Kniha o zákulisí sbližování Severní a Jižní Koreje: Co žádala KLDR?

O ohromné částce píše jihokorejský exprezident I Mjong-bak ve své nové knize s tím, že odmítl zaplatit jakoukoli částku za konání schůzky na nejvyšší úrovni.

První setkání vůdců obou korejských států se uskutečnilo v roce 2000, kdy se sešel jihokorejský exprezident Kim Te-džung se severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem. Kim Te-džung se za to dočkal ocenění, že výrazně přispěl ke zlepšení mezikorejských vztahů, a získal také Nobelovu cenu za mír.

Později byly však tyto úspěchy poskvrněny, když byl Kim Te-džungův blízký spolupracovník usvědčen, že přiměl firmu Hyundai poslat krátce před summitem do KLDR 450 milionů dolarů, uvedla agentura AP.

Psali jsme: Přijede Kim Čong-un do Moskvy? Média spekulují, Kreml mluví záhadně Dialog mezi KLDR a Jižní Koreou v troskách, Soul smetl Kimovu podmínku  

I Mjong-bak, který stál v čele Jižní Koreje v letech 2008 až 2013, ve svých memoárech píše, že konání dalších summitů znemožnily požadavky KLDR na podobnou platbu. V seznamu podmínek daných Jižní Koreji pro konání summitu bylo mimo jiné předání 400.000 tun rýže, 100.000 tun obilí, 300.000 tun hnojiv a desetimiliardový kapitál, který chtěla KLDR použít k zřízení banky.

Kim Čong-il se po prvním historickém summitu z roku 2000 sešel v roce 2007 také s Kim Te-džungovým následníkem Ro Mu-hjonem a pokračoval ve snaze prosadit další takovou schůzku za zmíněných podmínek až do své smrti v roce 2011.

Překážkou uspořádání nové vrcholné schůzky se kromě požadavku na poskytnutí obří finanční a potravinové pomoci stalo i potopení jihokorejské korvety Čchonan s 46 námořníky na palubě z roku 2010.

I Mjong-bak rovněž v díle konstatuje, že politika sbližování, při níž jeho země poskytovala KLDR štědrou pomoc za minimální ústupky, nebyla správná - Severní Korea totiž značnou část humanitární podpory použila k rozvoji svého jaderného a raketového programu.