Valné shromáždění OSN se v úterý sejde již po 75. k zahájení všeobecné rozpravy, poprvé v historii organizace se však vzhledem k pandemii covidu-19 setkání státníků ze všech zemí světa odehraje převážně virtuálně.
Hlavním tématem letošního VS bude společný boj proti šíření koronaviru, diskutovat se však bude i o již "tradičních" tématech, kterými je například jaderné odzbrojení, práva žen a menšin či ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj.
Ulice New Yorku v okolí sídla OSN budou letos v září neobvykle ztichlé, protože se v nich nebudou pohybovat diplomatické delegace ze 193 členských států organizace, jež se pravidelně sjíždějí každé září k týdenní debatě na půdě Valného shromáždění. Představitelé jednotlivých států neosloví mezinárodní společenství osobně z pódia s charakteristickým pozadím ze zeleného mramoru, ale zašlou sekretariátu předem nahrané 15minutové video, které se bude promítat v hlavním sále a rovněž vysílat na internetu. Podle předsedy VS OSN Volkana Bozkira díky změnám formátu letos při všeobecné rozpravě vystoupí více hlav států než kdykoliv předtím.
2) “BM’nin 75. Yıldönümünü Anma Toplantısı” nda, Liderler, Bakanlar ve ülke temsilcileri, BM’nin 75 yılda başardıklarını, karşılaştığı sorunları ve önümüzdeki dönemde BMyi daha etkin hale getirmenin yollarını ele alacak. (UN Web TV canlı yayını için: https://t.co/xOUgMvjftJ)
— Volkan BOZKIR (@volkan_bozkir) September 20, 2020
I přes fyzickou nepřítomnost delegátů bude orgán nadále přijímat doporučující rezoluce. Hlasování bude vzhledem k okolnostem probíhat novým způsobem, a to takzvanou tichou procedurou. Předseda VS OSN zašle delegacím návrhy rezolucí, a pokud k nim žádná ze zemí nezašle do 72 hodin připomínku, bude dokument považován za schválený.
Hlavním tématem většiny vystoupení bude podle očekávání současná pandemie: celosvětově dnes počet infikovaných překročil 31 milionů a počet mrtvých s covidem-19 se blíží k jednomu milionu. Diskuse v rámci všeobecné rozpravy by mělo završit setkání státníků ke koronaviru pořádané Světovou zdravotnickou organizací (WHO), které je plánováno na 30. září.
Samotná rozprava bude trvat od 22. do 26. září a zakončena bude 29. září. Jako první podle zvyklosti promluví Brazílie, jež tak bude mít možnost nastolit některá z témat setkání. Druhé vystoupení přísluší Spojeným státům jako hostitelské zemi. Americký prezident Donald Trump již oznámil, že svůj projev pronese z Bílého domu ve Washingtonu, do nedalekého New Yorku se tedy nevypraví. Hned v úterý zazní v New Yorku rovněž slova premiéra ČR Andreje Babiše.
První den jednání by podle předběžného harmonogramu měli svoje poselství přednést také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, čínský prezident Si Ťin-pching, ruská hlava státu Vladimir Putin, íránský prezident Hasan Rúhání či francouzský prezident Emmanuel Macron.
Kromě všeobecné rozpravy se během zasedání VS OSN bude konat rovněž summit o biodiverzitě plánovaný na 30. září. Uskuteční se rovněž dvě setkání na vysoké úrovni, a to ke 25. výročí Čtvrté světové konference o ženách a k připomenutí mezinárodního dne za úplné jaderné odzbrojení, který připadá na sobotu.
Související
Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční
RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu
OSN , New York , Donald Trump , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák