Pošta v USA varuje, že asi nestihne doručit korespondenční hlasy

Americká federální pošta nedávno vydala varování pro většinu amerických států, že v nich možná nebude schopna doručit korespondenční hlasy zaslané do listopadových prezidentských voleb dostatečně včas na to, aby mohly být započítány.

Podle listu The Washington Post (WP) tím ještě navýšila zmatky kolem nejsledovanějších světových voleb, jejichž průběh značně znejistěla pandemie covidu-19.

Americká poštovní služba (USPS) zaslala koncem července dopis činitelům ze 46 amerických států a federálního okrsku, v němž leží metropole Washington. V nich tamní úřady varuje před možností, že hlasovací lístky zaslané krátce před termínem pro jejich odeslání možná nebude schopna doručit včas volebním komisím. Podle WP tak hrozí, že i pokud lidé splní podmínky pro hlasování poštou stanovené v jejich státě, může se stát, že jejich hlas propadne. Občanům 31 států tak USPS například radí, aby svoje hlasy odeslaly raději s nejméně týdenním předstihem před 3. listopadem, kdy se volby konají, nehledě na termíny stanovené místními volebními úřady.

"Poštovní služba žádá po volebních činitelích a voličích, aby realisticky zvážili, jak pošta funguje," uvedla ve vyjádření mluvčí USPS Martha Johnsonová.

Řada států v reakci na dopis zahájila snahy o posun některých termínů, například kdy si mohou voliči nejpozději požádat o volební lístek, či do kdy musí jejich hlasy dorazit k volební komisi. Například jeden z klíčových takzvaných bitevních států Pensylvánie, u níž se těžko předpovídá, k jakému kandidátovi se přikloní, chce dovolit termín pro doručení až tři dny po samotných volbách. Na výsledek letošního hlasování se tak možná bude čekat i několik dní.

Pozorovatelé se přitom obávají opakovaní událostí z některých států, kde se po letošních primárních volbách rozhořely právní bitvy právě kvůli hlasům, jež pošta doručila příliš pozdě. Například v Pensylvánii či na Floridě, která má v nadcházejících volbách zásadní význam, se jednalo o desetitisíce volebních lístků a na oficiální výsledky se tam někde čekalo až několik týdnů.

Ohledně korespondenčního hlasování vedou několikaměsíční spor opoziční demokraté s vládnoucími republikány. Demokraté zastávají názor, že by s ohledem na šíření koronaviru měly úřady ulehčit a zpřístupnit zaslání hlasovacích lístků poštou co nejvíce voličům. Republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem však tvrdí, že masové hlasování poštou budou nevyhnutelně provázet volební podvody. S tím však nesouhlasí řada odborníků, kteří poukazují mimo jiné na to, že čistě korespondenční hlasování je již běžnou praxí ve čtyřech amerických státech, jež s touto metodou dosud nezaznamenaly zásadní problém.

Trump tento týden prohlásil, že právě kvůli svému postoji ke korespondenčnímu hlasování nesouhlasí s mimořádnou finanční injekcí pro USPS, která je součástí záchranného ekonomického balíčku navrhovaného demokraty. Část financí by přitom sloužila také na zvládnutí výjimečného přívalu dopisů, který se v souvislosti s volbami očekává. Prezident přitom v minulosti již několikrát otevřeně na veřejnosti prohlásil, že vyšší volební účast spojená s poštovním hlasováním by se podle něj negativně podepsala na volebních vyhlídkách republikánů.

Demokraté proto Trumpa osočují z toho, že se svými kroky a prohlášeními snaží nepřímou formou zbavit volebního práva některé Američany a že si připravuje půdu pro to, aby nemusel uznat výsledek voleb, pokud je nevyhraje. Bývalý demokratický prezident Barack Obama v pátek na twitteru napsal, že Trumpovu administrativu "více znepokojuje potlačování voleb, než potlačování viru".

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA Pošta

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

včera

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy