Ve věku 84 let zemřela bývalá ministryně zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightová. S odkazem na její rodinu o tom informuje agentura AP. Americký prezident Bill Clinton si Albrightovou vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996 a tento post zastávala poslední čtyři roky jeho administrativy. Byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách.
"Se zlomeným srdcem oznamujeme, že Dr. Madeleine K. Albrightová, 64. ministryně zahraničí Spojených států a první žena v tomto úřadě, dnes zemřela. Příčinou byla rakovina. Byla obklopena rodinou a přáteli. Ztratili jsme milující matku, babičku, sestru, tetu a přítelkyni," uvedla rodina v prohlášení.
Albrightová, která se narodila v Praze v roce 1937 v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Vychovávána byla jako katolička. Do Spojených států přišla jako uprchlice v roce 1948, byla ministryní zahraničí v letech 1997 až 2001 v administrativě demokratického prezidenta Clintona. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN. Nadšená americká i česká patriotka, kterou pojilo přátelství s Václavem Havlem, se také zasadila o vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO. V roce 2012 jí prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody, což je ve Spojených státech nejvyšší civilní vyznamenání.
Albrightová proslula jako rázná dáma. Po odchodu z úřadu kritizovala prezidenta George W. Bushe za to, že místo spojenectví používá k podpoře diplomacie "šok síly", a prohlásila, že Bush odradil umírněné arabské lídry a vytvořil potenciál pro nebezpečnou roztržku s evropskými spojenci. Agentura AP píše, že však nebyla umírněnou političkou a sehrála klíčovou roli v tlaku na Clintonovu administrativu, aby se vojensky zapojila do konfliktu v Kosovu. Zastávala také tvrdý postoj vůči Kubě a ženám doporučovala, aby se chovaly sebevědoměji, Reuters ji nazval "ikonou feminismu". Během snah přimět Severní Koreu k ukončení programu jaderných zbraní Albrightová v roce 2000 odcestovala do Pchjongjangu, kde se setkala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem a stala se tak nejvýše postaveným představitelem USA, který tuto totalitní komunistickou zemi navštívil.
Albrightová ostře kontrastovala se svými mužskými kolegy a předchůdci v oblecích, píše agentura Reuters. Svým oblečením a šperky vysílala ostrá politická poselství. Jednou z jejích oblíbených byla hadí brož, odkaz na iráckého vůdce Saddáma Husajna, který ji nazval "bezkonkurenčním hadem".
Šéf diplomacie EU Josep Borrell na twitteru z vyjádřil hluboký smutek z úmrtí Albrightové. "První žena v úřadu americké ministryně zahraničí aktivně utvářela globální politiku – od Afrického rohu, Bosny a Hercegoviny až po Blízký východ. Prosazovala mír a demokracii po celém světě. Její odkaz je dnes důležitější než kdy jindy," napsal.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že Albrightová byla obhájkyní svobody a otevřenou zastánkyní NATO, jakož i inspirativní kolegyní a přítelkyní.
Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jej zpráva o smrti Albrightové velmi rozesmutnila. Poznamenal, že byla "mostem" mezi někdejším Československem a Spojenými státy. "Rozuměla naší touze stát se členem demokratického světa a výrazně nám pomohla toho docílit. Uctíme její památku a zachováme její odkaz," uvedl.
Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg uvedl, že Albrightová jako "šampionka demokracie utvářela západní zahraniční politiku po studené válce a byla příkladem v tom, jak se vypořádat se zahraničními hrozbami".
Polská média a politici připomínají, že Albrightová jako šéfka americké diplomacie se zasazovala o rozšíření Severoatlantické aliance o Polsko, jakož i svého času blízce spolupracovala se Zbigniewem Brzezinským, poradcem prezidenta Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost. "Nyní polští politici a osobnosti veřejného života děkují za angažování Albrightové ve prospěch Polska," napsal server Onet.
"Měli bychom být velice vděčni Madeleine Albrightové. Polsko je nyní v NATO i díky její neústupnému odhodlání," napsal polský velvyslanec ve Washingtonu Marek Magierowski. "Odešla velká politička, první žena ve funkci šéfky americké diplomacie. Přítelkyně Polska, podporující náš vstup do NATO," uvedla opoziční poslankyně Katarzyna Lubnauerová. "Odešla velká dáma a vyslankyně našich západních tužeb," zdůraznil bývalý polský premiér Marek Belka.
S rozdílnými reakcemi se skon Albrightové setkal na Balkáně, který stál v 90. letech v popředí jejího diplomatického angažmá. Hluboký zármutek vyjádřila kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, podle níž byla Albrightová "vytrvalou podporovatelkou Kosova do posledního dechu". V Srbsku byla naopak její smrt přijata chladně - s ohledem na skutečnost, že v roce 1999 patřila k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu. Bulvární deník Blic píše, že Albrightová se "pro mnohé v Srbsku stala synonymem zla" a že Srbům zůstane v paměti jako "jedna z nejvíce nenáviděných zahraničních političek”. Bosenská média připomínají, že rodačka z Prahy byla také "matkou" Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který soudil zločiny spáchané za válek doprovázejících rozpad tohoto mnohonárodního státu.
Albrightová má podle Fialy mimořádné zásluhy o ČR i její bezpečnost
Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová má mimořádné zásluhy o Českou republiku i to, že je Česko ve větším bezpečí díky členství v Severoatlantické alianci. Po dnešním zasedání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zaslouží si velký obdiv a skláníme se před její památkou, uvedl Fiala.
Albrightová zemřela dnes ve věku 84 let, informovala agentura AP. Byla první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách. Fiala v souvislosti s nynější migrační vlnou z Ukrajiny po ruské vojenské invazi řekl, že Albrightová musela dvakrát utíkat před totalitním režimem. Poprvé prchala její rodina z Československa před nacisty, podruhé po komunistickém převratu.
"Patří k těm velkým světovým státníkům, kteří mají mimořádné zásluhy o Českou republiku a i o to, že se tu můžeme dnes těšit bezpečnosti díky tomu, že jsme členy Severoatlantické aliance. To je něco, za co si zaslouží náš velký obdiv a hlubokou úctu. Skláníme se před její památkou," řekl Fiala.
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Související
Biden na pohřbu Albrightové: Vzpomínáme na dceru České republiky
Lipavský poletí na pohřeb Albrightové, v USA se setká s Blinkenem
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek