Soul - KLDR měla v roce 2009 žádat Jižní Koreu o deset miliard dolarů v hotovosti a půl milionu tun potravin. Šlo o podmínku pro uspořádání společného summitu. Obě země jsou de iure ve válečném stavu od roku 1953.
O ohromné částce píše jihokorejský exprezident I Mjong-bak ve své nové knize s tím, že odmítl zaplatit jakoukoli částku za konání schůzky na nejvyšší úrovni.
První setkání vůdců obou korejských států se uskutečnilo v roce 2000, kdy se sešel jihokorejský exprezident Kim Te-džung se severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem. Kim Te-džung se za to dočkal ocenění, že výrazně přispěl ke zlepšení mezikorejských vztahů, a získal také Nobelovu cenu za mír.
Později byly však tyto úspěchy poskvrněny, když byl Kim Te-džungův blízký spolupracovník usvědčen, že přiměl firmu Hyundai poslat krátce před summitem do KLDR 450 milionů dolarů, uvedla agentura AP.
Psali jsme: Přijede Kim Čong-un do Moskvy? Média spekulují, Kreml mluví záhadně Dialog mezi KLDR a Jižní Koreou v troskách, Soul smetl Kimovu podmínkuI Mjong-bak, který stál v čele Jižní Koreje v letech 2008 až 2013, ve svých memoárech píše, že konání dalších summitů znemožnily požadavky KLDR na podobnou platbu. V seznamu podmínek daných Jižní Koreji pro konání summitu bylo mimo jiné předání 400.000 tun rýže, 100.000 tun obilí, 300.000 tun hnojiv a desetimiliardový kapitál, který chtěla KLDR použít k zřízení banky.
Kim Čong-il se po prvním historickém summitu z roku 2000 sešel v roce 2007 také s Kim Te-džungovým následníkem Ro Mu-hjonem a pokračoval ve snaze prosadit další takovou schůzku za zmíněných podmínek až do své smrti v roce 2011.
Překážkou uspořádání nové vrcholné schůzky se kromě požadavku na poskytnutí obří finanční a potravinové pomoci stalo i potopení jihokorejské korvety Čchonan s 46 námořníky na palubě z roku 2010.
I Mjong-bak rovněž v díle konstatuje, že politika sbližování, při níž jeho země poskytovala KLDR štědrou pomoc za minimální ústupky, nebyla správná - Severní Korea totiž značnou část humanitární podpory použila k rozvoji svého jaderného a raketového programu.
Související
Svět řeší nástupce Kim Čong-una. Poprvé v dynastii to nebude muž
Další provokace. Severní Korea odpálila několik balistických raket
Severní Korea (KLDR) , Jižní Korea
Aktuálně se děje
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
včera
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno včera
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
včera
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
včera
EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři
včera
Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy
včera
Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu
včera
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
včera
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
včera
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
14. února 2026 21:28
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
14. února 2026 20:18
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.
Zdroj: Libor Novák