Policisté, kteří 6. ledna bránili Kongres, při slyšení popisují boje i traumata

Boje tělo na tělo jako ze středověké bitvy, urážky a výhrůžky, strach o vlastní život a problémy s duševním zdravím. Tyto své zkušenosti dnes před výborem amerického Kongresu popisuje čtveřice policistů, kteří byli mezi těmi, kdo sídlo zákonodárného sboru chránili 6. ledna při útoku příznivců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa.

Jeden z předvolaných strážců zákona odsoudil vyjádření některých republikánských politiků, kteří tehdejší násilné události při volební schůzi Kongresu nyní zkreslují a zlehčují.

"Mám pocit, jako bych absolvoval cestu do pekla a zpátky... Ale příliš mnoho lidí mi teď tvrdí, že peklo neexistuje, nebo že to peklo vlastně nebylo tak špatné. Ta lhostejnost vůči mým kolegům je hanebná!", prohlásil příslušník washingtonské policie Michael Fanone, přičemž zvýšil hlas a udeřil rukou do stolu. "Moje kariéra u policie mě připravila na to vyrovnat se s některými aspekty téhle zkušenosti. (...) Ale nic, opravdu nic mě nepřipravilo na to konfrontovat naše zvolené zástupce, kteří neustále události toho dne popírají," pokračoval ve svém úvodním proslovu.

Slyšení s Fanonem a jeho třemi kolegy otevírá činnost zvláštního výboru Sněmovny reprezentantů pověřeného vyšetřením událostí 6. ledna. Demokratická šéfka sněmovny Nancy Pelosiová jej jmenovala poté, co republikáni v Senátu zablokovali návrh na utvoření nepolitické vyšetřovací komise.

Sněmovní slyšení mohou trvat řadu měsíců a očekává se snaha předvolat mnoho dalších svědků včetně členů Trumpovy administrativy nebo i některých republikánských zákonodárců, kteří byli během nepokojů v Kapitolu s Trumpem v kontaktu. Bývalí vládní pracovníci v tomto směru podle dnešních zpráv amerických médií dostali od federálního ministerstva spravedlnosti povolení svědčit.

"Musíme vědět, co se tady v Kapitolu stalo. Také musíme vědět, co se dělo každou minutu toho dne v Bílém domě. Každý telefonát, každý rozhovor. Každé jednání před útokem, během něj a po něm," řekla dnes kongresmanka Liz Cheneyová. Ona a další Trumpův kritik Adam Kinzinger jsou jedinými dvěma republikány v devítičlenném vyšetřovacím panelu.

První předvolaní svědci lednový střet s Trumpovými příznivci popisovali jako traumatický zážitek, který zanechal jizvy na fyzickém i psychickém zdraví zasahujících policistů. Fanone i strážník Aquilino Gonell vzpomínali, jak je výtržníci nazývali "zrádci" a mluvili o tom, že se svými zkušenostmi se dodnes vypořádávají. Policista tmavé pleti Harry Dunn zase líčil zklamání z toho, že při obraně Kapitolu kromě násilí čelil také rasistickým urážkám, což prý do té doby jako policejní důstojník na Kapitolu nikdy nezažil.

"To, čemu jsme ten den byli vystaveni, bylo jako něco ze středověké bitvy. Bojovali jsme tělo na tělo ve snaze zabránit invazi násilného davu do Kapitolu," vzpomínal Gonell. Mluvil mimo jiné o tom, jak výtržníci křičeli "poslal nás Trump", nebo o nebezpečné tlačenici u jednoho ze vstupů do budovy Kongresu. "Cítil jsem, jak ztrácím kyslík, a vzpomínám si, že jsem si říkal: 'Tak takhle umřu, při obraně tohohle vstupu,'" uvedl.

K washingtonskému Kapitolu se 6. ledna dostavily tisíce příznivců končícího prezidenta, který nikdy neuznal volební porážku a před formálním schválením výsledku vyzval stoupence k protestu u sídla Kongresu. Stovkám z nich se podařilo proniknout dovnitř poté, co nepřipravená policie nedokázala udržet obranné linie, a volební schůze zákonodárců musela být na několik hodin přerušena, její účastníci evakuováni. Čtyři lidé na místě zemřeli, jeden z policistů umřel o den později v nemocnici a dalších asi 140 si z bojů odneslo zranění.

Trump a někteří další republikáni brzy začali nepokoje líčit jako relativně nevinný incident a šířit divoké spekulace o tom, co jej způsobilo. Kongresman Andrew Clyde v květnu uvedl, že záběry s lidmi pronikajícími do Kapitolu vypadají jako "normální návštěva turistů", senátor Ron Johnson se rovněž v květnu nechal slyšet, že "to byl celkově vzato poklidný protest". Zároveň se objevily konspirační teorie o tom, že násilí pomohli vyvolat levicoví agitátoři nebo dokonce agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

"Nebyla to antifa, nebylo to Black Lives Matter (hnutí Na černošských životech záleží), nebyl to FBI, byli to jeho (Trumpovi) podporovatelé, které ten den ke Kapitolu poslal," reagoval dnes na zavádějící tvrzení strážník Gonell.

"Jestli takhle vypadají američtí turisti, tak chápu, proč cizí země americké turisty nemají rády," uvedl v této souvislosti čtvrtý předvolaný policista Daniel Hodges. Ten po boku Fanoneho a Gonella čelil rozzuřenému davu ve vstupní chodbě na západní straně Kapitolu, kde byl na videu zachycen, jak po střetu s útočníkem křičí bolestí. O účastnících násilného protestu dnes Hodges mluvil jako o "bílých nacionalistech" a "teroristech".

V souvislosti s nepokoji už americké úřady vznesly obvinění proti více než 500 lidem, od běžných Trumpových fanoušků až po přední členy krajně pravicových milicí. Přímo 6. ledna bezpečnostní složky zadržely poměrně málo účastníků a vyšetřovatelé pak začali podezřelé dohledávat po celých USA. Na začátku minulého týdne v rozsáhlé kauze padl první trest za závažný trestný čin: Muž z Floridy, který na začátku roku pronikl až do zasedacího sálu Senátu, dostal osm měsíců odnětí svobody.

Související

Více souvisejících

Policie USA Kongres USA vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 1 hodinou

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 3 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy