Ve světě každou minutu zemře hlady 11 lidí

"Statistiky jsou šokující, ale musíme si uvědomit, že tato čísla jsou tvořena jednotlivými lidmi, kteří čelí nepředstavitelnému utrpení. I jeden člověk je příliš mnoho," uvedla prezidentka americké pobočky Oxfam Abby Maxmanová.

Po celém světě nyní podle humanitární skupiny čelí hladu kolem 155 milionů lidí, což je o 20 milionů více než stejnou dobou loni. Zhruba dvě třetiny těchto lidí čelí hladu, protože v jejich zemi propukl ozbrojený konflikt.

"Neustávající konflikty, ještě navíc k ekonomickému propadu v důsledku covidu-19 a horšící se klimatické krizi, uvrhly 520.000 osob na pokraj vyhladovění," poznamenala Maxmanová. "Místo toho, aby bojovaly s pandemií, bojovaly znesvářené strany mezi sebou, čímž příliš často zasadily poslední ránu milionům lidí postiženým živelními pohromami a ekonomickými šoky," dodala.

Globální vojenské výdaje se navzdory pandemii v uplynulém roce podle Oxfam zvýšily o 51 miliard dolarů, což je nejméně šestinásobek částky, kterou OSN potřebuje k zastavení hladu ve světě.

Za největší "ohniska hladu" zpráva Oxfam označila Afghánistán, Etiopii, Jižní Súdán, Sýrii a Jemen, tedy země, které se potýkají s konflikty.

Maxmanová poznamenala, že hlad se nadále využívá jako válečná zbraň vůči civilistům. "Lidé nemohou žít v bezpečí či získat jídlo, když bombardují jejich trhy a ničí jejich plodiny a hospodářská zvířata," uvedla.

Oxfam v této souvislosti vyzvala vlády, aby ukončily konflikty, které způsobují hladomor, a aby umožnily humanitárním organizacím pomáhat ve válečných zónách. Organizace také apeluje na dárce, aby finančně podpořili snahy OSN zmírnit hlad.

Globální oteplování a ekonomické dopady pandemie mezitím způsobily čtyřicetiprocentní růst světových cen potravin, což je nejvíce za posledních deset let. Podle Oxfam nese tento růst cen značný podíl na zvýšení počtu hladovějících ve světě.