USA se nechystají kvůli Ukrajině vyslat do oblasti svoje vojáky

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

8. prosince 2021 18:28

Americká armáda, ilustrační fotografie.
Americká armáda, ilustrační fotografie. Foto: U.S. ARMY

Americký prezident Joe Biden dnes vyloučil možnost, že by USA vyslaly svoje vojáky na obranu Ukrajiny, protože země není členem NATO. Dodal, že v úterním rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem varoval před dosud nevídaně tvrdými ekonomickými sankcemi v případě ruské agrese a že věří, že Putin jeho zprávu pochopil.

Biden rovněž očekává brzké jednání zástupců Ruska a zemí NATO o situaci na ukrajinských hranicích.

USA, NATO a Ukrajina obviňují Moskvu ze shromažďování desetitisíců vojáků u hranic s Ukrajinou s cílem invaze na Ukrajinu. Rusko to však odmítá.

"Představa, že by se Spojené státy uchýlily jednostranně k použití síly, aby odpověděly na ruskou invazi na Ukrajinu, není v tuto chvíli na stole," řekl Biden novinářům. Dodal přitom, že USA mají "morální a právní závazek vůči našim spojencům v NATO", na Ukrajinu se však nevztahuje.

Americký prezident rovněž prohlásil, že do pátku oznámí setkání s vysoce postavenými zástupci Ruska a nejméně čtyřmi velkými zeměmi NATO. Jednat by se podle prezidenta USA mělo o ruských obavách z rozšiřování NATO a o opatřeních, jež musí být přijata, aby se podařilo "snížit teplotu na východní frontě".

Biden v úterý hovořil o situaci na ukrajinských hranicích s Putinem dvě hodiny prostřednictvím videokonference. Podle vyjádření mluvčích Biden ruského prezidenta varoval před důsledky případné agrese. Putin zase požadoval záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Americký prezident mu je však podle Bílého domu odmítl dát a řekl, že každá země má svobodnou volbu ohledně toho, s kým uzavře spojenectví.

před 2 hodinami

Biden podepsal zákon, který má odtajnit další informace o původu koronaviru

Související

Shromáždění civilistů krátce předtím, než na ně spustili američtí vojáci palbu. (16. března 1968, Vietnam) Rozhovor

„Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák

Uplynulo 55 let od chvíle, kdy příslušníci 23. pěší divize americké armády podnikly zásah v jihovietnamské vesnici Mỹ Lai. Na místě zůstalo několik stovek mrtvých civilistů, mnoho z nich bylo před smrtí mučeno či vystaveno sexuálnímu násilí. Přestože se jednalo o největší známý zločin vietnamské války, který vyčníval formou i rozsahem, podobné události ji provázely od počátku, jen díky svému menšímu měřítku nepřitáhly takovou pozornost, upozorňuje historik Národního muzea Ondřej Crhák. 
Shromáždění civilistů krátce předtím, než na ně spustili američtí vojáci palbu (16. března 1968, Vietnam).

Masakr v My Lai se stal symbolem válečných útrap ve Vietnamu

Americké angažování ve Vietnamu vrcholilo v roce 1969 přítomností více než půl milionu vojáků, rekordním počtem amerických obětí a protiválečnými demonstracemi v USA. Jedním z mezníků tohoto přelomového roku bylo zveřejnění pravdy o masakru ve vietnamské vesnici My Lai, kde 16. března 1968 příslušníci americké námořní pěchoty povraždili kolem pěti set neozbrojených vesničanů včetně více než 170 dětí.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) ,  Joe Biden ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

European Sleeper plánuje rozšířit své spojení z Berlína do Prahy.

Proč se v celé Evropě vrací lůžkové vlaky

Není pochyb, že Julia Senningerová je milovnicí vlaků. Třiatřicetiletá žena, která žije ve švédském hlavním městě Stockholmu, pravidelně cestuje po železnici nejen za svou rodinou do Lucemburska, ale také do prázdninových destinací. Cestování tímto způsobem dává přednost před létáním především z ekologických důvodů. Dodává však, že vlaky jsou prostě příjemnější, zejména lůžkové spoje. Má štěstí, protože noční vlaky zažívají v kontinentální Evropě comeback a od loňského léta je v nabídce řada nových služeb a další přibudou ještě letos nebo v roce 2024, napsal server BBC News.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

včera

Jevgenij Prigožin

Prigožin varoval ruské ministerstvo před ukrajinským protiútokem

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v otevřeném dopise varoval ministerstvo obrany v Moskvě, že ukrajinská armáda plánuje protiofenzivu s cílem odříznout jeho jednotky od zbytku ruských sil na východě Ukrajiny. Uvedl také, že asi 70 procent města Bachmut je nyní v rukou jeho bojovníků.

Aktualizováno včera

Do záchranných prací se zapojili i čeští hasiči.

Počet mrtvých po zemětřesení v Turecku podle úřadů překročil 50 tisíc

Počet mrtvých po zemětřesení ze začátku února v Turecku překročil 50.000, oznámily dnes turecké úřady. V Sýrii, jejíž severní část otřesy také silně zasáhly, zemřelo podle odhadů nejméně 6000 lidí. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zemětřesení v jeho zemi způsobilo škody za více než 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), informovala agentura AFP.

včera

Rupert Murdoch

Mediální magnát Murdoch se v 92 letech znovu zasnoubil

Zakladatel mediálního impéria News Corp Rupert Murdoch se chce v 92 letech popáté ženit. Americký podnikatel australského původu v dnes zveřejněném rozhovoru uvedl, že se o víkendu zasnoubil se 66letou Ann Lesley Smithovou. Svatba je prý plánována na léto.

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Česko poskytne ICC policejní a ministerské experty k šetření ruské agrese na Ukrajině

Česko poskytne Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu až 15 forenzních expertů ministerstva obrany a dva forenzní experty Policie ČR. Oznámil to dnes náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na konferenci v Londýně, která se týkala možností potrestání válečných zločinů na Ukrajině. Předmětem diskuse bylo také zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinů ruské agrese. ČTK o tom v tiskovém prohlášení informovalo ministerstvo spravedlnosti.

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Zemětřesení, ilustrační foto

EU a další země přislíbily sedm miliard eur na obnovu Turecka a Sýrie

Sedm miliard eur (168 miliard korun) na obnovu po ničivém zemětřesení, které minulý měsíc zasáhlo Turecko a Sýrii, přislíbili účastníci dnešní dárcovské konference pořádané Evropskou unií v Bruselu. Oznámil to švédský premiér Ulf Kristerson, jehož země nyní Radě EU předsedá. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že unijní exekutiva poskytne Turecku z rozpočtu EU miliardu eur.

Aktualizováno včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francouzské opozici se v parlamentu nepodařilo svrhnout Macronovu vládu

Francouzská opozice dnes neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla dnes agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.

Aktualizováno včera

Rusko kvůli zatykači na Putina zahájilo stíhání soudců ICC v Haagu

Ruské úřady zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC), kteří minulý týden vydali zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. S odvoláním na ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny, o tom informovala agentura Interfax.

Zdroj: ČTK

Další zprávy