Tvrdý postup vůči uprchlíkům. Mexiko snížilo migrační vlnu do USA o polovinu

Status třetí bezpečné země by znamenal, že tisíce středoamerických migrantů, kteří chtějí žádat o azyl v USA, by Američané mohli vracet do Mexika s tím, ať požádají o azyl v Mexiku. Na základě ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951 musí stát, který má status třetí bezpečné země, žadatelům o azyl zajistit, že nebudou vráceni do země původu, musí jim poskytnout bydlení, sociální a zdravotní služby či školu pro děti.

Mexiko uznání statusu třetí bezpečné země odmítá s tím, že nemá dostatečné prostředky a infrastrukturu, aby se mohlo o tisíce žadatelů o azyl postarat. Už teď je v příhraničních mexických městech až deset tisíc běženců, kteří požádali o azyl v USA a které mexické úřady převzaly dobrovolně od USA s tím, že na vyřízení žádosti o azyl počkají v Mexiku. Podle serveru BBC Mundo americké úřady zamítnou asi 80 až 85 procent žádostí o azyl od běženců ze Střední Ameriky.

Mexiko a USA uzavřely migrační dohodu 7. června poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel na mexické zboží. Mexiko se v ní zavázalo snížit migrační vlnu přes své území do USA. Šéf mexické diplomacie dnes novinářům řekl, že v srpnu zadržela policie u hranic s USA 63.989 lidí. Přitom ještě v květnu to bylo 144.266 migrantů. Ebrard dnes také novinářům sdělil, že generální prokuratura od června obvinila 357 osob kvůli pašování lidí.

Podle Ebrarda ke snížení migrace pomohlo mimo jiné nasazení asi 25.400 členů mexické Národní gardy na hranice země, z toho skoro 15.000 jich bylo rozmístěno u severní hranice s USA a zbytek na jižní hranici s Guatemalou. Ministr nicméně uvedl, že důvodem vyslání těchto jednotek k hranicím nebyla jen migrace. Mexiko se dlouhodobě potýká s vysokou kriminalitou.

Mexická vláda také v červnu zahájila plán rozvoje pro Střední Ameriku, který má zlepšit kvalitu života obyvatel těchto zemí a snížit tak jejich migraci do Mexika a do USA. Pětiletý projekt zahrnuje spolupráci Mexika, Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu.

Migrační vlna přes Mexiko trvá řadu let, lidé utíkají i s rodinami z Hondurasu, Salvadoru či Guatemaly před chudobou, nezaměstnaností a kriminalitou organizovaných gangů. Už několik let se vytvářejí takzvané karavany migrantů, protože ve skupinách běžencům nehrozí po cestě takové nebezpečí jako jednotlivcům. Do širšího povědomí se dostaly karavany migrantů loni, když je Trump označil za bezpečnostní hrozbu pro USA. Šéf Bílého domu kritizoval též vlády Střední Ameriky, že nedokážou vlnu běženců zastavit.