Svět vzůru nohama. Pandemie otevřela prostor pro radikální změny, míní politolog

NÁZOR - Kolektivní pád do pandemického světa, který se ocitl vzhůru nohama, nám připadá jako věčnost, ale trvá jen něco málo přes měsíc, upozorňuje politolog a publicista Francisco Toro. V komentáři pro server Washington Post konstatuje, že nevíme, jak si poradit v této nové neznámé realitě, ale všichni cítíme, že nic nebude jako dřív.

Unikátní příležitost

Při přemýšlení o ekonomickém otřesu a chaotických scénách z milánských a newyorských nemocnic se idea, že pandemie covid-19 může nasměrovat naší společnost na lepší cestu, mnohým jeví jako fantaskní či přímo zvrhlá, připouští Toro. Nabádá však, abychom při poznávání světa, který koronavirus formuje, nepouštěli ze zřetele, že nejde pouze o tragédii, ale také unikátní příležitost.

Toro odkazuje na jednoho z nejvlivnější politologů, profesora Macura Olsona, o kterém většina lidí zřejmě nikdy neslyšela. Olson se proslavil v 60. letech knihou Logika kolektivního jednání, ve které detailně objasnil, proč se některým skupinám daří politicky semknout, zatímco jiným nikoliv a jak toto vysvětluje téměř veškeré aspekty politického života.  

Olson zjistil, že malé skupiny s velkým zájmem o konkrétní politickou otázku mají v otevřených politických systémech přirozenou výhodu a ta se postupně projevuje na vládě, která je sice formálně demokratická, ale jde proti zájmům většiny lidí, nastiňuje Toro. Připomíná, že pokud pět uhelných společností může vydělat 100 milionů dolarů na uvolnění limitů na znečištění ovzduší, snadno spojí úsilí při lobování v parlamentu za takovou změnu, které zřejmě dosáhnou, protože škody na lidském zdraví sice postihnou miliony jedinců, ale ty zdravotní problémy připraví řádově o stovky dolarů, což pro ně není dostatečný impulz, aby se politicky organizovali a čelili uhlobaronům.

V roce 1982 Olson shrnul své závěry v ambiciózní teorii politického úpadku, uvádí Toro. Odkazuje na Olsonovu knihu Vzestup a pád národů, ve které tvrdí, že čím déle je demokracie stabilní, tím horší jsou politické dopady pro většinu lidí, protože politická stabilita vytváří ideální podmínky pro spojování specifických zájmových skupin, které lobují za opatření, ze kterých profitují pouze ony, a to na úkor všech ostatních.

"Pokud by to dělaly pouze uhelné společnosti, byla by to jedna věc," pokračuje politolog. Upozorňuje, že Olson ovšem zjistil, že pokud je demokracie dlouho stabilní, tyto aktivity doslova metastazují do všech oblastí politiky a ovládnou politický systém jako celek. Pozvolna si tak partikulární zájmy přisvojují stále další politické oblasti a tlačí politiky k takovým opatřením, která dávají smysl z jejich pohledu, ale nikoliv z pohledu celé země, uvádí Toro.  

Nebezpečí a vzrušení zároveň

Toto vysvětluje, že Oslon výsledné dysfunkce nazývá "demokratickou sklerózou", situací, kdy se celý politický systém se ocitá pod souběžným tlakem změti partikulárních zájmů, které tlačí politiky ke konkrétním úlitbám, vytváření skulin, daňovým výjimkám nebo rozvolňování konkrétních regulací.

Jasné znaky Olsonovy dystopie odhaluje podle politologa procházka pro centru Washingtonu, kde má svou pobočku snad každá představitelná americká i globální skupina, každá si vydržuje sbor lobbistů úměrný svému finančnímu profitu a soustředí se na svůj malý díl pomyslného politického koláče.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Osm dekád demokratické stability přeměnilo Spojené státy a mnoho vyspělých demokracií v olsonovskou noční můru institucionální sklerózy, kde jsou politické zájmy normálních lidí sotva slyšet přes rachot lobbingu partikulárních zájmů," píše Toro. Tvrdí, že důsledkem je to, že je nutná velká, historická krize, aby otřásla systémem, krize natolik hluboká a všeobjímající, že převrátí konvenční uvažování o tom, co je politicky dosažitelné.

Jde o krizi, která se vkrade do osobního života téměř každého člověka, která boří staré jistoty a "plive na včerejší posvátné krávy", konstatuje politolog. Dodává, že jde o krizi rozsahu velké války, krizi, která je podobná tomu, co dnes prožíváme.

Vidíme konzervativní politiky, kteří se sešikovali a schválili biliony dolarů, aby zaplatili účty tisíců firem, což je velmi radikální gesto, a to jsme teprve na začátku, deklaruje Toro. Pokládá otázku, co se stane za dva roky, když koronavirus dokázal ve Spojených státech během jediného měsíce učinit z předsedy republikánského senátorského klubu Mitche McConnella doslova kryptomarxistu.

"Skutečnost je taková, že vůbec nevíme. To je nebezpečí a vzrušení tohoto momentu," konstatuje politolog. Deklaruje, že krom bolesti v srdci a tragédie pandemie přináší i politické možnosti, které by bez ní byly nepředstavitelné, mizí olsonovská skleróza, která definovala naši dobu, a to, co ji nahradí, je pouze na nás.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy

Globální pokles volební účasti a narůstající zpochybňování volebních výsledků ohrožují důvěryhodnost demokracie. Podle nového reportu volební účast klesla za posledních 15 let o deset procent a téměř polovina světových demokracií čelí zhoršování klíčových ukazatelů. Nejvíce napadané jsou přitom samotné volební procesy, včetně sčítání hlasů. Dále rostou rizika, jako je polarizace či autoritářství, která zasahují demokracie na celém světě.

Více souvisejících

demokracie USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

před 1 hodinou

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

před 3 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 8 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

včera

Hormuzský průliv

TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.

Aktualizováno včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer vystoupil s prohlášením, v němž uvedl, že existuje stále více indicií naznačujících, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, již není naživu. Netanjahu během svého projevu hovořil o úspěšném útoku na Chameneího sídlo v Teheránu a otevřeně označil íránského duchovního vůdce za diktátora, který je pravděpodobně „pryč“. Izraelský vládní činitel následně potvrdil pro média, že nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl skutečně zabit při dnešním ranním náletu v Íránu. Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento krok konečně umožní nastolení skutečného míru a přinese prosperitu celému Blízkému východu i okolnímu světu.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že v rámci masivní vlny současně vedených úderů na Írán shodila stovky kusů munice na přibližně 500 strategických cílů. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky soustředily především na systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket ve středním a západním Íránu. Tato operace měla za cíl výrazně oslabit útočný potenciál teheránského režimu a jeho schopnost ohrožovat izraelské území.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny

Západním Teheránem otřásly v sobotu večer další silné exploze. Agentura AFP s odvoláním na své zpravodajce v místě informovala o „sérii nových výbuchů“ v íránské metropoli. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA jsou hlášeny útoky také z jihu země, konkrétně ze dvou čtvrtí v přístavním městě Búšehr, v jehož blízkosti se nachází íránská jaderná elektrárna.

Aktualizováno včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

včera

včera

Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá

Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy