Vracet migranty nic neřeší: Afghánci se chystají znovu na cestu do Evropy

Afghánec Hamíd Rustámí (28) byl loni vyhoštěn z Dánska po několika letech, kdy se pokoušel usadit v Evropě. Nechce se ale vrátit do okresu v provincii Vardak, kde bojovníci islamistického hnutí Taliban nedávno zabili desítku příslušníků menšinového etnika Hazárů, k němuž sám také patří.

"Pokud seženu dost peněz, zkusím to znovu," říká Rustámí o cestě do Evropy. "Tady lze jen těžko přežít. Situace v Kábulu je špatná. Není tu bezpečno ani se tu nedá sehnat práce. Když člověk vyjde z domu, neví, co se mu může stát," vysvětluje.

"Pravdou je, že většina Afghánců, kteří jsou donuceni k návratu, se pokusí odcestovat do Evropy znovu, nehledě na záměry evropských politiků," říká Ceri Oeppenová z britské Sussexské univerzity, která se zabývá problematikou afghánských uprchlíků.

Přesné statistiky týkající se Afghánců, kteří přišli do Evropy, je těžké dohledat. Od začátku tohoto roku ale téměř 150.000 Afghánců dorazilo do Řecka, které je obvyklým vstupním bodem pro běžence mířící do Evropy. Po Syřanech tak Afghánci představují mezi uprchlíky druhou nejpočetnější národnost, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Zdroj: YouTube

Navzdory pomoci ve výši několika miliard dolarů, která byla Afghánistánu za posledních 14 let poskytnuta, požádalo za první pololetí letošního roku v Evropské unii o azyl asi 40.000 Afghánců.

"O odchodu z Afghánistánu neuvažují pouze ti nejbohatší obyvatelé a potom ti, co jsou zcela bez prostředků," prohlašuje Liza Schusterová, specialistka na migraci na londýnské Městské univerzitě, která uplynulé tři roky strávila stáží na kábulské univerzitě. "K cestě do Evropy je částečně vedou nerealistické představy o životě na evropském kontinentu, ale do velké míry je k odchodu ženou složité životní podmínky v Afghánistánu," dodává.

Afghánský ministr zahraničí Salahuddín Rabbání a ministr pro uprchlíky Saíd Husajn Balchi se v listopadu sešli s velvyslanci EU s prosbou o velkorysý postoj k žadatelům o azyl vzhledem k nestabilní bezpečnostní situaci v Afghánistánu a blížící se zimě.

Za touto žádostí je tvrdá realita, uvedl Abdul Ghafúr, bývalý běženec, který v afghánské metropoli Kábulu provozuje informační službu pro Afghánce, kteří uvažují o odchodu ze země, a pro navrátilce, kteří se snaží zvyknout si znovu na život ve vlasti. "Afghánistán jednoduše není připraven přijmout všechny navrátilce zpátky. Nejde jen o základní bezpečnostní opatření, ale také o práci a vyhlídky do budoucna," říká Ghafúr.

Evropské vlády vyvíjejí značné úsilí, aby vracejícím se migrantům pomohly znovu se usadit; poskytují jim podporu na cestu zpět do vlasti, hotovostní bonusy a možnosti přeškolení. Mnozí pozorovatelé přitom upozorňují, že tato pomoc může být použita na nový pokus vydat se do Evropy. Taková cesta vyjde prý Afghánce na 7000 až 8000 dolarů (179.000 až 204.000 Kč).

Masúd Ahmádí, který vede program opětovného usazování navrátilců řízený Mezinárodní organizací pro migraci, tvrdí, že využití finančních prostředků je přísně kontrolováno. Ahmádí ale upozorňuje na přehnaná, nerealistická očekávání mnohých migrantů a vyzývá, aby bylo vyvinuto větší úsilí k přesvědčení těchto lidí, že je čekají lepší možnosti doma než v zahraničí. "Se 7000 až 8000 dolary už můžete v Afghánistánu velmi slušně podnikat," podotýká.