Wellington - Výzkum Antarktidy někdy přináší nečekaná překvapení a tentokrát nejde ani o klima, ani o biologii. V tajícím ledu se podařilo objevit deník člena expedice kapitána Roberta Scotta. Sešit byl ukryt v ledu více než století a patřil Georgi Murraymu Levickovi, který byl ve výpravě nejen fotografem, ale také zoologem a lékařem.
Zápisky spočívaly v tajícím sněhu u přístřešku, který sloužil expedici jako jedna ze základen. "Jde o úžasný objev, o část, která chyběla k rekonstrukci výpravy," řekl výkonný ředitel Antarktické nadace Nigel Watson. Nadace o objevu informovala tento týden.
Písmo na stránkách je stále čitelné, avšak vazba sešitu se rozpadla. Stránky byly převezeny na Nový Zéland, kde budou zrestaurovány a svázány. Pak by se měly vrátit do Antarktidy, kde nadace spravuje pět míst, jež ke svým výpravám použili Scott, Ernest Shackleton a Edmund Hillary.
Když Scottova expedice dorazila roku 1911 do Antarktidy, rozdělila se na dvě skupiny. Ta vedená Scottem se 17. ledna 1912 dostala k jižnímu pólu, aby zjistila, že ji o několik týdnů předešel Nor Roald Amundsen.
Sibiřští poníci, které Scott zvolil jako tažná zvířata, se neosvědčili. Brodili se po břicha ve sněhu a nakonec museli být utraceni. Ve vzdálenosti 200 mil od pólu se Scott vydal na další cestu sám se čtyřmi druhy. Sáně museli táhnout sami a cesta byla tak strastiplná, že někdy urazili jen 16 km za den.
Na zpáteční cestě Scott a jeho lidé zahynuli kvůli extrémně špatnému počasí a také kvůli nedostatku potravin. Umrzli 29. nebo 30. března 1912 jen 18 km od velkého zásobovacího skladu potravin a paliva. Jejich těla byla nalezena až o osm měsíců později.
Levick patřil k druhé skupině, která se vydala podél pobřeží ke studiu kolonie tučňáků a tuleňů. Brzká zima ale skupinu uvěznila v ledu, kvůli němuž se k ní nemohla dostat loď, jež je měla odvézt zpět. Zimu výprava přečkala v přístřešku vyhloubeném v ledu. Jako potrava jí sloužili tučňáci, tuleni a jako palivo používala podle listu The Guardian velrybí tuk.
Levick později popsal sexuální život tučňáků, avšak publikace se jeho poznatky dočkaly až po stu letech, jelikož za jeho života byly považovány za nemravné. Nalezený deník je strohým výčtem dat a popisem detailů fotografií ze začátku expedice.
Související
Nikde na světě už není bezpečno. Trump uvalil cla i na tučňáky u Antarktidy
Svět je na pokraji jedné z největších ekologických katastrof současnosti. Ptačí chřipka dorazila na Antarktidu
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 2 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
včera
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
včera
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
včera
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
včera
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
včera
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
včera
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
Francie v současné době čelí největší vlně studentských protestů za poslední desetiletí. To, co původně začalo jako lokální demonstrace na předměstí severně od Paříže na podporu stávkujících učitelů, se během několika týdnů rozrostlo v celonárodní krizovou situaci, se kterou si francouzská vláda neví rady. Stovky středních škol po celé zemi musely uzavřít svůj provoz a bezpečnostní složky vzaly do vazby více než pět tisíc lidí, přičemž ve většině případů jde o nezletilé studenty bez předchozího trestního rejstříku.
Zdroj: Libor Novák