Trump tvrdí, že přiměl Londýn ukončit spolupráci s Huawei. Britský ministr to odmítá

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že to byl on, kdo přivedl britského premiéra Borise Johnsona k vypovězení čínské firmy Huawei z budování sítí páté generace v Británii. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock dnes Trumpovo tvrzení zpochybnil, zatímco Johnsonův mluvčí jako příčinu rozhodnutí Londýna označil americké sankce. Čína ohlásila, že po změně britského stanoviska je odhodlaná chránit své zájmy.

Johnsonova vláda v úterý zakázala využívat od příštího roku při výstavbě komunikačních sítí páté generace technologie firmy Huawei. Už použité komponenty musejí být do roku 2027 odstraněny. Důvodem jsou pochybnosti o bezpečnosti firmy a také americké sankce proti ní. Washington tvrdí, že technologie Huawei jsou bezpečnostní hrozbou, protože jsou využitelné ke špionáži.

"Přesvědčili jsme mnoho zemí, mnoho zemí, většinu z nich já, aby nevyužívaly Huawei, protože si myslíme, že představuje bezpečnostní riziko. Je to velké bezpečnostní riziko," řekl Trump při úterní tiskové konferenci v zahradě Bílého domu. "Mnohým zemím jsem to rozmluvil... Pokud se nepletu, zrovna dnes oznámila Británie, že to nebudou používat," pokračoval americký prezident.

Hancock dnes podle Reuters prohlásil, že za krok Británie "si mohou připisovat zásluhy mnozí, ale rozhodnutí bylo technické". "Všichni Donalda Trumpa známe, že?" dodal.

Mluvčí premiéra Johnsona ve své reakci zdůrazňoval efekt amerických sankcí oznámených v květnu, které prý nemají obdoby. "Příčinou změny britské pozice byl dopad sankcí Spojených států... V důsledku amerických sankcí je pro NCSC (Národní středisko kybernetické bezpečnosti) nemožné nadále garantovat bezpečnost vybavení od Huawei," citovala jej agentura Reuters.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing dnes novinářům řekla, že Čína učiní všechna opatření k ochraně svých zájmů. Nejde jí prý však o odplatu, ale o spolupráci prospěšnou pro všechny. Dodala, že Peking s rozhodnutím Londýna zásadně nesouhlasí, a věc označila nikoli za záležitost národní bezpečnosti, ale politizaci obchodních a technologických témat. Pochyby o schopnosti Británie vytvářet poctivé podnikatelské prostředí vyjádřil už v úterý čínský velvyslanec v Británii.

Také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost považuje technologie čínských firem Huawei i ZTE, jež se ucházejí o kmitočty pro sítě 5G, za bezpečnostní riziko. Premiér Andrej Babiš a americký ministr zahraničí Mike Pompeo podepsali deklaraci, jejímž cílem je vybudovat takové 5G sítě, které "chrání před neautorizovaným přístupem" a "zajistí občanům soukromí".

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump Huawei Matt Hancock (britský politik) Velká Británie Prezident USA USA (Spojené státy americké) Čína

Aktuálně se děje

před 55 minutami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů

O nadcházejícím víkendu nás čeká další citelné oteplování, které v neděli pravděpodobně vyvrcholí extrémními teplotami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy