Tajemství Trumpa? Prezident uzavřel nebezpečnou tichou dohodu, varuje profesor

Robin Hood naruby

Trump podle ekonoma také slíbil velké investice do modernizace americké infrastruktury. "Lhal," nebere si servítky Krugman. Podotýká, že hlavním legislativním úspěchem současného amerického prezidenta je daňový zákon z roku 2017, který je standardně republikánský, jelikož přinesl velké snížení daní velkým korporacím a daňové úlevy, ze kterých v drtivé většině případů těží bohatí.  

Jediným nekonvenčním aspektem tohoto zákona jsou různé daňové skuliny, například benefity pro investory v "rozvíjejících se zónách", které mají pomoci chudším komunitám, ale ve skutečnosti obohacují miliardáře z řad realitních developerů, upozorňuje profesor. Dodává, že Trump také málem schválil zdravotní "reformu", která by výrazně omezila veřejnou zdravotní péči a zrušila ochranu osob s predispozicemi k vážným onemocněním, čímž by odepřela zdravotní pojištění více než 30 milionům Američanů.  

Trumpova administrativa také neprosadila žádný zákon o renovaci infrastruktury a její opakované ohlašování "infrastrukturního týdne" se stalo doslova vtipem, deklaruje laureát Nobelovy ceny. Podotýká, že stále se vede hluboká diskuze o posledním návrhu rozpočtu, který Trump představil v pondělí, ale ten nikterak neskrývá, že stejně jako ty předchozí převrací postoj Robina Hooda, když bere chudým a středním vrstvám a dává bohatým.

"Jinými slovy, praktický Trump, opak předstírajícího Trumpa, ukázal, že je každým coulem oddaný ekonomice stékání (tezi, že z dalšího bohatnutí bohatých profitují i chudí, pozn. redaktora), jako jsou republikáni v Kongresu po desetiletí," píše ekonom. Konstatuje, že časté tvrzení, že Trump ovládl Republikánskou stranu, platí jen v otázkách vlády práva a charakteru demokracie, ale v domácí politice naopak Republikánská strana ovládla Trumpa.  

Jediný rozdíl mezi trumpismem a návrhy republikána Paula Ryana spočívá v tom, že Trumpova administrativa rezignovala na veškerá tvrzení, že se zajímá o federální dluh a navýšila deficit z necelých 600 miliard dolarů na více než bilion, tvrdí Krugman. Připomíná, že Ryan kdysi označoval zadlužení jako "existenční hrozbu", zatímco Trumpův viceprezident Mike Pence nedávno prohlásil, že rostoucí deficit není problém, pokud pomáhá zrychlovat ekonomický růst.

Dobré zprávy o americké ekonomice z posledních let - které sice ovšem až tak dobré, jak Trump tvrdí - odrážení realitu toho, že po úsporných opatřeních Trumpova předchůdce Baracka Obamy se nyní republikánská administrativa uchýlila k deficitnímu rozpočtovému utrácení, upozorňuje nobelista. Podotýká, že Trump je sice ochotný sestavovat rozpočty s deficitem přes bilion dolarů, aby poskytl korporacím a bohatým nižší daně, zároveň je ale spolu se zbytkem své strany odhodlán zkomplikovat život těm méně šťastným.

Trump se o politiku nezajímá

Velký plán na zrušení Obamovy zdravotní reformy sice nevyšel, ale Trumpova administrativa podporuje žalobu na neústavnost zákona o dostupné zdravotní péči, připomíná Krugman. Dodává, že administrativa rovněž podporuje například pracovní povinnost u lidí pobírajících potravinové lístky a blokuje granty, které by dále zlevnily zdravotní pojištění.

"Proč se však z Trumpa stal tak konvenční republikán?" táže se profesor. Domnívá se, že Trump se ve skutečnosti o politiku - vyjma protekcionalismu - příliš nezajímá a nepochybně nechová empatii vůči méně bohatým Američanům, pokud vůbec k někomu, a tak s radostí učinil tichou dohodu s republikánským establishmentem, která mu výměnou za prosazování běžné republikánské politiky umožňuje zneužívat pravomoci úřadu.

Trump se tak o ortodoxních konzervativců liší pouze v obchodních válkách, upozorňuje expert. Pokládá tedy otázky, proč se Trump stal samozvaným celníkem. Možnou odpověď vidí v tom, že Trump chce do USA vrátit výrobu. Pokud by však toto bylo motivem, pak prezident neuspěl, tvrdí ekonom. Připomíná, že nehledě na obecně silnou ekonomiku je ve Spojených státech očekávána výrobní recese a odhady centrální banky naznačují, že Trumpova cla, která zvyšují firemní náklady, ve skutečnosti výrobu omezují.

Krugman soudí, že Trumpova obchodní politika není motivována ani tak jasnými cíli, ale snahou vypadat jako tvrdý vyjednavač. A jelikož se republikánskému establishmentu podařilo zamezit zásadním změnám v dohodě NAFTA, které by měly velmi špatný dopad na byznys - Trump v zásadě vzal existující dohodu a dal jí své jméno -, je ochoten tolerovat prezidentovy výstřelky v jiných, méně nebezpečných oblastech, míní odborník.

Otázka nyní zní, zda Trump zaplatí za porušení svých slibů, konstatuje nositel Nobelovy ceny. Připomíná, že demokraté ovládli v roce 2018 sněmovnu reprezentantů především kvůli odporu veřejnosti vůči jeho pokusům zrušit Obamovu zdravotní reformu, ale nyní existuje nebezpečí, že demokraté z dalších voleb učiní referendum o mnohem ambicióznějších myšlenkách, jako zdravotním pojištění pro všechny, u kterých je pravděpodobnost realizace mnohem nižší než možnost, že prezidentova snaha povede k rozložení sociálních programů, které mají běžní Američané rádi.