Spojencům kvůli podpoře Ukrajiny dochází zbraně. Zvažují riziko ruského útoku na ně

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování - při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to dnes agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už před tím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO.

Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Pro některé evropské země může být obtížné rychle doplnit zásoby, jelikož už nemají silný obranný sektor, který by dokázal rychle vyprodukovat náhradu, a mnohé z nich se spoléhají na dominantní americký obranný průmysl, jenž vytlačil některé konkurenty. Nyní podle AP čelí dilematu: mají nadále posílat své zásoby zbraní na Ukrajinu a potenciálně zvýšit svou vlastní zranitelnost vůči možnému ruskému útoku? Nebo si mají nechat to, co jim zbývá, aby ochránily vlast, což ale může zvýšit pravděpodobnost ruského vítězství na Ukrajině?

Po takřka osmi měsících intenzivních bojů spojenci očekávají, že válka bude pokračovat měsíce, možná roky. Obě strany přitom rychle spotřebovávají zásoby zbraní. Vítězství může záviset na tom, kdo vydrží déle, píše AP.

Evropští představitelé v komentářích nebo rozhovorech uvedli, že nelze nechat Rusko na Ukrajině zvítězit a jejich podpora bude pokračovat. Zdůraznili však, že otázka domácí obrany je všechny tíží. Náš odhad je, že Rusko obnoví své schopnosti spíše dříve než později, protože ruský prezident může nařídit výrobcům zbraní, aby přešli na výrobu 24 hodin denně, řekl estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Moskva podle něj poslala některé vojáky do továren místo na frontu.

Rusko má podle Pevkura zkušenosti s obnovou své armády, aby mohlo každých několik let podniknout invazi proti evropským sousedům, přičemž zmínil válku v Gruzii v roce 2008, ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a nyní rozsáhlou invazi na Ukrajině.

Obtížím čelí také další menší země jako Litva, ale i některé větší státy včetně Německa, podotkla AP. "Zásoby bundeswehru jsou omezené. Stejně, jako je tomu v jiných evropských zemích," uvedlo německé ministerstvo obrany. Detaily o zásobách zbraní z bezpečnostního hlediska resort neprozradil, ujistil však, že pracuje na odstranění mezer.

Zásoby jsou nízké, protože pro mnoho evropských zemí se po skončení studené války staly vojenské výdaje nižší prioritou. Svou roli sehrály i americké zbrojařské společnosti, které se ucházely o evropské zakázky. Když Norové používají stíhačky F-16 a F-35 namísto švédských Gripenů, má to dopad na sílu evropského obranného trhu, míní Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Spojené státy dlouho vyzývaly ostatní členské země NATO, aby zvýšily výdaje na obranu na dvě procenta svého HDP - což je cíl, který většina států nesplnila. Teprve po ruské invazi se více evropských zemí zavázalo k výraznému zvýšení výdajů na obranu, aby rychle obnovily své armády. Na Ukrajinu mezitím posílají velkou část toho, co mají k dispozici.

Estonsko poskytlo Ukrajině ekvivalent jedné třetiny svého obranného rozpočtu, uvedl Pevkur. Norsko poslalo Ukrajině více než 45 procent svých zásob houfnic, Slovinsko téměř 40 procent svých tanků a Česká republika asi 33 procent svých salvových raketometů, uvádí institut IfW v německém Kielu.

USA od února vyčlenily na zbraně a vybavení pro Ukrajinu více než 17,5 miliardy dolarů (kolem 434 miliard korun), což u některých členů Kongresu vyvolává otázky, zda i ony nepodstupují příliš velké riziko. Pentagon údaje o vlastních zásobách neposkytuje. Washingtonský institut Stimson Center odhaduje, že válka na Ukrajině snížila americké zásoby protitankových střel Javelin až o třetinu a zásoby protiletadlových střel Stinger o 25 procent. Vyvíjí také tlak na dělostřelecké zásoby, protože houfnice M777 se už nevyrábí.

Obnovení zásob a výrobních kapacit zbraní bude dlouhý proces, domnívá se Tom Waldwyn z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS). Pro některé země to podle něj může vyžadovat významnější investice do infrastruktury. "Nebude to levné. Inflace a nestabilita dodavatelského řetězce zvýšily náklady," dodal Waldwyn.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

před 7 hodinami

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno před 7 hodinami

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy