Situace je horší než v roce 2008, varuje analytik. Čeká velký ekonomický náraz

NÁZOR - V roce 2008, na setkání s akademiky z London School of Economics, položila britská královna Alžběta II. otázku, proč zjevně nikdo nečekal největší světovou finanční krizi v poválečném období, připomíná Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Ekonomický analytik z think tanku American Enterprise Institute podotýká, že tzv. velká recese, která začala koncem roku 2008 a táhla se do poloviny roku následujícího, odstartovala kolapsem astronomických cen nemovitostí a akcií.

Opakování stejné chyby

Retrospektivně je toto zjevné, ale ve své době problém na první pohled nikdo neviděl, uvádí autor komentáře. Dodává, že nyní se zdá, že se chystáme zopakovat stejnou chybu, když nás neznepokojují dnešní akciové a dluhové bubliny.

"Jistě, americká a globální ekonomika se dobře odrazily z hlubin koronavirové ekonomické recese. Je také mimo pochybnost, že byly vyvinuty a nyní jsou distribuovány účinné vakcíny," pokračuje Lachman. Upozorňuje však, že Banka pro mezinárodní vyrovnání nadále varuje, že ceny na globálních akciových a finančních trzích opět výrazně překročily svou krytou hodnotu, tudíž se ocitly v oblasti bubliny.

Navíc, zdravotníci neustále varují, že nás čeká temná koronavirová zima, než se podaří naočkovat dostatečnou část populace a vrátit ekonomiku do normálu, připomíná analytik. Vzhledem k faktickému mlčení ekonomů ohledně nebezpečí současných bublin a riziku dalšího propadu globální ekonomiky, se táže, zda za rok či dva, až bubliny konečně prasknou, nebude britská panovnice klást stejný dotaz jako v roce 2008.

Ticho je o to překvapivější, vezmeme-li v potaz, o kolik jsou stávající bubliny rozšířenější a o kolik je světová ekonomika zadluženější ve srovnání s dobou před 12 lety, deklaruje odborník. Vysvětluje, že v roce 2008 se bubliny týkaly především amerického realitního a finančního trhu, zatímco dnes se nacházejí v každém koutu světové ekonomiky.

"Ve skutečnosti růst amerického akciového trhu připomíná ten, který předcházel burzovnímu krachu v roce 1929, zatímco země s velkými problémy se solventností jako Itálie, Španělsko a Portugalsko se všechny nacházejí v situaci, že si mohou půjčovat za nulové úrokové sazby," píše Lachman. Za stejně znepokojivý považuje ohromný růst zadlužení ve světě, jelikož již před úderem pandemie způsobily levné peníze růst globálního zadlužení nad úroveň před zářím 2008, kdy zkrachovala banka Lehman Brothers.

Dokud hraje hudba, tančí se

S nástupem pandemie globální zadlužení vyletělo ještě výše, jelikož rozpočtové deficity jsou nafukovány a velké firmy jsou nuceny bezhlavě si půjčovat, varuje autor komentáře. Za velký zdroj obav označuje rozvíjející se tržní ekonomiky, které nyní tvoří zhruba polovinu světové ekonomiky a které zasáhla totální hospodářská bouře pandemií vyvolaných otřesů, nízkých výkupních cen komodit a slabé poptávky po jejich exportu.  

V důsledku toho jsou mají tyto ekonomiky rekordní zadlužení a mimořádně vysoké rozpočtové deficity, což naplňuje predikci Světové banky, že je pouze otázkou času, než dojde k vlně bankrotů rozvojových zemí a restrukturalizaci jejich dluhů, která může mít závažné dopady pro globální finanční systém, konstatuje Lachman. Podotýká, že obavy budí i vysoce zadlužené a ze systémového hlediska důležité jihoevropské státy jako Itálie a Španělsko, jelikož ty mají nyní vyšší dluh a mnohem větší rozpočtový deficit než v roce 2010 během dluhové krize v eurozóně.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Stejně jako tehdy jsou tyto země svázané společnou evropskou měnou a budou mít velké problémy se snížením rozpočtových deficitů a obnovením jakéhokoliv dojmu udržitelnosti svých veřejných financí, očekává analytik. Domnívá se, že toto zadělává na další dluhovou krizi v eurozóně.

Autor komentáře odkazuje také na varování Eda Altmana, experta na bankroty z New York University, že v důsledku pandemie dochází v USA k výraznému nárůstu krachů malých a středních firem, stejně jako na dlouhodobá varování někdejší předsedkyně americké centrální banky FED Janet Yellenové před přílišnou zadlužeností na vysoce propojeném dluhovém trhu.

Po americké realitní a úvěrové krizi z roku 2008 někdejší ředitel Citibank Chuck Prince ospravedlňoval vysoce spekulativní kroky své banky v existující bublině tím, že "pokud hraje hudba, musí se tancovat", připomíná expert. Nepochybuje o tom, že i dnes, kdy velké centrální banky chrlí na trh ohromnou likviditu, hudba doslova řve a trhy tančí.

"Otázka, kterou nikdo zjevně neklade, zní, co se stane, až hudba hrát přestane," upozorňuje Lachman. Soudí, že až pomyslná hudba utichne a současná "párty" skončí, britské královně bude nutné hodně vysvětlovat, proč nikdo nevaroval před dalším nárazem.   

Související

Úřad vlády

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček? Hlavně „obyčejný člověk“

Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody. Komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Ilustrační foto

Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, MF by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší

Inflace v Česku je přes svůj určitý pokles stále nebetyčná, komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda. V březnu vykázala úroveň patnácti procent v meziročním vyjádření, takže předčila prognózu České národní banky. Ministerstvo financí by proto mělo zase rychle zapomenout na zvýšení DPH. Tento týden vypustilo do éteru veřejné diskuse pokusný balonek – právě ke zvýšení DPH. Ale potázalo se se zlou. Zrušení nejnižší sazby DPH doprovázené kosmetickou redukcí nižší sazby a "škatulaty" s položkami totiž v souhrnu opravdu představuje zvýšení daně.

Více souvisejících

Ekonomická krize Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy