Voliči Trumpa odmítli, přesto u republikánů bodoval. Co se stalo?

Test stranické loajality

"Na nejširší úrovni je férové říct, že hlasování bylo odmítnutím Donalda Trumpa," deklaruje politolog. Připomíná, že v USA prezidenti málokdy nedosáhnou znovuzvolení - stalo se tak jen pětkrát za posledních 125 let - a Trump nejenže zřejmě mandát neobhájí, ale prohraje větším rozdílem, než podlehl Gerald Ford Jimmymu Carterovi po aféře Watergate.

Je zjevné, že Spojené státy zůstávají hluboce rozdělené a i po impeachmentu, pandemii a nejhorší paralýze ekonomiky od velké hospodářské krize volili republikáni i demokraté v drtivé většině svou stranu, upozorňuje Zakaria. Polarizace je podle něj hluboká, zakořeněná a existenční, jednotlivé události či nezaměstnanost ji příliš neovlivňují. Situaci politolog přirovnává ke sportu, kde jsou neúspěchy týmu vnímány jako test loajality fanoušků.

Zklamanější jsou demokrati, protože věřili půjde o volby, které jednoznačně zapudí Trumpa a jemu nakloněné politiky, uvádí autor komentáře. Vysvětluje, že tyto naděje vycházely z úspěchu strany ve volbách v roce 2018 i nedávných průzkumů, které ale byly zjevně podobně nepřesné jako před čtyřmi lety.

Za největší zklamání označuje Zakaria skutečnost, že v roce, kdy se demokrati přihlásili k myšlenkám multikulturalismu a hnutím jako Black Lives Matter, Trump zjevně získal více hlasů příslušníků menšin než jakýkoliv republikán od roku 1960. Současného prezidenta sice volilo jen 12 % černochů, což je ale nejvíce od roku 1996, a navíc až 35 % muslimů, dodává politolog.

"Co se stalo?" táže se Zakaria. Odpovědí je podle něj více, ale za pravdu dává stratégovi Demokratické strany Jamesi Carvillemu, že šlo o ekonomiku. Mnoha příslušníkům menšin totiž se totiž během Trumpova prezidentství ekonomicky dařilo a zjevně šéfa Bílého domu neviní za pandemii koronaviru a s ní spojený hospodářský kolaps, upozorňuje politolog. Dodává, že stejně jako demokraté podporovali karanténu, republikáni požadovali otevírání ekonomiky, tudíž koronavirus mohl v očích některých voličů Trumpovi pomoci.  

Přistěhovalci nepřišli jako otroci

Zakaria se ale domnívá, že výsledek odráží pocit, který sám dlouho chová o ideologii multikulturalismu Demokratické strany, která spojuje širokou škálu etnických, rasových a náboženských skupin do jedné "menšiny" a k ní se následně obrací způsobem, který zdaleka neoslovuje všechny.

Hlavní přístup demokratů spočívá v tom, že menšiny čelí hluboké systémové diskriminaci a musí být chráněny aktivními vládními opatřeními na mnoha frontách, vysvětluje politolog. Upozorňuje, že tato myšlenka vychází ze zkušenosti černochů, na které je plně aplikovatelná, jelikož zacházení s černochy je v Americe kruté, mnohdy ničí jejich rodiny a přistupuje k nim jako k podlidem či občanům druhé kategorie.

Zatímco historické, strukturální překážky zanechávají do dnešního dne trvalý otisk na černošské menšině, přistěhovalci - kteří téměř všichni přišli dobrovolně, nikoliv jako otroci - mají zcela jinou zkušenost, vyzdvihuje Zakaria. Podotýká, že sice narážejí na diskriminaci a vyloučení, ale zároveň nalezli zemi, která je celkově vůči cizincům otevřenější a přívětivější než většina jiných.

"To znamená, že ideologie zrozená ze zacházení s Afroameričany bude znít falešně americkým přistěhovalcům a jejich potomkům," píše politolog. Dodává, že pro tuto skupinu není špatný přístup ze strany bílých Američanů jedinou určující zkušeností a projevují se další, například liberální či konzervativní světonázor, pohled na vztah jedince a vlády. Někteří přistěhovalci se navíc snaží asimilovat a distancovat se od nových přistěhovalců a černých, tudíž mnozí z největších dnešních amerických rasistů jsou sami příslušníci menšin, nastiňuje Zakaria.

Také Afroameričané se v pohledu na politiku liší víc, než si mnozí představují, zdůrazňuje autor komentáře. Odkazuje na nedávné průzkumy, z nichž vyplývá, že jen 19 % černochů v USA chce menší přítomnost policie v ulicích, zatímco 61 % je spokojeno s aktuálním stavem a 20 % požaduje dokonce její posílení - slogany nejvyhraněnějších aktivistů jako "Stop financování policie" mohou většinu Afroameričanů naopak odradit.

Zakaria uvádí svou vlastní zkušenost. Když před 39 lety žádal ve Spojených státech o stipendium, nikdy nevyplňoval kolonku formuláře zjišťující etnicitu, pokud nebyla povinná, protože nechtěl těžit z tragédií, které postihly černochy, původní obyvatele Ameriky a další diskriminované menšiny. "Ale především, abych citoval jednoho velkého Američana, jsem vždy chtěl být posuzován podle svých schopností, nikoliv barvy mé pleti," dodává.

Demokratická strana by měla pamatovat, že mnoho příslušníků menšin chce být zkrátka především běžnými Američany, ke kterým se nepřistupuje hůře, ale ani lépe, uzavírá politolog.