Arménský premiér si stěžoval na nečinnost vojenské aliance vedené Ruskem

Rusko, lídr ODKB, je dlouhodobě v oblasti Zakavkazska, kde se Arménie a Ázerbájdžán od rozpadu Sovětského svazu střetly ve dvou velkých ozbrojených konfliktech, určující síla. S tím, jak ale zabředává do války na Ukrajině, roste pro něj nebezpečí, že na jižním Kavkazu přijde o svůj někdejší vliv, podotkla AP.

"Je skličující, že arménské členství v ODKB Ázerbájdžán od agresivních kroků neodrazuje," uvedl dnes Pašinjan.

"Dodneška jsme nedokázali dospět k rozhodnutí ohledně odpovědi ODKB na agresi Ázerbájdžánu vůči Arménii. Tato skutečnost vážně škodí pověsti ODKB v naší zemi i za jejími hranicemi," pokračoval arménský premiér.

Vedle Ruska a Arménie jsou členy organizace také Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Ázerbájdžán členem není, jeho tradičním spojencem je Turecko.

Arménie a Ázerbájdžán spolu už několik desítek let vedou spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem. Během eskalace konfliktu předloni na podzim Ázerbájdžán získal kontrolu nad rozsáhlou částí tohoto území. Boje si vyžádaly životy asi 6700 lidí. Zakončila je mírová dohoda, na jejímž vyjednání se podílelo Rusko.

V září se mezi Arménií a Ázerbájdžánem rozhořely nové boje, v nichž dohromady padlo přes 200 vojáků. Arménie ve stejný měsíc požádala ODKB o pomoc, dostalo se jí ale jenom slibu, že do ní budou vysláni pozorovatelé. Rusko v rámci dohody o příměří z roku 2020 vyslalo do Náhorního Karabachu asi 2000 vojáků, což ale nepomohlo vyřešit některé přetrvávající problémy včetně právního statusu Náhorního Karabachu, podotkla AP.