Americký stát Mississippi odstraní jako poslední v USA ze své vlajky znak Konfederace, který řada lidí považuje za symbol podpory otroctví. V neděli o tom rozhodli tamní zákonodárci, kteří krok přijali ve světle protestů proti rasismu, jež vyvolala nedávná smrt černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou.
Změnu státní vlajky schválila horní i dolní komora zákonodárného sboru. Návrh teď směřuje ke guvernérovi Tateovi Reevesovi, který už dříve prohlásil, že jej podepíše. Zákon zřizuje zvláštní výbor, který by měl navrhnout novou podobu vlajky bez znaku Konfederace a pak ji předložit ke schválení.
"Děkuji našim předchůdcům, kteří s kuráží a odhodláním rozvíjeli hnutí za občanský práva, jež nám pomohlo dosáhnout dnešního dne," napsal demokratický zákonodárce Jeramey Anderson na twitteru s odkazem na hnutí ze 60. let minulého století, které vedlo k formálnímu ukončení rasové segregace v USA na federální úrovni.
The legislature has been deadlocked for days as it considers a new state flag. The argument over the 1894 flag has become as divisive as the flag itself and it’s time to end it.If they send me a bill this weekend, I will sign it. pic.twitter.com/bf3vyzuObt
— Tate Reeves (@tatereeves) June 27, 2020
Změna však má i své odpůrce, zejména mezi republikány. Senátor Chris McDaniel prohlásil, že výměna vlajky je jen jedním z dílčích kroků v širší snaze některých lidí změnit historii USA a principy, na kterých byly založeny.
Konfederované státy americké vznikly v roce 1861, když se několik jižanských států odtrhlo od zbytku USA kvůli sporu ohledně dalšího směřování Unie. Neshody se do značné míry týkaly právě otroctví, které chtěli členové Konfederace zachovat. Kvůli sporu vypukla občanská válka, která skončila v roce 1865 vítězstvím Unie a zrušením otroctví. V mnoha jižanských státech ale další století platily segregační zákony, které černochům upíraly základní občanská i jiná práva.
Ačkoliv znak Konfederace řada lidí vnímá jako symbol útlaku, má vlajka silné zastání mezi některými lidmi, kteří ji považují za součást svého dědictví. Považují ji nejen za znak již dávno zaniklé Konfederace, ale i za symbol regionální jižanské kultury a svébytného způsobu života, který chtějí do budoucna zachovat i přesto, že je znak historicky vázán na otroctví a segregaci.
V Mississippi, kde tvoří černoši téměř 40 procent populace, se vedly diskuse o změně vlajky několik posledních desetiletí. V roce 2001 tam hlasovali občané o nahrazení symbolu v referendu, změnu ale tehdy neschválili. Ve stejném roce však svou vlajku se znakem Konfederace odstranila Georgia, čímž se Mississippi stalo jediným americkým státem s tímto kontroverzním emblémem na své standartě.
Floydovo úmrtí na konci května spustilo v USA a následně i jinde ve světě masivní protesty proti zakořeněnému rasismu a policejní brutalitě. Demonstranti na některých místech ničili sochy a památníky kolonizátorů či význačných osobností Konfederace i dalších postav z americké historie, kteří vlastnili černošské otroky.
Související
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
USA (Spojené státy americké) , Vlajky států , Black lives matter , rasismus
Aktuálně se děje
před 39 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 2 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák