NÁZOR: Po deltě přichází lambda. Vědkyně prozradila, zda je důvod k obavám

Důvodů, proč si Peru vede v pandemii tak špatně, je podle expertky mnoho. Považuje za ně špatně financované a nepřipravené zdravotnictví, nedostatek intenzivních lůžek, pomalou vakcinaci, omezovanou testovací kapacitu, rozsáhlou šedou ekonomiky, která umožňuje jen minimu lidí nechodit do práce, a početné domácnosti.  

Zemi navíc sužuje virová varianta lambda, která byla poprvé zaznamenána v metropoli Limě v srpnu loňského roku, připomíná autorka komentáře. Dodává, že v dubnu 2021 již tvořila 97 % všech tamních sekvencovaných vzorků.

Lambda se nyní šíří i ve světě, upozorňuje Hurstová. Odkazuje na nedávnou zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO), že varianta je již přítomná ve 29 zemích, přičemž se eviduje velké množství komunitního přenosu a rostoucí zastoupení této varianty koreluje s větší incidencí covidu-19.

WHO minulý měsíc označila lambdu za "globálně relevantní variantu" viru SARS-CoV-2, k čemuž se připojily i britské úřady, které jí začaly 23. června přikládat pozornost z důvodu jejího mezinárodního šíření a několika podstatným mutacím, konstatuje vědkyně. Doplňuje, že většina zaznamenaných případů ve Spojeném království je ovšem spojena s cestováním mimo Evropu.

Co říkají důkazy

"Relevantní varianta je taková, která má mutace, u nichž se očekává či ví, že ovlivňují věci jako přenositelnost (jak snadno se virus šíří), závažnost nemoci, schopnost vyhnout se imunitě po prodělané nákaze nebo očkování či zmást diagnostické testy," vysvětluje Hurstová. Podotýká, že mnoho vědců zmiňuje "nezvyklou kombinaci" mutací u varianty lambda, které ji činí mnohem nakažlivější.

Lambda vykazuje sedm mutací spike proteinu, tedy houbovitých výstupků na povrchu viru, které mu pomáhají zachytit se buňky a zaútočit na ni, uvádí expertka. Dodává, že mutace zřejmě usnadňují této variantě přichytit se na lidské buňky a naopak znesnadňují protilátkám navázat se na virus a zneškodnit jej.

Nesmíme ale zapomínat, že neutralizující protilátky nejsou jediným nástrojem lidského imunitního systému, pouze se nejsnáze zkoumají, vyzdvihuje odbornice. Zmiňuje zásadní roli T lymfocytů a soudí, že i několik mutací - jakkoliv nezvyklých - nemusí lambdě umožnit uniknout imunitní reakci.

Hurstová proto pokládá otázku, jaké máme důkazy o tom, že uvedené mutace činí z lambdy nebezpečnější virus než původní SARS-CoV-2. Obratem odpovídá, že jich je minimum.

Zatím nebyly publikovány žádné studie o variantě lambda, existuje jen několik preprintů, tedy studií, které zatím neprošly vědeckým posouzením v recenzním řízení nutném k publikaci v odborném časopisu, shrnuje autorka komentáře. Zmiňuje preprint vědců z Newyorské univerzity, který se zaměřil na účinnost vakcín od společností Pfizer a Moderna na lambdu a ve srovnání s původním virem zjistil dvou až trojnásobnou redukci vakcínou vytvořených protilátek.  

"To v kontextu situace není masivní ztráta neutralizujících protilátek," deklaruje Hurstová. Závěry zmíněného výzkumu podle ní ukazují, že tyto mRNA vakcíny zřejmě chrání i před variantou lambda.  

Vědci z Chilské univerzity zase zkoumali účinnost čínské vakcíny Sinovac proti lambdě a zjistili trojnásobný propad neutralizujících protilátek oproti původnímu viru, uvádí odbornice. Závěry těchto dvou studií, že neutralizace je alespoň částečně zachována, v ní vzbuzují naději, jelikož neutralizační protilátky představují pouze jednu formu imunitní reakce vyvolané očkováním.

Také zpráva britských zdravotnických úřadů z 8. července o aktuálních rizicích nezmiňuje v souvislosti s lambdou žádný důkaz, že by někde lambda vytlačovala variantu delta, podotýká vědkyně. Konstatuje, že výzkum pokračuje, ale v současnosti zůstává lambda pouze relevantní, nikoliv znepokojivou variantou koronaviru.