Peking zakázal Ujgurům muslimské závoje, experti varují

Ujguři, kteří jsou jazykově a etnicky spříznění s Turky, si dlouhodobě stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu.

Čínské úřady se v poslední době zaměřily na potlačování rysů, které považují za projevy náboženského extremismu mezi Ujgury, kupříkladu plnovousů u mužů a šátků a závojů u žen. V srpnu sinťiangské město Kche-la-ma-tchaj oznámilo, že muži s plnovousy a ženy v burkách či hidžábech nesmějí cestovat autobusy veřejné dopravy.

Hlášeny byly také případy, kdy čínská policie podnikla razie v obchodech v Sin-ťiangu a zkonfiskovala dlouhé šaty, které nosí muslimské ženy. Ty rovněž dostaly již dříve doporučení, aby si uvazovaly šátky nikoli pod bradou, ale za ušima. To však není v ujgurské kultuře zvykem, připomněla agentura AP.

Podle odborníků citovaných agenturou Reuters represivní opatření radikalizují Ujgury, kteří tradičně vyznávali umírněnou formu islámu, ale nyní stále více přijímají praktiky běžné v Saúdské Arábii či v Pákistánu, jako je závoj zakrývající celý obličej.

Expert na čínskou etnickou politiku James Leibold z univerzity v australském Melbourne se domnívá, že nový zákaz závojů učiní z tohoto kusu oděvu "jen populárnější symbol odporu a výrazu etnické identity".

Ujgurové jako formální samostatné etnikum vznikli až ve 30. letech 20. století, kdy na konferenci v Uzbekistánu bylo navrženo ustavení samostatného etnonyma Ujgurové jako označení pro všechny turkické obyvatele provincie Sin-Ťiang. Do té doby se místní lidé považovali za příslušníky lokálních etnik. Během první poloviny 20. století bylo území Sin-Ťiang nezávislé na čínské vládě. Jediný faktický stát však existoval v letech 1944 – 1947 a nazýval Východní Turkestán. Po skončení občanské války v roce 1949 bylo toto území připojeno k nově vzniklé Čínské lidové republice. Přes předem proklamovanou autonomii se provincie stala zcela podřízenou čínské vládě, píšou sekuritaci.cz.