USA mají třetí den v řadě přes 1100 úmrtí na covid-19, vážná je situace v Bolívii

Ve Spojených státech bylo ve čtvrtek třetím dnem za sebou nahlášeno více než 1100 úmrtí spojených s nemocí covid-19. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnila agentura Reuters či deník The New York Times (NYT).

Podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) v USA desátým dnem v řadě přibylo více než 60.000 nakažených koronavirem a souhrnná bilance se tak dostala nad čtyři miliony případů.

Poslední milion nakažených země zaregistrovala za pouhých šestnáct dní, tedy opět rychleji než předchozí milion. Průměrný denní přírůstek bilance se v posledním týdnu stabilizoval lehce nad 65.000 případy, tedy zhruba na trojnásobné úrovni oproti stavu z poloviny června. Od té doby výrazně narostl také podíl pozitivních nálezů mezi prováděnými testy, jakož i počet nakažených pacientů v nemocnicích.

Nákaza je podle médií stále na vzestupu asi ve čtyřicítce z celkových 50 amerických států. Ve čtvrtek počet odhalených nákaz na úrovni celých USA znovu narostl přibližně o 70.000, uvádí NYT. Dosavadním rekordem je 75.000 případů ohlášených minulý čtvrtek.

Po červnovém prudkém nárůstu infekcí začala ve druhém červencovém týdnu stoupat i křivka znázorňující vývoj bilance obětí, ačkoli stále zůstává výrazně pod úrovní pozorovanou při dubnovém vrcholu epidemie. Nově podle Reuters přibylo 1118 mrtvých, tedy podobný počet jako v úterý a ve středu. S covidem-19 už v USA podle oficiálních statistik zemřelo více než 144.000 lidí.

"Ještě několik týdnů neuvidíme pokles v hospitalizacích a úmrtích, protože jsou to (oproti statistice nákaz) opožděné ukazatele," uvedl náměstek amerického ministra zdravotnictví Brett Giroir. Má nicméně za to, že epidemická situace se v USA začíná zlepšovat. "Musíme se držet zmírňujících opatření: Noste roušky, vyhýbejte se davům," vzkázal Američanům.

Vývoj z posledních týdnů donutil většinu amerických států přehodnotit plány kolem uvolňování karanténních opatření a na lokální úrovni se znovu objevila i omezení pohybu obyvatel. Guvernéři více než 30 států v jistém rozsahu nařídili povinné nošení roušek a začíná být zřejmé, že velká část základních a středních škol ani po letních prázdninách neobnoví v plné míře prezenční výuku.

Nejhorší situace je v USA nyní na jihu a západě země. Rekordní denní přírůstky počtu nakažených ve středu oznámily Texas, Kalifornie, Alabama, Idaho a Florida. Podle agentury Reuters padly během července dosavadní rekordy v denním přírůstku nakažených celkem v 17 amerických státech.

V Alabamě, kde žije asi pět milionů lidí, se rekord přepisoval i ve čtvrtek, když přibylo 2390 případů infekce. Nejvyšší přírůstek bilance nakažených ohlásili také na Havaji, v Indianě, Missouri a Novém Mexiku, zatímco Florida a Tennessee zaznamenaly nové maximum v počtu nahlášených obětí covidu-19.

Spojené státy mají zdaleka nejvyšší bilanci nákaz i úmrtí ze všech zemí na světě. Skutečný počet lidí, kteří se v zemi virem SARS-CoV-2 nakazili, je přitom pravděpodobně výrazně vyšší než evidované čtyři miliony případů. Testování vzorků na protilátky prováděné Střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) naznačilo, že v některých regionech mohl být na jaře počet infikovaných i desetinásobný oproti oficiálním statistikám.

Brazílie podle Reuters zaznamenala za posledních 24 hodin 59.961 nových případů nákazy koronavirem. S covidem-19 v zemi zemřelo již více než 84.000 lidí. Pandemie sužuje i další latinskoamerické země. Celkem se v Brazílii, která má zhruba 210 milionů obyvatel, nakazilo koronavirem už více než 2,28 milionu lidí. Úmrtí s covidem-19 za 24 hodin přibylo 1311 na celkových 84.082.

Mexiko dnes oznámilo, že zaznamenalo rekordní denní přírůstek počtu nakažených koronavirem. Za posledních 24 hodin jich přibylo 8.438. Celkem se tak nákaza v zemi s téměř 130 miliony obyvatel prokázala již u více než 370.000 lidí. S covidem-19 zemřelo v Mexiku 41.908 osob. Zástupce vlády přitom na tiskové konferenci opět připomněl, že skutečný počet nakažených je pravděpodobně ještě mnohem vyšší.

V Kolumbii ve čtvrtek zaregistrovali rekordních 315 úmrtí s covidem-19. Třetina lidí, kteří zemřeli po nákaze koronavirem, byla z Bogoty. Nemocnice v hlavním městě jsou podle agentury AFP obsazené z 91 procent. Celkem se v 50milionové Kolumbii koronavirem nakazilo přes 226.000 lidí. S covidem-19 jich zemřelo 7688.

Dramatická je situace také v Bolívii. Země s 11,5 milionem obyvatel má 64.000 potvrzených případů nákazy a více než 2300 mrtvých s covidem-19. Místní volební soud kvůli tomu ve čtvrtek už potřetí odložil prezidentské a parlamentní volby. Konat by se měly místo 6. září až 18. října. Původně se mělo o nové hlavě státu a složení parlamentu hlasovat přitom již 3. května.

Poslední prezidentské volby se v Bolívii konaly loni 20. října a podle nejvyšší volební instance je už v prvním kole vyhrál tehdejší prezident Evo Morales. Po vlně demonstrací a pod tlakem armády a policie nicméně Morales na svou funkci rezignoval a uprchl do zahraničí. Události v Bolívii označil za puč. Prezidentský úřad převzala Jeanine Áňezová, která si dala za úkol zorganizovat nové volby. Sama Áňezová se - stejně jako třetina její vlády - nakazila koronavirem.

Související

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.
Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Brazílie ,  Bolívie ,  Kolumbie ,  Mexiko ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 3 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 8 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy