Čína odráží představy Západu, je načase si uvědomit, jak je to doopravdy

Čína si podle zakladatele Tripod Advisors a bývalého předsedy Thomson Reuters China Schlesingera upravuje svůj obrázek podle potřeby, jak pozitivně, tak i negativně. Jednou je zemí, kde se obchod šíří drastickým tempem a nikdy neustává, podruhé se stává nebezpečím, které šíří komunismus.

„Právě končí období, které bylo téměř jednohlasně nazváno jako století Číny," tvrdí novinář. Země prochází naší kulturou, ať už jsou to čínské opatrovatelky, nebo hipsteři stěhující se z Brooklynu do Pekingu, aby prožili ty správné pařby, zatímco Číňané mohou sklízet nevyhnutelná bohatství, pokračuje Schlesinger.

Podle něj je čínský systém velmi neprůhledný, což vedlo k jakési romantizaci této země. Kdokoliv, kdo by se chtěl zabývat ekonomickými daty z Číny, by velice rychle narazil, protože jejich přesnost se dá jak zpochybnit, tak dokázat.

Tato nejistota pak vede k tomu, že je o Čínu jako takovou malý zájem – a tak se stane, že „učenec pro velký americký zpravodajský kanál tvrdí, že nikdy neslyšel jméno člověka, vedoucího nejlidnatější stát světa a druhou největší světovou ekonomiku" nebo že „přední americký kandidát na prezidenta řekne, že si čínský prezident zaslouží jen hamburger z fast foodu namísto státní večeře". Číne se prostě nevěří a každý výbor si žádá analýzy, zda-li „se naše investice do Číny vyplatí".

To samé se stalo v Japonsku, tvrdí Schlesinger. V 80. letech bylo Japonsko zemí číslo jedna, prakticky neexistovala možnost, jak ohrozit její ekonomiku a obchod s akciemi. Američtí studenti se houfovali na úvodech do studia Japonska a finanční instituce a média se snažila prosadit v Tokyu.

„Vše bylo růžové a kvetlo – až do doby, kdy to všechno přestalo," pokračuje Schlesinger. Japonsko je v současnosti třetí největší ekonomikou, ale romantický sentiment je pryč a jen pár světových korporací věnuje zemi stejnou dávku pozornosti, jako před třiceti lety.

Schlesinger vidí v Číně větší potenciál, už jen kvůli její obrovské populaci, která zemi umožní lepší podmínky. Jako země poroste a stejně s tím se také zvýší její důležitost jak ta ekonomická, tak i ta politická.

„Sentiment se ale nedá vyrobit, sen se nemůže vynucovat."Lidé těžící z toho, co Čína dokáže nabídnout, budou muset být realisté a ne snílci, říká Schlesinger a dodává, že ačkoliv to bude bolestivý přechod, bude to pravděpodobně jen dobře.