Vliv Ruska upadne, nastoupí dvě nové mocnosti, tvrdí analýza

Od impéria k Sovětskému svazu

Analýza vysvětluje, že se Střední Asie stala jedním z hlavních míst střetu mezi dvěma hlavními světovými velmocemi – Ruskem a Západem. Vliv Ruska v regionu má přitom kořeny už v dobách Ruského impéria.

„Imperiální Rusko potřebovalo přístup k moři a nárazníkovou plochu proti potenciálním nepřátelům v Asii, ať už by šlo o místní obyvatelstvo, nebo o imperiální armády. Právě tímto nárazníkem se později stal Afghánistán: oddělil od sebe Ruské a Britské impérium a později sehrál důležitou roli i v konfliktech ve Střední Asii mezi Ruskem a Západem."

Jak analýza dále uvádí, vliv Ruska se v regionu nezmenšil ani po zhroucení Ruského impéria v roce 1917.

„Sovětská vláda výrazně změnila politiku ve Střední Asii. Lidé z různých částí sovětského bloku byli nuceni přesídlit se do tohoto regionu. Programy rusifikace pak kladly důraz na přijetí ruštiny a ruských zvyků. Střední Asie se tak uzavřela Západu a muslimským zemím ve svém okolí, včetně Turecka, Íránu a Afghánistánu," vysvětluje analýza.

Převládající vliv Ruska

Podle analýzy ale na druhou stranu ruská invaze do Afghánistánu v roce 1979 značně přispěla k pádu Sovětského svazu, jelikož „odhalila jeho slabiny" a „vyčerpala jeho ekonomické a politické zdroje, čímž zhoršila schopnost Moskvy pokračovat v boji proti Západu na globální úrovni."

Ani pád Sovětského svazu ale neznamenal konec ruského vlivu. Jak analýza podotýká, ve všech státech Střední Asie kromě Tádžikistánu došlo k dosazení bývalých tajemníků komunistické strany na pozice prezidentů.

V Uzbekistánu a Kazachstánu pak tito prezidenti setrvávají v úřadech dodnes, ačkoliv se Uzbekistán podle analýzy snaží zachovat určitou míru nezávislosti na Rusku, a to například „odmítáním zapojovat se do integračních procesů vedených Moskvou."

Podobná je pak situace i v Turkmenistánu, který se snaží „udržovat si odstup od Západu i od Ruska." Turkmenistán by navíc mohl být zajímavým obchodním partnerem pro Evropu, protože by se s ohledem na složitou situaci na Ukrajině mohl stát alternativou Ruska pro dodávku zemního plynu.

Situace v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu dle analýzy zůstává nestabilní, ačkoliv se současná vedení obou zemí přiklání ke spolupráci s Ruskem a udržují s Moskvou zejména ohledně vojenských a bezpečnostních otázek blízký kontakt.

Dvě nové mocnosti

Analýza upozorňuje, že se situace ve Střední Asii v budoucnu zkomplikuje kvůli předpokládanému populačnímu růstu, který by například v Tádžikistánu měl dosáhnout až 70 %. Soustředit se navíc bude v demografickém centru regionu, Ferganské kotlině, která se rozkládá na území Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Tato oblast by se proto mohla stát centrem napětí a konfliktu.

Analýza také předvídá, že se změní rozložení vlivu v regionu. „Vliv Ruska na region se bude zmenšovat s tím, jak budou oslabovat kulturní vazby a schopnost Ruska vyvíjet ekonomický a vojenský tlak," uvádí a dodává, že „schopnost Západu ovlivňovat Střední Asii se také zhorší."

„Zatímco dosah Ruska a Západu se v nadcházejících desetiletích zmenší, na jejich místo nastoupí dvě nové mocnosti: Turecko a Čína," uvádí analýza.

Ohledně Afghánistánu pak píše: „Afghánistán bude i nadále významně ovlivňovat Střední Asii; nikoliv jako regionální mocnost s velkým vlivem, ale jako slabý stát s potenciálem destabilizovat celý region."