Pompeo míří do Evropy a na Blízký východ, Trumpovu prohru odmítá

Pompeo zavítá do sedmi zemí a chce se zaměřit zejména na priority Trumpovy administrativy, včetně protičínské a protiíránské politiky.

Šéf diplomacie mimo jiné navštíví Golanské výšiny a židovskou osadu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, čemuž se jeho předchůdci vyhýbali. Všechny bývalé americké vlády totiž považovaly Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny za území okupované Izraelem.

Loni v listopadu však ministerstvo zahraničí USA zrušilo své dlouholeté stanovisko, podle něhož židovské osady na Západním břehu Jordánu "nejsou v souladu s mezinárodním právem". Stalo se tak krátce po rozhodnutí Soudního dvora EU, že na potravinách pocházejících z území okupovaných Izraelem od června 1967 musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně židovských osad.

O změnu americké pozice usiloval zejména Pompeo ve spolupráci s americkým velvyslancem v Izraeli Davidem Friedmanem. Západní břeh Jordánu, který Izrael obsadil za války v roce 1967, Palestinci chtějí pro svůj budoucí stát. Izrael to odmítá a argumentuje biblickými vazbami a bezpečnostními hledisky. Podle většiny zemí jsou však osady z pohledu mezinárodního práva nelegální a komplikovaly minulá kola izraelsko-palestinských mírových rozhovorů.

Jen několik dní před izraelskými parlamentními volbami loni v březnu navíc Trump podepsal dekret uznávající vládu Izraele na Golanech. Golanské výšiny na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN anektoval. OSN, Evropská unie či Liga arabských států považují toto území za okupované Izraelem.

Radikální změnu americké pozice uvítali Izraelci žijící na těchto územích. Na Golanech má vzniknout osada s názvem "Trump Heights", zatímco po Pompeovi pojmenoval víno vinař z osady na Západním břehu Jordánu. Pompeo by podle webu Axios měl vinárnu příští týden navštívit. Zda tak učiní soukromě, není jasné.

Pompeova cesta má podle webu Axios zdůraznit změnu americké politiky vůči Izraeli za vlády Trumpa. Pro šéfa diplomacie podle webu může mít i osobní význam, jelikož možná bude chtít kandidovat v prezidentských volbách za čtyři roky.

Běžné zahraničněpolitické otázky budou během Pompeovy cesty podle AP spíše v pozadí vzhledem k nynější neobvyklé situaci, kdy většina světa přijala výsledky prezidentských voleb v USA, zatímco šéf americké diplomacie, prezident Trump a většina Republikánské strany nikoli, píše agentura AP.

Pompeo před několika dny vyvolal pozdvižení, když novinářům řekl, že očekává "poklidný přechod k druhé Trumpově administrativě". Podle agentury AP působil dojmem, že žertuje. Následně mnohem vážněji prohlásil, že svět by měl mít plnou důvěru v to, že americké ministerstvo zahraničí bude funkční a úspěšné po 20. lednu, což je den inaugurace šéfa Bílého domu. Ani v následných rozhovorech však Pompeo nezmínil, že prezidentský úřad převezme Biden.

Pompeo v rámci své cesty zavítá do Francie, Turecka, Gruzie, Izraele, Spojených arabských emirátů, Kataru a Saúdské Arábie. Lídři všech těchto zemí přitom veřejně Bidenovi gratulovali k vítězství. Čtyři z těchto států - Francie, Turecko, Gruzie a Katar - přitom mají poněkud napjaté vztahy s Trumpovou administrativou, a není tak jasné, zda se Pompeo s jejich lídry veřejně setká.

Pompeova podpora Trumpa, který bez důkazů tvrdí, že prezidentské volby provázely rozsáhlé podvody, může podle AP ohrozit důvěryhodnost USA na globální scéně, zejména pokud jde o americkou kritiku demokratických nedostatků v jiných zemích. Pompeo ve čtvrtek komentoval situaci v hongkongském parlamentu, v posledních týdnech rovněž kritizoval průběh voleb v Bělorusku, v Tanzanii či Pobřeží slonoviny. Na úterní tiskové konferenci však ostře odmítl otázku, zda Trumpovy nepodložené protesty vůči volebním výsledkům neohrožují věrohodnost USA. Dotaz přitom označil za "směšný".