Ve venezuelské věznici vypukla vzpoura. Desítky mrtvých a zraněných, nemocnice kolabuje

Nejméně 46 lidí zemřelo a dalších několik desítek bylo zraněno při nepokojích ve věznici ve městě Guanare na severozápadě Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na zdroj z vězeňské služby. Počet obětí patrně dál poroste, protože někteří zranění jsou ve velmi vážném stavu. Navíc místní nemocnice, kam byli převezeni, nápor pacientů nezvládá a nemá ani dostatek infuzí, léků či zásob krve pro transfúze.

"Nemocnice doktora Miguela Oraá v Guanare zkolabovala kvůli velkému počtu zraněných, mnohých vážně, při vězeňské vzpouře. Lékaři žádají o pomoc, protože nemají dost zdravotnického materiálu," napsal na twitteru novinář Carlos Iván Suarez, jehož citoval opoziční server La Patilla. Venezuela je už několik let v ekonomické krizi a mnohé nemocnice si dlouhodobě stěžují na nedostatek materiálu i léků. V zemi je také nedostatek potravin, časté jsou mnohahodinové výpadky elektřiny či dodávek vody.

#Portuguesa el Cepella tiene capacidad para 750 reos y actualmente alberga a más de 2500. El intento de fuga ha dejado hasta ahora 46 muertos y 50 heridos, algunos de gravedad. #01may pic.twitter.com/cl1CSy3Bwr

— Carlos Iván Suárez (@carlosi_suarez) May 2, 2020

Mezi vážně zraněnými při vzpouře, kdy vězni použili i střelné zbraně, je také ředitel věznice Carlos Toro a jedna ze strážkyň Escarlet Gonzálezová, kterou zasáhl granát hozený jedním z trestanců.

Okolnosti ani příčiny vzpoury nejsou zatím jasné. Podle listu El País násilím skončil protest vězňů, kteří se vzbouřili proti tomu, že je příbuzní kvůli koronavirovým opatřením nemohou zásobovat potravinami.

Podle deníku El Nacional se vedení věznice s jedním z předáků vězňů snažilo vyjednávat, zatímco jiná skupina se pokusila o útěk. Jednání s lídrem trestanců přezdívaným Olivo bylo nakonec úspěšné a vězni se vrátili do svých cel.

Opoziční poslankyně María Beatriz Martínezová agentuře AP řekla, že se vězni pokoušeli dojednat s vedením věznice lepší podmínky a zejména možnost, aby se mohli vídat s příbuznými. Ve Venezuele obvykle stravu vězňů zajišťují jejich rodiny.

Přeplněná nápravná zařízení mívají také problém s hygienou a často se v nich šíří tuberkulóza, svrab a žloutenka, uvedl Humberto Prado z organizace OVP monitorující venezuelské věznice. Káznice, kde se nyní nepokoje odehrály, má místo pro 750 lidí, je v ní ale přes 2500 vězňů.

Ke vzpouře se vyjádřil i lídr opozice Juan Guaidó, který opět kritizoval autoritářskou vládou prezidenta Nicoláse Madura. "Dnes jsme v Guanare viděli masakr ve věznicích naší země kontrolovaných diktaturou, která má za ně zodpovědnost. Zatímco vláda nadále uzurpuje moc, životy Venezuelanů jsou v ohrožení," napsal na twitteru šéf parlamentu Guaidó, jehož od loňska šest desítek zemí uznalo prozatímní hlavou Venezuely.

Hoy en #Guanare vemos una nueva masacre en las cárceles de nuestro país bajo el control y la responsabilidad de la dictadura. Mientras sigan usurpando funciones, la vida de todos los venezolanos corre riesgo. https://t.co/Drvt3UqbrL

— Juan Guaidó (@jguaido) May 2, 2020

Guanare leží ve státě Portuguesa, kde před rokem při střetech v jiné věznici zemřelo 29 vězňů a zranění utrpělo 19 policistů.

Organizace pro lidská práva rovněž upozornily, že vzpouru mohly vyvolat špatné podmínky v přeplněných zařízeních. Ve Venezuele je nyní za mřížemi asi 110.000 lidí, což je mnohem více než maximální kapacita věznic. V přeplněných zařízeních často operují zločinecké gangy, které dokážou dovnitř dostat drogy i zbraně, napsala agentura AP.

Kvůli pandemii covid-19 propustila venezuelská vláda před týdnem téměř čtyři stovky vězňů, odsouzených za delikty, jejichž trestní sazba nepřekračuje osm let.

Související

Více souvisejících

Venezuela Věznice Nicolas Maduro Juan Guaidó

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 20 minutami

před 53 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy