Spojencům kvůli podpoře Ukrajiny dochází zbraně. Zvažují riziko ruského útoku na ně

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování - při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to dnes agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už před tím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO.

Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Pro některé evropské země může být obtížné rychle doplnit zásoby, jelikož už nemají silný obranný sektor, který by dokázal rychle vyprodukovat náhradu, a mnohé z nich se spoléhají na dominantní americký obranný průmysl, jenž vytlačil některé konkurenty. Nyní podle AP čelí dilematu: mají nadále posílat své zásoby zbraní na Ukrajinu a potenciálně zvýšit svou vlastní zranitelnost vůči možnému ruskému útoku? Nebo si mají nechat to, co jim zbývá, aby ochránily vlast, což ale může zvýšit pravděpodobnost ruského vítězství na Ukrajině?

Po takřka osmi měsících intenzivních bojů spojenci očekávají, že válka bude pokračovat měsíce, možná roky. Obě strany přitom rychle spotřebovávají zásoby zbraní. Vítězství může záviset na tom, kdo vydrží déle, píše AP.

Evropští představitelé v komentářích nebo rozhovorech uvedli, že nelze nechat Rusko na Ukrajině zvítězit a jejich podpora bude pokračovat. Zdůraznili však, že otázka domácí obrany je všechny tíží. Náš odhad je, že Rusko obnoví své schopnosti spíše dříve než později, protože ruský prezident může nařídit výrobcům zbraní, aby přešli na výrobu 24 hodin denně, řekl estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Moskva podle něj poslala některé vojáky do továren místo na frontu.

Rusko má podle Pevkura zkušenosti s obnovou své armády, aby mohlo každých několik let podniknout invazi proti evropským sousedům, přičemž zmínil válku v Gruzii v roce 2008, ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a nyní rozsáhlou invazi na Ukrajině.

Obtížím čelí také další menší země jako Litva, ale i některé větší státy včetně Německa, podotkla AP. "Zásoby bundeswehru jsou omezené. Stejně, jako je tomu v jiných evropských zemích," uvedlo německé ministerstvo obrany. Detaily o zásobách zbraní z bezpečnostního hlediska resort neprozradil, ujistil však, že pracuje na odstranění mezer.

Zásoby jsou nízké, protože pro mnoho evropských zemí se po skončení studené války staly vojenské výdaje nižší prioritou. Svou roli sehrály i americké zbrojařské společnosti, které se ucházely o evropské zakázky. Když Norové používají stíhačky F-16 a F-35 namísto švédských Gripenů, má to dopad na sílu evropského obranného trhu, míní Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Spojené státy dlouho vyzývaly ostatní členské země NATO, aby zvýšily výdaje na obranu na dvě procenta svého HDP - což je cíl, který většina států nesplnila. Teprve po ruské invazi se více evropských zemí zavázalo k výraznému zvýšení výdajů na obranu, aby rychle obnovily své armády. Na Ukrajinu mezitím posílají velkou část toho, co mají k dispozici.

Estonsko poskytlo Ukrajině ekvivalent jedné třetiny svého obranného rozpočtu, uvedl Pevkur. Norsko poslalo Ukrajině více než 45 procent svých zásob houfnic, Slovinsko téměř 40 procent svých tanků a Česká republika asi 33 procent svých salvových raketometů, uvádí institut IfW v německém Kielu.

USA od února vyčlenily na zbraně a vybavení pro Ukrajinu více než 17,5 miliardy dolarů (kolem 434 miliard korun), což u některých členů Kongresu vyvolává otázky, zda i ony nepodstupují příliš velké riziko. Pentagon údaje o vlastních zásobách neposkytuje. Washingtonský institut Stimson Center odhaduje, že válka na Ukrajině snížila americké zásoby protitankových střel Javelin až o třetinu a zásoby protiletadlových střel Stinger o 25 procent. Vyvíjí také tlak na dělostřelecké zásoby, protože houfnice M777 se už nevyrábí.

Obnovení zásob a výrobních kapacit zbraní bude dlouhý proces, domnívá se Tom Waldwyn z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS). Pro některé země to podle něj může vyžadovat významnější investice do infrastruktury. "Nebude to levné. Inflace a nestabilita dodavatelského řetězce zvýšily náklady," dodal Waldwyn.

Související

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.
Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

válka na Ukrajině zbraně

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

Syrští rebelové v Aleppu

Sýrie padla do rukou rebelů za pouhý týden. Proč se tamní armáda nebránila?

V roce 2017, po šesti letech občanské války, se zdálo, že Sýrie pod vedením Bašára al-Asada dospěla k určitému novému normálu. Nešlo o poklidnou situaci, kterou Asadova rodina zažívala před Arabským jarem po potlačení islamistického povstání v 80. letech, ale režim dosáhl určité stability. S pomocí Ruska, Íránu, Hizballáhu a dokonce i Spojených států, které bojovaly proti ISIS, se Asadovým silám podařilo zatlačit rebely. Postupem času získal jeho režim kontrolu nad zhruba dvěma třetinami Sýrie.

před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 2 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 6 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 7 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 8 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 8 hodinami

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy