Vyčerpání, bezmoc, není do čeho balit mrtvé, popsala Češka boj s covid-19

Fyzické a psychické vyčerpání, nedostatek vybavení, obrovské počty pacientů a pocit bezmoci z toho, že mnohým není možné pomoci. S tím vším v posledních týdnech bojovala zdravotní sestra Martina Němcová, která pečuje o pacienty s covid-19 v nemocnici ve White Plains nedaleko New Yorku.

Na vrcholu epidemie zažila situace do té doby nepředstavitelné. Mrtvé pacienty jí pomáhaly balit studentky, "které ještě ani nematurovaly", a v určité fázi nemocnici došly i "věci, do kterých se ti mrtví lidi balí". ČTK řekla, že by podobným svědectvím sama nevěřila, kdyby krizi neprožila.

"Asi jediné slovo, kterým se to dá popsat, je cunami. Víte, že nějaká vlna přijde, ale neumíte si představit, jak strašně obrovská ta vlna bude," řekla 45letá Češka, která v nemocnici severně od New Yorku pracuje přes 20 let. Na rozsah krize z posledních týdnů se podle ní v podstatě nebylo možné připravit. "Připravíte si nějaké ty ventilátory a tak dále a najednou zjistíte, že to, co jste si připravili, je asi tak deset procent toho, co opravdu potřebujete," shrnula.

Zdravotníci ve White Plains začali tíhu epidemie pociťovat jako jedni z prvních v USA, protože se jim do péče dostali nemocní z nedalekého New Rochelle. Toto severovýchodní předměstí New Yorku bylo z počátku hlavním ohniskem nákazy koronavirem ve stejnojmenném americkém státě. Ve druhém březnovém týdnu tam byla vyhlášena lokální karanténa poté, co lékaři odhalili stovku infikovaných.

"New York hlásil deset nemocných a my jsme jich najednou měli několik stovek a vůbec se to nedalo zvládnout. (...) Pokaždé, když jste se podíval ke dveřím, tak tam byla další sanitka s někým, kdo nemohl dýchat," popsala situaci Němcová s tím, že na novou nemoc žádné ze zaběhlých postupů nefungovaly.

"A najednou ta bezmoc, ta strašná bezmoc, že ať děláte, co děláte, tak se s tím nedá vůbec nic udělat. A když se otočíte, je tam dalších deset, dvanáct, patnáct (pacientů)," pokračovala.

Na jejím pracovišti se v necelém měsíci kapacita intenzivní péče navýšila ze 16 lůžek na 82, přičemž místa se rychle naplnila. Každý zdravotník musel dohlížet na více vážně nemocných pacientů, než je zvykem, a ochranné pomůcky určené na jedno použití se začaly používat opakovaně, podobně jako trubičky od plicních ventilátorů. "Hned jak uvolníte postel, tak je tam někdo jiný... Naše márnice byly samozřejmě úplně přeplněné, museli jsme ty lidi dávat do mrazících vozů. Došly nám ty věci, do kterých se ti mrtví lidi balí," vylíčila. Z rozhovorů se zdravotnicemi působícími v srdci nedalekého velkoměsta navíc vyrozuměla, že může být ještě hůř.

Jako obzvláště extrémní jí v paměti utkvěl moment, kdy musel být jednomu z pacientů, který "očividně umíral", ve spěchu a bez důkladného čištění odebrán ventilátor kvůli záchraně jiného nemocného. Umírající pak zůstal na lůžku s dýchací maskou a "čekali jsme, až mu prostě vypoví srdce".

Při jedné ze směn na začátku dubna zase Němcové umřeli před očima dva pacienti během jedné hodiny. Když si vyžádala posilu kvůli uvolňování lůžek, "poslali mi žákyně ze škol, které ještě ani nematurovaly". "To byly naše pomocné síly, které pomáhaly ty mrtvé balit," vylíčila matka dvou dětí.

Zdravotníci pečující o lidi nakažené koronavirem SARS-CoV-2 kvůli ochranným oblekům a izolaci od vnějšího světa často za dlouhých směn nemají čas ani jíst a pít. S únavou se pak pojí nebývalá psychická zátěž, která je umocněná složitým rozhodováním při komunikaci s rodinnými příslušníky nemocných. "Mnohdy to bylo krásné, že jste dokázali ty rodiny spojit. A někdy to bylo, že vás to úplně rozhodilo," popsala Němcová.

Zmínila v této souvislosti případ jisté ženy, které nechtěla poslat fotografii jejího nemocného manžela, protože po několika dnech hospitalizace "vypadal jako někdo úplně jiný". Jiné ženě se údajně po pohledu na svého muže ležícího na jednotce intenzivní péče přitížilo natolik, že krátce nato utrpěla infarkt. "Předtím na tom byla strašně dobře, jenom se jí hůř dýchalo. A když ho viděla, strašně se rozbrečela a říkala, 'dostaňte mě odsud pryč'... Nevím, jestli to ta paní přežila," líčila Němcová.

Ona i další zdravotníci působící ve White Plains už mají v těchto dnech kvůli možným psychickým potížím k dispozici odbornou pomoc, pro českou sestřičku jsou ale největší oporou kamarádi a rodina. Přiznala však, že pocity ze zážitků z práce se velmi těžko vysvětlují "někomu, kdo v tom není". Snaží se tak co nejvíce komunikovat se svými kolegyněmi.

"Prostě vždycky zpytujete (svědomí) a máte pocit viny, že jste někde něco měli udělat," řekla. I pro ostřílené zdravotníky a zdravotnice při tom může být situace v jistých momentech nezvladatelná. Němcová vzpomínala na konec jedné ze svých 12hodinových směn, při kterém její rovněž velmi zkušenou kolegyni zřejmě přemohla panika a její pacienty musel převzít někdo jiný. "Prostě to nešlo. Ta holka to vůbec neunesla, nemohla jít zpátky dovnitř," vzpomínala Češka.

V posledních dnech už se podle všeho situace v nemocnicích státu New York zlepšuje. Zlom ve White Plains přišel podle Němcové o Velikonočním pondělí, kdy dorazily posily v podobě skupiny armádních zdravotníků. "To byl zázrak, to se vůbec nedá popsat. Stáli tam a čekali, až jim řekneme, co mají dělat... A od toho dne je všechno lepší," řekla.

Česká zdravotní sestra má za to, že její nemocnice se s událostmi posledních týdnů vypořádala nejlépe, jak mohla. Šokem pro ni prý bylo to, že kvůli covid-19 neumírali jen dlouhodobě vážně nemocní nebo staří lidé. "Já jsem pohřbila sedmadvacetiletého," prohlásila. Vysvětlila, že daný muž měl astma, což ale podle ní stále nebyl scénář, jaký by média na počátku pandemie popisovala. "Vůbec neříkali, že takhle mladí lidé budou umírat," dodala.

Související

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.
Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) New York češi Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

před 2 hodinami

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

před 3 hodinami

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

před 5 hodinami

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 6 hodinami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 7 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 8 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 10 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 11 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 14 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 15 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 16 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy