Trump podcenil pandemii. Nedostatek empatie i vulgární rétorika jej připravily o Bílý dům, říká Vondra

Podcenění koronavirové pandemie stojí za porážkou Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Bývalý český velvyslanec v USA Alexandr Vondra si tak analyzuje souboj o Bílý dům, do něhož by se měl nastěhovat demokratický kandidát Joe Biden. „Trump téměř ignoroval nástup koronaviru a po vypuknutí pandemie dělal chyby. Projevoval málo empatie vůči lidem, kteří z nákazy měli strach,“ říká pro EuroZprávy.cz amerikanista Vondra.

Ještě v zimě byl skálopevně přesvědčený, že Joe Biden nemůže v prezidentských volbách ohrozit Donalda Trumpa. „Kdybych si měl v únoru, než koronavirová krize ve Spojených státech vypukla, tipnout, kdo uspěje v prezidentských volbách, jednoznačně bych řekl, že Donald Trump. A klidně bych tehdy na něj vsadil i nemalé peníze,“ tvrdí bývalý diplomat Alexandr Vondra.

Podle něj v úvodu letošního roku americká ekonomika fungovala skvěle a USA měly úspěchy v zahraniční v politice. „V ní Trumpova administrativa převyšovala své předchůdce. Zejména se jí dařilo na na Blízkém východě. A tak si myslím, že bez koronavirové krize by se žádná změna v Bílém domě neodehrála. Trump měl během svého čtyřletého působení výsledky,“ je přesvědčený bývalý ministr zahraničních věcí.

Právě koronavirus ale původní předpoklady zcela zničil. „Demokraté evidentně při pandemii projevovali více obav než republikáni. Ovšem zmíněný postoj je dán politickým naturelem. Levičák vždy spoléhá, že se stát o něj postará, zatímco pravičák věří v sám sebe. A v tom je základní rozdíl mezi pravicí a levicí,“ vysvětluje europoslanec, který je v Evropském parlamentu členem delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými.

Vondra, který přiznává, že by volil Donalda Trumpa, tvrdí, že současné hlavě státu kromě koronaviru uškodila i jeho vulgární rétorika. „Mnohé prezidentovo chování, které je pro slušné lidi naprosto nepřijatelné a řekl bych až za hranou únosnosti, zcela odradilo. Rovněž některým vadilo, že vůči lidem, kteří měli strach z nákazy, neprojevil dostatek empatie,“ nastiňuje Trumpovy záporné body.

Korespondenční hlasování prý nezaručuje transparentnost

Místopředseda ODS považuje korespondenční za nešťastné, byť korespondenční volba v USA platí velmi dlouho. „Ale nikdy nebyla tak hojně používána. Stala se z ní móda. Jedná se o rizikovou záležitost, kdy skutečně stát může nad transparencí zmíněného hlasovacího procesu ztrácet kontrolu. Nelíbí se mně, že se hlasy ještě sčítají dávno po uzavření volebních místností,“ konstatuje bývalý disident.

Politik zároveň kritizuje odesílání korespondenčních hlasů s obrovským předstihem před volbami. „Co se týče voleb, pak jsem v nich staromódní a nejsem příznivcem korespondenční volby v tak masivním využívání. Jsem zásadně proti tomu, abychom podobný model zaváděli v České republice. Korespondenční systém bych nechal jen pro naše občany žijící v zahraničí, což je vlastně minoritní záležitost, která by výsledek voleb rozhodně neprodlužovala.“

Exministr obrany upozorňuje na negativita, která s sebou korespondenční hlasování přináší. Tři dny totiž nebylo jasné, jak volby dopadly. „Myslím si, že takto pojatý model, kdy dlouho není známý vítěz, je špatný. A to i směrem k napjaté situaci a silným emocím, které v USA kolem prezidentských voleb panovaly. Proto i s ohledem na dramatickou situaci je dobré, aby výsledky byly vyhlášeny co nejdříve a napětí se tak nekumulovalo.“

Amerikanista přiznává, že neočekával, jak korespondenční volba zásadně ovlivní konečné výsledky. Například ve středu ráno před sčítáním korespondence vedl Trump v Pensylvánii o více než sedm set tisíc hlasů a najednou po hlasování na dálku vyhrál Biden. „Když jsem viděl původní Trumpův obrovský náskok, tak jsem si říkal, že Biden už nemá šanci s výsledkem nic udělat. Spletl jsem se. Kdyby v našich volbách měla strana či nějaký kandidát takový náskok, už by ho nemohl ztratit.“ Pensylvánský obrat u Vondry vyvolal údiv. „Korespondenční hlasování zkrátka považuji za špatnou metodu. Volit by se mělo u uren ve volebních místnostech, kde odevzdání hlasu zaručuje daleko větší míru férovosti a transparentnosti.“

Bývalý místopředseda ve druhé Topolánkově vládě nedovede přesně vysvětlit, proč se korespondenční hlasování těší u demokratických voličů takové oblibě. „Domnívám se, že demokrat je méně samostatný volič a spoléhá, že mu někdo zařídí pohodlí a on jen pošle hlas. Nejsem ale sociolog, abych detailně vysvětlil, proč se tak u demokratů děje.“

Podle experta na zahraniční politiku nehrozí, že by v USA po volbách vypukla občanská válka, i když už byly zaznamenány násilnosti i konflikty. „A určitě nepokoje v některých částech jistě vypuknou, ale nemyslím si, že USA jsou na prahu volební občanské války, protože v americký systém mám celkem důvěru,“ praví bývalý mluvčí Charty 77.

Odborník soudí, že země se ale nepochybně musí ze současné situace poučit. „Protože by bylo špatné vše, čeho jsme svědky, opakovat. V první řadě nastalý moment destabilizuje vnitrostátní společenskou smlouvu a koneckonců i ničí obrázek Spojených států navenek. Ale nedomnívám se, že by země byla na prahu rozkladu,“ konstatuje pro EuroZprávy.cz Alexandr Vondra.

Související

Více souvisejících

Alexandr Vondra Volby USA Donald Trump Joe Biden USA (Spojené státy americké) ODS Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy