Trump propustil Albrightovou a další z poradního orgánu Pentagonu

Americký prezident Donald Trump pokračuje necelé dva měsíce před koncem svého mandátu v personálních změnách na ministerstvu obrany. Podle zdrojů časopisu Foreign Policy zbavil funkce několik vysoce postavených činitelů z Odboru obranné politiky (DPB), což je externí poradní orgán ministerstva.

Mezi nimi byla například Madeleine Albrightová, česká rodačka, jež byla první ženou, která stála v čele americké diplomacie v letech 1997 až 2001. Zprávy o personálních změnách následně potvrdilo i ministerstvo.

"Můžeme potvrdit, že v rámci dlouho zvažovaných změn bylo odvoláno několik členů Odboru obranné politiky na ministerstvu obrany. (...) Brzy přijdeme s oznámeními o nových členech odboru," řekl jeden z činitelů ministerstva.

Kromě Albrightové v orgánu již nebude působit například někdejší bezpečnostní poradce prezidenta Richarda Nixona Henry Kissinger, bývalá vysoce postavená členka zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Jane Harmanová nebo bývalý šéf republikánské většiny v dolní komoře Kongresu Eric Cantor.

"Jsem vděčný odcházejícím členům odboru, z nichž někteří sloužili dekády. Těšíme se na jmenování nových členů s tím, jak připravujeme ministerstvo na soupeření velmocí," řekl dnes dočasný ministr obrany USA Christopher Miller, jehož do funkce jmenoval Trump před několika týdny místo Marka Espera.

Po Esperově propuštění Trump nahradil rovněž řadu činitelů na dalších vysokých pozicích v Pentagonu, změny provedl i na ministerstvu vnitřní bezpečnosti. Krok vyvolal mezi některými pozorovateli otázky ohledně toho, k čemu mají náhlé výměny ke konci volebního období směřovat.

Podle zdrojů Foreign Policy se Trumpova administrativa snažila odbor personálně obměnit již delší dobu a nahradit dosavadní členy osobnostmi blízkými Trumpovi. S krokem však nesouhlasil mimo jiné Esper, který chtěl zachovat kontinuitu v poradním orgánu.

Odbor se v posledních měsících zabýval formulací strategie USA vůči Číně, přičemž někteří republikáni naznačovali, že jeho členové nezastávají názory současné administrativy. Ta vůči Pekingu prosazuje tvrdý postoj, který vedl k významnému zhoršení vztahů obou velmocí. Albrightovou a několik dalších osob do odboru dosadil v roce 2011 tehdejší demokratický prezident Barack Obama.

Podle Foreign Policy je nejasné, proč se Trump ke kroku odhodlal až v závěru svého mandátu.

Jako o možných nových členech orgánu se hovoří například o bývalém předsedovi Sněmovny reprezentantů a blízkém Trumpovu spojenci Newtu Gingrichovi či o ministryni zahraničí za vlády republikána George Bushe mladšího Condoleeze Riceové.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Madeleine Albrightová Pentagon

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy