Pošta v USA varuje, že asi nestihne doručit korespondenční hlasy

Americká federální pošta nedávno vydala varování pro většinu amerických států, že v nich možná nebude schopna doručit korespondenční hlasy zaslané do listopadových prezidentských voleb dostatečně včas na to, aby mohly být započítány.

Podle listu The Washington Post (WP) tím ještě navýšila zmatky kolem nejsledovanějších světových voleb, jejichž průběh značně znejistěla pandemie covidu-19.

Americká poštovní služba (USPS) zaslala koncem července dopis činitelům ze 46 amerických států a federálního okrsku, v němž leží metropole Washington. V nich tamní úřady varuje před možností, že hlasovací lístky zaslané krátce před termínem pro jejich odeslání možná nebude schopna doručit včas volebním komisím. Podle WP tak hrozí, že i pokud lidé splní podmínky pro hlasování poštou stanovené v jejich státě, může se stát, že jejich hlas propadne. Občanům 31 států tak USPS například radí, aby svoje hlasy odeslaly raději s nejméně týdenním předstihem před 3. listopadem, kdy se volby konají, nehledě na termíny stanovené místními volebními úřady.

"Poštovní služba žádá po volebních činitelích a voličích, aby realisticky zvážili, jak pošta funguje," uvedla ve vyjádření mluvčí USPS Martha Johnsonová.

Řada států v reakci na dopis zahájila snahy o posun některých termínů, například kdy si mohou voliči nejpozději požádat o volební lístek, či do kdy musí jejich hlasy dorazit k volební komisi. Například jeden z klíčových takzvaných bitevních států Pensylvánie, u níž se těžko předpovídá, k jakému kandidátovi se přikloní, chce dovolit termín pro doručení až tři dny po samotných volbách. Na výsledek letošního hlasování se tak možná bude čekat i několik dní.

Pozorovatelé se přitom obávají opakovaní událostí z některých států, kde se po letošních primárních volbách rozhořely právní bitvy právě kvůli hlasům, jež pošta doručila příliš pozdě. Například v Pensylvánii či na Floridě, která má v nadcházejících volbách zásadní význam, se jednalo o desetitisíce volebních lístků a na oficiální výsledky se tam někde čekalo až několik týdnů.

Ohledně korespondenčního hlasování vedou několikaměsíční spor opoziční demokraté s vládnoucími republikány. Demokraté zastávají názor, že by s ohledem na šíření koronaviru měly úřady ulehčit a zpřístupnit zaslání hlasovacích lístků poštou co nejvíce voličům. Republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem však tvrdí, že masové hlasování poštou budou nevyhnutelně provázet volební podvody. S tím však nesouhlasí řada odborníků, kteří poukazují mimo jiné na to, že čistě korespondenční hlasování je již běžnou praxí ve čtyřech amerických státech, jež s touto metodou dosud nezaznamenaly zásadní problém.

Trump tento týden prohlásil, že právě kvůli svému postoji ke korespondenčnímu hlasování nesouhlasí s mimořádnou finanční injekcí pro USPS, která je součástí záchranného ekonomického balíčku navrhovaného demokraty. Část financí by přitom sloužila také na zvládnutí výjimečného přívalu dopisů, který se v souvislosti s volbami očekává. Prezident přitom v minulosti již několikrát otevřeně na veřejnosti prohlásil, že vyšší volební účast spojená s poštovním hlasováním by se podle něj negativně podepsala na volebních vyhlídkách republikánů.

Demokraté proto Trumpa osočují z toho, že se svými kroky a prohlášeními snaží nepřímou formou zbavit volebního práva některé Američany a že si připravuje půdu pro to, aby nemusel uznat výsledek voleb, pokud je nevyhraje. Bývalý demokratický prezident Barack Obama v pátek na twitteru napsal, že Trumpovu administrativu "více znepokojuje potlačování voleb, než potlačování viru".

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA Pošta

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 4 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy