Ani USA nejsou bez Evropy dost silné, Amerika ztratila nárok na globální vůdčí postavení, prohlásil na MSC Merz

Kancléř se nebál pojmenovat hlavní překážku, kterou označil za „slona v místnosti“. Poukázal na Maďarsko, které opakovaně blokuje přístupové rozhovory. Merz však vyjádřil naději, že po dubnových parlamentních volbách v Maďarsku se situace změní a bude možné otevřít nové kapitoly vyjednávání. Podle něj je nezbytné překonat paralýzu vyvolanou nutností jednomyslnosti, aby Evropa neztratila svůj vliv v regionu.

V otázce války na Ukrajině byl Merz nekompromisní. Varoval, že Rusko zatím neprojevuje ochotu k serióznímu vyjednávání o míru. Připomněl v této souvislosti neúspěšnou cestu nejmenovaného premiéra členské země EU (v narážce na Viktora Orbána) do Moskvy, která nepřinesla nic jiného než další drtivé útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Merz zdůraznil, že mír nastane až ve chvíli, kdy bude Rusko ekonomicky i vojensky vyčerpáno.

Podle německého lídra musí Západ udělat vše pro to, aby Rusko dospělo do bodu, kdy pro něj pokračování války nebude představovat žádnou výhodu. Merz věří, že se k tomuto okamžiku svět blíží, ale ještě tam není. Varoval také před světem, kde „moc vítězí nad právem“, a připomněl temnou zkušenost Německa ve 20. století, která musí být mementem pro dnešní reakci na ruskou agresi.

Značnou část projevu věnoval kancléř vztahům se Spojenými státy. Přiznal, že Evropa se do nadměrné závislosti na Washingtonu vmanévrovala sama a nikdo ji k tomu nenutil. Tuto „vlastnoručně způsobenou“ závislost je podle něj nutné co nejdříve odložit posílením evropského pilíře NATO. Merz očekává, že názory spojenců se budou rozcházet častěji než dříve, ale věří, že vzájemný respekt a nová síla Evropy budou ku prospěchu oběma stranám.

Merz adresoval přímou výtku americké delegaci, když reagoval na loňský útočný projev JD Vance. Prohlásil, že v éře rivality velmocí nebudou ani Spojené státy dost silné na to, aby postupovaly samy. Zdůraznil, že členství v NATO není výhodou jen pro Evropu, ale i pro USA. Zároveň odmítl přenášení amerických kulturních válek do evropského prostoru a podtrhl závazek k ochraně klimatu a svobodnému obchodu namísto protekcionismu.

Uvedl také, že USA „ignorují tvrdou geopolitickou realitu v Evropě a podceňují potenciál, který naše partnerství s USA i nadále má, navzdory všem existujícím obtížím.“ Podle něj byl americký nárok na globální vůdčí postavení „zpochybněn a možná i ztracen“.

V rámci posilování evropské obranyschopnosti Merz vyzval k hlubší diskusi o článku 42 Smlouvy o EU, který se týká vzájemné pomoci při napadení. Chce, aby Evropa jasně definovala, jak má tento mechanismus fungovat, ne jako náhrada NATO, ale jako jeho silný pilíř. Překvapivě také potvrdil zahájení rozhovorů s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o společném evropském programu jaderného odstrašení v rámci struktur Aliance.

Německo podle Merze odmítá „hegemoniální fantazie“ a politiku velmocí v rámci Evropy. Namísto toho nabízí „vůdcovství v partnerství“. Kancléř připomněl ústavní změny, které jeho vláda prosadila pro zvýšení výdajů na obranu, a zopakoval svůj slib, že z Bundeswehru vytvoří nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Symbolem tohoto nového odhodlání je podle něj historicky první nasazení německých jednotek v Litvě.

Merz kriticky zhodnotil německou zahraniční politiku posledních desetiletí, která podle něj trpěla „normativním přebytkem dobrých úmyslů“. Berlín sice často poučoval svět o porušování pravidel, ale chyběly mu prostředky k řešení problémů. Tato propast mezi ambicemi a možnostmi se nyní musí uzavřít. Kancléř poukázal na fakt, že ačkoliv je HDP Evropské unie desetkrát vyšší než ruské, Evropa zatím desetkrát silnější není.

Nová éra vyžaduje podle kancléře „přepnutí v myslích“. Citoval polského ministra zahraničí Radka Sikorského, který kdysi prohlásil, že se více než německé síly bojí německé nečinnosti. Merz tuto odpovědnost přijímá a prosazuje, aby se Evropa stala skutečnou mocností schopnou čelit chaosu nového světa. To zahrnuje i reformu hospodářství, investice do umělé inteligence a omezení dusivé byrokracie, která brzdí konkurenceschopnost.

Světový řád, jak jsme ho znali, podle Merze již neexistuje. Evropa se vrátila z „dovolené z historie“ do světa ovládaného mocenskou politikou, ruským revizionismem a čínskou snahou o globální prvenství prostřednictvím využívání závislosti ostatních. V tomto nestabilním prostředí, které nahrává populistům a snadným odpovědím, musí Evropané stát za svými hodnotami a aktivně hledat nové partnery po celém světě.

Jako alternativu k dosavadní závislosti na USA navrhl Merz budování partnerství s Kanadou, Japonskem, Tureckem, Indií či Brazílií. Zdůraznil, že partnerství nemusí znamenat naprostou shodu ve všech hodnotách a zájmech. Pro Německo je však klíčové, aby Evropa zůstala jednotná, protože pokud se kontinent roztrhne, roztrhne to i samotné Německo. Projev, zakončený varováním před světem bez pravidel, sklidil v zaplněném sále vřelý potlesk.