Svět čeká, co bude dál. Bývalý ředitel CIA varuje před zdlouhavou válkou

Stará pravidla nefungují

Historie jasně ukazuje, že velmi často je příčinou války špatné vedení, snaha prokázat dobré úmysly, chybně odhadnutá reakce ostatních, vysílání smíšených signálů protivníkům, ignorování zpravodajských informací a spoléhání se na falešnou představu, že k rychlému vítězství v jakékoliv válce stačí prostá síla, konstatuje ex-ministr.

"Především 21. století definují války, do kterých lze snadno zabřednout, ale z nichž se obtížně dostává," pokračuje Panetta. Podotýká, že terorismus a hybridní války jsou příliš velkou výzvou na to, aby v nich šlo hrát podle starých pravidel a zvítězit.

Faktor špatného vedení se nyní projevuje ve vztazích mezi Spojenými státy a Íránem, deklaruje vysloužilý ředitel CIA. Upozorňuje, že obě strany se mylně domnívají, že můžou provokacemi přimět tu druhou, aby jednala v souladu s jejich představami; navíc při absenci jakékoliv ochoty přestat a zahájit seriózní jednání jsou obě strany chyceny v kruhu tlaku a protitlaku, který zřejmě povede k další zdlouhavé válce na Blízkém východě.

Představitelům USA a Íránu se zoufale nedaří dosáhnout svých cílů, konstatuje Panetta. Rekapituluje, že americký prezident Donald Trump věřil, že může jednoduše odstoupit od dohody o íránském jaderném programu, ignorovat další země - Británii, Francii, Německo, Rusko a Čínu -, které ji pomáhaly dojednat, následně uvalit nové sankce, posílit americké jednotky v Perském zálivu a přinutit Teherán k novým rozhovorům.

Trump mluvil tvrdě, ale ohledně své ochoty nasadit sílu a zůstat na Blízkém východě vysílal rozporuplné zprávy, poukazuje někdejší šéf Pentagonu. Připomíná, že prezident nebyl ochoten v průběhu minulého roku reagovat na sérii íránských útoků na americké základny a spojence, v červnu dokonce na poslední chvíli odvolal odvetný úder poté, co Írán sestřelil americký dron, a jednat ho nepřiměl ani zářijový íránský neomalený útok na saúdskoarabská ropná zařízení.

"A když Trump rozhodl náhle stáhnout americké síly ze Sýrie, opustit kurdské spojence a umožnit Turecku, Rusku a Íránu rozšířit svůj vliv v Sýrii a sliboval vybruslení z 'nekonečných válek', signalizoval, že blízkovýchodní země by si měly vyřešit své problémy samy," píše Panetta. Šéf Bílého domu tím podle něj vytvořil to, co deník Wall Street Jornal označil za "otevřenou výzvu nepřátelům, aby páchaly škody, které přimějí prezidenta následovat jeho izolacionistický impulz".

Trumpa dohnala realita

Přepočítal se ovšem i Írán, když loni v červnu útočil na ropné tankery v Perském zálivu, využíval spřízněné sily k úderům na americké základny a spojence v regionu, přičemž ten poslední z 27. prosince na vojenskou základnu u Kirkúku si vyžádal život jednoho Američana, uvádí někdejší ředitel CIA. Vysvětluje, že tato strategie měla Trumpa dostat z Blízkého východu, což se nepovedlo.

Trump místo toho vyslal letouny F-15, aby provedly nálet na Íránem podporovanou milici Katáib Hizballáh v Iráku a Sýrii, při kterém zahynulo 25 lidí a 50 dalších bylo zraněno, připomíná Panetta. Dodává, že není jasné, zda si Bílý dům uvědomil, že přijde protireakce, ale ta skutečně přišla.

Proíránští demonstranti ohrožovali americkou ambasádu v Bagdádu a Spojené státy musely reagovat nasazením námořní pěchoty a výsadkářů, poukazuje někdejší ministr. Doplňuje, že Trump následně učinil osudné rozhodnutí a nařídil zabít generála Kásima Sulejmáního, velitele íránských jednotek Kuds.

"Po raketových útocích na dvě americké základny v Iráku ze středečního rána svět nyní čeká, co bude dál," píše Panetta. Smrt Sulejmáního sice nepovažuje za důvod ke smutku, jelikož nesl odpovědnost za smrt tisíců nevinných lidí a stovek amerických vojáků, ale připouští, že atentát navzdory Trumpovu tvrzení jen zvyšuje riziko války s Íránem.    

Bílý dům a Teherán si vyměňují hrozby dalšími údery a jsme na hraně další blízkovýchodní války, kterou ani jedna strana nechce, která by stála nespočet životů a kterou by nebylo lehké ukončit, obává se ex-ředitel CIA. Deklaruje, že Trump čelí největší krizi svého prezidentství a jestliže v uplynulých třech letech zpochybňoval smysl americké vůdčí role ve světě, kritizoval spojenecké vazby a často ignoroval rady svých zkušenějších vojenských a diplomatických poradců, nyní ho - i s jeho tweety - dohnala realita potenciální války.

Osud Trumpova prezidentství i Spojených států závisí na tom, zda šéf Bílého domu konečně začne brát vážně hrozbu války a odpovědnost své pozice vrchního velitele amerických ozbrojených sil, míní Panetta. Dodává, že vojenská síla není vše a nejjasnější poučení z válek 21. století zní, že čím více chybí pevné vedení, tím víc Američanů přijde o život.