Republikáni se podle médií rozhodli zůstat s Trumpem

Úterní hlasování v Senátu amerického Kongresu o ústavnosti takzvaného impeachmentu vedeného proti exprezidentu USA Donaldu Trumpovi bylo ukázkou toho, že se tolik diskutovaný odklon republikánů od bývalé hlavy státu zdá být čím dál tím více nepravděpodobný.

Píší to dnes americká média, podle nichž je Trumpův vliv na stoupence strany stále příliš velký na to, aby jej mohli státní i federální republikánští lídři zavrhnout, ačkoli ho ještě nedávno veřejně kritizovali.

Senát v úterý hlasoval o námitce senátora Randa Paula, který tvrdil, že vést ústavní žalobu proti bývalému prezidentovi je v rozporu se základním zákonem USA. Pro tento argument, a tím pro odložení ústavní žaloby, se vyslovilo 45 republikánských členů horní komory Kongresu z celkových 50. Řada z nich, včetně jejich senátního lídra Mitche McConnella, přitom krátce po nepokojích v Kongresu z 6. ledna vyslovila žalobě opatrnou podporu a volala po tom, aby byl Trump pohnán k odpovědnosti.

"Úterní hlasování v Senátu je znamením toho, že ačkoli o Trumpovi panuje ve Washingtonu po nepokojích nízké mínění, velká část republikánů si dává pozor, aby nepopudila jeho podporovatele, kterých je mezi voliči strany stále většina," napsala agentura AP ve své analýze.

"Pokud byla Republikánská strana na rozcestí ohledně své posttrumpovské budoucnosti, tak se nyní podle všeho již rozhodla, jakým směrem se vydat," komentuje hlasování magazín Politico.

Podle listu The Washington Post se zřejmě potvrzuje teorie, že čím více času uplynulo od bezprecedentních střetů v budově Kongresu, tím méně se čelní republikáni na exprezidenta hněvají. "Pokud bychom o ústavní žalobě hlasovali v den nepokojů, získala by 80 hlasů," řekl listu jeden z poradců republikánů v Senátu.

Řada činitelů strany od té doby také již poznala následky, které s sebou kritický postoj vůči Trumpovi přináší. Proti některým republikánům ve Sněmovně reprezentantů, kteří společně s demokraty ústavní žalobu schválili, již strana do primárních voleb postavila soupeře, kteří mají Trumpovu podporu. Exprezidentův syn Donald mladší rovněž vyzval k odvolání kongresmanky Liz Cheneyové z vedení republikánů ve Sněmovně.

Trump se tak oproti svým předchůdcům očividně neplánuje po konci svého mandátu stáhnout do ústraní a hodlá do stranické politiky stále zasahovat. Na účtu mu podle AP zbylo více než 50 milionů dolarů (1,07 miliardy korun) z prezidentské kampaně, s nimiž může podporovat svoje vybrané kandidáty v různých volbách a komplikovat tím život těm republikánům, kteří se postaví proti němu.

Trump se už také postavil za svou bývalou mluvčí Sarah Sandersovou, která kandiduje na guvernérku státu Arkansas, a podpořil kandidaturu Kelli Wardové do čela Republikánské strany ve státě Arizona, která následně volby vyhrála. "Trump se může vložit do fungování strany v podstatě v jakémkoli státu - nebo nejméně v 90 procentech států," řekl činitel republikánů z Kentucky Don Thrasher s tím, že by exprezidentův vliv rozhodl jakékoli stranické hlasování

Trumpovi poradci tvrdí, že exprezident chce věnovat většinu svého času snaze o zisk Kongresu pro republikány ve volbách plánovaných na rok 2022. Diskutuje se rovněž o jeho další kandidatuře na prezidenta v roce 2024, v níž se mu demokraté snaží zabránit právě současnou ústavní žalobou.

Podle Politico však oddanost Trumpovi není pro Republikánskou stranu bez rizik. Svou budoucnost totiž svazuje s velmi kontroverzním politikem, který za čtyři roky v Bílém domě republikány připravil o Bílý dům a o kontrolu v obou kongresových komorách.

Skutečnou otázkou podle magazínu není to, jak dlouho se bude nad republikány vznášet Trumpův stín, ale zda pod ním bude místo i na jiné osobnosti. Analytici připomínají, že v listopadových volbách Trumpa volilo přes 74 milionů lidí a že se jeho podpora mezi voliči republikánů v průzkumech stále pohybuje kolem 80 procent.

"Hodně lidí ve straně tak trochu tiše doufá, že půjde pryč, aby se mohlo jít dál," řekl Politico republikánský stratég Sean Walsh, podle nějž je exprezidentův vliv tak velký, že se jej bude strana moci zbavovat jen postupně. "Abyste se mohli posunout dál, musíte přežít. A nemůžete přežít, pokud začnete na Trumpa otevřeně házet špínu," dodal.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

Více souvisejících

Donald Trump Republikánská strana (USA) USA (Spojené státy americké) Impeachment Kongres USA

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 8 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 12 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 12 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data

Kolik lidí v Česku žádá o předčasný starobní důchod? Příslušný úřad se rozhodl shromáždit data za posledních deset let. Jak se ukázalo, největší zájem o brzký odchod do penze měli lidé v letech 2022 a 2023. Tehdy bylo nutné zpracovat téměř 180 tisíc žádostí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy