Kdo zvládl koronavirus lépe? Velký průzkum zjišťoval, co si lidé o jednotlivých státech myslí

Čína, která měla s USA vzhledem k probíhající obchodní válce už tak dost poškozené diplomatické vztahy, byla první světovou zemí zasaženou koronavirem (prvotním ohniskem se stala tržnice ve Wu-chanu, v provincii Chu-pej), s nímž si ale díky zavedení striktních preventivních epidemiologických opatření dokázala poradit. Dnes dokonce pomáhá jednotlivým zemím se zajištěním distribuce zdravotnických prostředků - roušek, respirátorů a jiných ochranných pomůcek. Informoval o tom britský deník Guardian.

Nelze se proto divit, že začíná stoupat její podpora. Podle průzkumů veřejného mínění věří pouze 3 sledované země z celkového počtu 53, že si USA poradily s epidemií koronaviru lépe než Čína. Zmiňovaná anketa by měla mimo jiné také sehrát hlavní roli během chystané velké konference o budoucnosti demokracie pořádanou americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem, americkým exministrem zahraničí Johnem Kerrym a hongkongským aktivistou Joshuem Wongem. Celá akce se ponese v duchu ideologického boje mezi USA a Čínou.

Šetření provedené napříč všemi kontinenty na reprezentativním vzorku 120 000 lidí německou výzkumnou firmou Dalia Research a Alliance of Democracies Foundation, v jejímž čele stojí bývalý generální tajemník NATO Fogh Rasmussen, potvrdilo celkovou nespokojenost populace s vedením USA. Co se týče vlád jednotlivých zemí, tak ty se těší z hlediska zvládnutí epidemie největší podpoře v Řecku (89 %), Irsku (87 %), Jižní Korei, Austrálii a Dánsku (86 %). Nejhorších výsledků dosáhly Brazílie, Francie, Itálie, USA a Spojené království. 

Pouhá třetina respondentů se ztotožňuje s americkým přístupem k pandemii covid-19 ve srovnání s 60 %, kteří zastávají názor, že adekvátní byla naopak čínská reakce. Větší počet podporovatelů USA byl zaznamenán na Taiwanu, v Jižní Korei a USA. Trump je z globálního hlediska nepopulární nicméně i v jiných oblastech Pouhá třetina Evropanů je přesvědčená, že jeho administrativa má pozitivní vliv na světovou demokracii ve srovnání s polovinou, která zastává opačný názor. Razantní pokles 40 % byl zaznamenán v Německu.

Ministři zahraničních věcí EU dokonce zašli tak daleko, že přehodnocují svůj dřívější skeptický postoj vůči Pekingu. Nejožehavějším tématem je americko-čínská obchodní válka, jíž se Evropa už nechce dál  zúčastňovat. Terčem kritiky je také americký zákon regulující export do USA. Firmy, které dodávají do Spojených států, jsou povinné disponovat osvědčením, že nepoužívají zařízení od čínské telekomunikační firmy Huawei.

Přesně toto opatření vyvolalo v Číně velkou vlnu nevole. Zatímco v roce 2019 bylo 38 % Číňanů přesvědčeno, že USA ohrožují světovou demokracii, v roce 2020 tato hodnota stoupla na 64 %, čímž se Čína stala zemí s nejkritičtějším postojem vůči takzvané kolébce demokracie. Zdá se, že pojem demokracie si veřejnost a politici začínají v souvislosti s pandemií covid-19 vysvětlovat různými způsoby.

"Covid-19 je jakýmsi lakmusovým testem demokracie. Demokracie v srdcích i myslích lidí stále žije. Dostupná studie nicméně ukazuje výrazný rozbor mezi vládami a občany, což by si demokratičtí vůdci měli vyložit jako novou výzvu pro větší demokracii a svobodu, až covid-19 odejde," nechal se slyšet dánský expremiér Lars Løkke Rasmussen.