Biškek/Bagdád - Nevládní neziskovka Mezinárodní krizová skupina (ICG), která si klade za cíl předcházet konfliktům, upozorňuje na alarmující fakt, že Islámský stát (IS) získává stále více rekrutů z postsovětské Střední Asie. Velmi rizikovým státem je údajně Uzbekistán.
"Asi 2000 až 4000 občanů ze Střední Asie se v posledních třech letech dostalo na území kontrolovaná Islámským státem," upozornila ICG. Vzhledem ke korupci a dalším nešvarům v pětici postsovětských republik - Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu - "je pro Islámský stát snazší verbovat rekruty ve Střední Asii než v Afghánistánu či Pákistánu", znepokojuje se Deirdre Tynan z ICG.
Skutečnost, že ve Střední Asii dosud nedošlo k žádnému velkému teroristickému útoku, vysvětluje zpráva pouze geografickou vzdáleností mezi regionem a Sýrií. "Ale touhy po politických a společenských změnách se v regionu hluboce zakořenily," tvrdí Tynan."Všichni si myslí, že islámský chalífát by mohl být seriózní alternativou k postsovětskému životu," poznamenává zpráva. Pro celou pětici postsovětských republik je totiž příznačné, že náboženská víra zaplňuje vakuum vytvořené sociální nejistotou a špatnou správou.
Vůči tomuto jevu žádná z postsovětských středoasijských zemí dosud nedokázala nalézt adekvátní odpověď. Tádžikistán a Kazachstán v roce 2014 přijaly nové zákony postihující válčení v cizině, avšak neudělaly nic, aby vystopovaly bojovníky připravené odjet do Sýrie. "Středoasijské bezpečnostní služby využívají hrozbu islamistů k politickým cílům či k omezení občanských svobod," poznamenává ICG.
Teroristické hrozbě by mohl čelit zejména Uzbekistán, kde se zrodilo islamistické hnutí napojené na Al-Káidu, varuje zpráva. Odhadla, že počet Uzbeků válčících v Sýrii by mohl překročit 2500.
VIDEO: Islamistické hnutí v Uzbekistánu
Zdroj: YouTubeSouvisející
Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA
Američané v Sýrii zlikvidovali vysoce postaveného teroristu Islámského státu
Islámský stát (IS) , uzbekistán , Terorismus
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák