V Brazílii řeší kvůli koronaviru netradiční problém

Guilherme Faria se jednoho víkendového rána v moři omývajícím písky proslulé pláže Copacabana těšil z třímetrových vln, když ho zapískáním na píšťalku zpět na břeh přivolal policista. Úředník následně 22letého surfaře odvedl na stanici.

"Bohužel, surfování je nyní zločin," říká Faria, který byl kvůli sportovní aktivitě předvolán k soudu. "Doufám, že kvůli něčemu tak banálnímu nebudu mít záznam v trestním rejstříků."

O pár hodin později už byl Faria i se svým prknem zpátky ve vlnách u Copacabany. Sportovec podobně jako tisícovky dalších obyvatel Ria, kteří jsou známí svou láskou ke sportu, nemohl odolat pobytu na čerstvém vzduchu. Promenády podél městského pobřeží jsou zde i za časů koronavirové krize plné běžců a po klikatých horských cestách obklopujících město jezdí skupiny cyklistů.

Brazílie na začátku týdne potvrdila přes 12.000 případů nákazy, stát Rio de Janeiro je druhým nejhůře zasaženým regionem v zemi. Tamní úřady 17. března vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, a zatímco se třetím největším městem Latinské Ameriky šířil koronavirus, formálně uzavřely pláže a parky.

Někteří sportovci výzvu úřadů uposlechli - hlavním argumentem pro ně je obava, že cestou na pláž někoho nakazí. Další se domnívají, že případný sportovní úraz by jenom plýtval cennými zdravotnickými zdroji, které by jinak mohly by využity v boji s koronavirem. Debata se však netočí pouze kolem surfování, ale i kolem jiných sólových sportů, od lyžování po horolezectví.

"Názory se mezi různými sportovními sdruženími různí. Každý týden vycházejí nové pokyny," říká Ana Carolina Corteová z brazilského olympijského výboru. Doktorka se specializací na sporty zároveň dodává, že některé aktivity je stále možno provozovat - "o samotě, bez davů, bez potkávání jiných lidí".

Předmětem debaty jsou ale i přímo vládní či státní nařízení. Guvernér státu Rio Wilson Witzel například zakázal "trávit čas na pláži" - což podle některých zahrnuje i surfaře, kteří ve vodě čekají na vlny. Povolena je však jízda na kolečkových bruslích podél pláže. Surfaři se proto hájí, že před vstupem do vody se přece sotva dotknou písku a někteří do vody raději vstupují mimo pláže přes skály.

I přesto mnoho sportovců uznává, že jejich potíže jsou ničím ve srovnání s výzvou, která se teď Brazílii čeká. Guvernéři včetně Witzela varují, že zdravotnický systém, kterému se nedostává financí, se brzo může zhroutit.

Surfař a novinář Bruno Bocayuva se například surfování na další dlouhé týdny vzdal a místo oblíbeného vodního sportu teď skáče přes švihadlo, dělá kliky a všelijak se snaží udržet ve formě. "Chybí mi být ve vodě, pádlovat, chytat vlny, propojit se s přírodou skrze surf, který poskytuje opravdu blízké spojení. Ale vím, že teď je třeba myslet na kolektivní dobro," říká Bocayuva. "Tuhle vlnu nechávám být, abych si mohl užít další v budoucnu."

Brazílie, kde jsou městské pláže před i po pracovní době přeplněné k prasknutí, se zdá být surfováním téměř posedlá. Debata o případné škodlivosti surfování zde nabrala politický rozměr. Prezident Jair Bolsonaro spílal Witzelovi za to, že pláže zavřel, a opatření označil za "diktátorské".

Bolsonarův syn Eduardo, který je senátorem za sousední stát Sao Paulo, minulý týden na facebooku orodoval za dekret, který by povolil surfování za předpokladu, že sportovci dodrží nařízení o rozestupech. Bez dekretu i s ním však spousta surfařů jednoduše dělá co může, aby se vyhnuli pozornosti úřadů - a jeden druhému.

"Přišel jsem brzo, abych se kvůli nedostatečnému rozestupu vyhnul kontroverzi," říká Ricardo Bacalo, pětašedesátiletý surfař ze čtvrti Ipanema v Riu de Janeiro. "Stejně jako si někteří lidé jdou zaběhat, projít se do přírody, projet se na kole, někdo si prostě může vzít prkno a jít rovnou do vody, zapádlovat si a jít domů," domnívá se Bacalo.