z dnešní návštěvy Bidena v Kanadě, uvedla agentura Reuters.

Více souvisejících

Justin Trudeau Papež František

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 47 minutami

Aktualizováno před 53 minutami

Recep Tayyip Erdoğan

Turci si zvolili prezidenta. Erdogan už se prohlásil za vítěze

V Turecku v neděli proběhlo druhé kolo prezidentských voleb. Volební místnosti se uzavřely v 16 hodin, na první výsledky se ale čekalo do podvečera. Podle neoficiálních údajů ze sčítání hlasů úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil funkci, sám už se také prohlásil za vítěze.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Justine Triet a její film Anatomie pádu získal ocenění Zlatou palmu.

Zlatou palmu na festivalu v Cannes získal francouzský film Anatomie pádu

Na slavnostním zakončení 76. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Cannes byla udělena prestižní cena Zlatá palma za nejlepší film. Tuto ocenění dnes získal snímek Anatomie d'une chute (Anatomie pádu) od režisérky Justine Trietové. Tato čtyřiatřicetiletá filmařka se tak stala teprve třetí ženou v historii festivalu, jejíž dílo bylo oceněno hlavní cenou. V soutěži o Zlatou palmu se letos představilo 21 filmů, což svědčí o vysoké konkurenci a kvalitě prezentovaných děl.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Lotyši se dočkali zasloužené odměny. Po výhře nad Američany v prodloužení získali historický bronz

Malý, ale odhodlaný lotyšský národ zažívá v těchto dnech asi nejšťastnější období v historii. Postarali se o to jeho novodobí hrdinové, tedy hokejisté. Právě lotyšští reprezentanti v této hře se dočkali tolik kýženého historického úspěchu, když na letošním mistrovství světa došli až k medaili. Přestože má bronzovou hodnotu, pro Lotyše je jako zlatá. Největším národním hrdinou se stal Kristians Rubins, jenž nejprve zařídil prodloužení v duelu s Američany a v něm pak svou další přesnou trefou na 4:3 rozradostnil celé Lotyšsko. 

před 3 hodinami

Max Verstappen

F1: Monackou deštivou "ruletu" vyhrál Verstappen před Alonsem a Oconem

Max Verstappen si po náročném závodě v dešti připsal cenné vítězství Velké ceny Monaka, což mu poskytlo náskok 39 bodů v celkovém hodnocení mistrovství světa. Fernando Alonso skončil na druhém místě s monopostem Aston Martin a cenného ódiového umístění si cení i Esteban Ocon, který získal třetí pozici pro Alpine. Lewis Hamilton a George Russell obsadili čtvrté a páté místo pro tým Mercedes.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Děti kvůli válkám vždy strádají. Historie je toho důkazem

Válečné konflikty zasáhnou každou vrstvu společnosti, děti nevyjímaje. Hlad, nucené práce, omezení povinné školní docházky i domácí výchovy, úmrtí členů rodiny i bezprostřední ohrožení vlastního života – to vše a mnoho dalšího prožívaly děti během několika zuřících válek v historii. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

Mikuláš Bek

Bek vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu, vyzval k práci na míru

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Dnes to na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek, který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

před 9 hodinami

Vláda se chystá zvýšit rodičovský příspěvek, potvrdil Jurečka

Koaliční strany se shodly na zvýšení rodičovského příspěvku od příštího roku, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Partie na stanici CNN Prima News. Nově by měl být vyšší o 50 tisíc korun a dosáhnout tak celkové částky 300 tisíc korun. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy