Trump podcenil pandemii. Nedostatek empatie i vulgární rétorika jej připravily o Bílý dům, říká Vondra

Ještě v zimě byl skálopevně přesvědčený, že Joe Biden nemůže v prezidentských volbách ohrozit Donalda Trumpa. „Kdybych si měl v únoru, než koronavirová krize ve Spojených státech vypukla, tipnout, kdo uspěje v prezidentských volbách, jednoznačně bych řekl, že Donald Trump. A klidně bych tehdy na něj vsadil i nemalé peníze,“ tvrdí bývalý diplomat Alexandr Vondra.

Podle něj v úvodu letošního roku americká ekonomika fungovala skvěle a USA měly úspěchy v zahraniční v politice. „V ní Trumpova administrativa převyšovala své předchůdce. Zejména se jí dařilo na na Blízkém východě. A tak si myslím, že bez koronavirové krize by se žádná změna v Bílém domě neodehrála. Trump měl během svého čtyřletého působení výsledky,“ je přesvědčený bývalý ministr zahraničních věcí.

Právě koronavirus ale původní předpoklady zcela zničil. „Demokraté evidentně při pandemii projevovali více obav než republikáni. Ovšem zmíněný postoj je dán politickým naturelem. Levičák vždy spoléhá, že se stát o něj postará, zatímco pravičák věří v sám sebe. A v tom je základní rozdíl mezi pravicí a levicí,“ vysvětluje europoslanec, který je v Evropském parlamentu členem delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými.

Vondra, který přiznává, že by volil Donalda Trumpa, tvrdí, že současné hlavě státu kromě koronaviru uškodila i jeho vulgární rétorika. „Mnohé prezidentovo chování, které je pro slušné lidi naprosto nepřijatelné a řekl bych až za hranou únosnosti, zcela odradilo. Rovněž některým vadilo, že vůči lidem, kteří měli strach z nákazy, neprojevil dostatek empatie,“ nastiňuje Trumpovy záporné body.

Korespondenční hlasování prý nezaručuje transparentnost

Místopředseda ODS považuje korespondenční za nešťastné, byť korespondenční volba v USA platí velmi dlouho. „Ale nikdy nebyla tak hojně používána. Stala se z ní móda. Jedná se o rizikovou záležitost, kdy skutečně stát může nad transparencí zmíněného hlasovacího procesu ztrácet kontrolu. Nelíbí se mně, že se hlasy ještě sčítají dávno po uzavření volebních místností,“ konstatuje bývalý disident.

Politik zároveň kritizuje odesílání korespondenčních hlasů s obrovským předstihem před volbami. „Co se týče voleb, pak jsem v nich staromódní a nejsem příznivcem korespondenční volby v tak masivním využívání. Jsem zásadně proti tomu, abychom podobný model zaváděli v České republice. Korespondenční systém bych nechal jen pro naše občany žijící v zahraničí, což je vlastně minoritní záležitost, která by výsledek voleb rozhodně neprodlužovala.“

Exministr obrany upozorňuje na negativita, která s sebou korespondenční hlasování přináší. Tři dny totiž nebylo jasné, jak volby dopadly. „Myslím si, že takto pojatý model, kdy dlouho není známý vítěz, je špatný. A to i směrem k napjaté situaci a silným emocím, které v USA kolem prezidentských voleb panovaly. Proto i s ohledem na dramatickou situaci je dobré, aby výsledky byly vyhlášeny co nejdříve a napětí se tak nekumulovalo.“

Amerikanista přiznává, že neočekával, jak korespondenční volba zásadně ovlivní konečné výsledky. Například ve středu ráno před sčítáním korespondence vedl Trump v Pensylvánii o více než sedm set tisíc hlasů a najednou po hlasování na dálku vyhrál Biden. „Když jsem viděl původní Trumpův obrovský náskok, tak jsem si říkal, že Biden už nemá šanci s výsledkem nic udělat. Spletl jsem se. Kdyby v našich volbách měla strana či nějaký kandidát takový náskok, už by ho nemohl ztratit.“ Pensylvánský obrat u Vondry vyvolal údiv. „Korespondenční hlasování zkrátka považuji za špatnou metodu. Volit by se mělo u uren ve volebních místnostech, kde odevzdání hlasu zaručuje daleko větší míru férovosti a transparentnosti.“

Bývalý místopředseda ve druhé Topolánkově vládě nedovede přesně vysvětlit, proč se korespondenční hlasování těší u demokratických voličů takové oblibě. „Domnívám se, že demokrat je méně samostatný volič a spoléhá, že mu někdo zařídí pohodlí a on jen pošle hlas. Nejsem ale sociolog, abych detailně vysvětlil, proč se tak u demokratů děje.“

Podle experta na zahraniční politiku nehrozí, že by v USA po volbách vypukla občanská válka, i když už byly zaznamenány násilnosti i konflikty. „A určitě nepokoje v některých částech jistě vypuknou, ale nemyslím si, že USA jsou na prahu volební občanské války, protože v americký systém mám celkem důvěru,“ praví bývalý mluvčí Charty 77.

Odborník soudí, že země se ale nepochybně musí ze současné situace poučit. „Protože by bylo špatné vše, čeho jsme svědky, opakovat. V první řadě nastalý moment destabilizuje vnitrostátní společenskou smlouvu a koneckonců i ničí obrázek Spojených států navenek. Ale nedomnívám se, že by země byla na prahu rozkladu,“ konstatuje pro EuroZprávy.cz Alexandr Vondra.