Kábul uzavře dohodu s islamistou Hekmatjárem, Taliban jednat o míru nechce

Taliban se odmítá do rozhovorů s afghánskou vládou zapojit a opakovaně tvrdí, že nejprve požaduje přímé rozhovory se Spojenými státy. To ovšem Washington nehodlá připustit.

Čtyřstranné rozhovory se od začátku roku konají střídavě v Pákistánu a Afghánistánu. Nyní se snaží využít pozitivních signálů,které se objevily o víkendu, kdy ilegální ozbrojená skupina Hezbe islámí pokročila k mírové dohodě s Kábulem. Dohodu nicméně stále musí schválit vůdce skupiny Gulbuddín Hekmatjár.

Fundamentalistická sunnitská militantní Islámská strana (Hezbe Islámí) je činná především na východě a severu země a společně s Talibanem a sítí Hakkání patřila mezi tři největší afghánské ozbrojené skupiny bojující proti mezinárodním a afghánským vládním jednotkám. V poslední době ale hrála v povstaleckých bojích jen malou roli a dohoda pravděpodobně nebude mít praktický dopad na bezpečnost v zemi, napsala agentura Reuters.

Návrh mírové dohody podle DPA zajišťuje členům Islámské strany imunitu, co se týče "politických a vojenských zločinů minulosti". Islámská strana zase slibuje, že nebude spolupracovat s žádnými protivládními ozbrojenými skupinami.

Podle afghánské vlády není přesně známo místo, kde má osmašedesátiletý Hekmatjár základnu. Jeho jménem jednali v Kábulu představitelé Islámské strany s členy afghánské nejvyšší mírové rady. Hekmatjár prý nežádal pro svou stranu žádné funkce ve vládě ani další privilegia za to, že se k mírovému procesu připojil.

Hekmatjár byl v 80. letech vůdcem mudžáhidů bojujících proti sovětské okupaci a dostávalo se mu štědré finanční podpory od Saúdské Arábie a Spojených států. Podle kritiků ale možná ještě víc než proti Sovětům bojoval proti ostatním kmenovým vůdcům, aby si vytvořil co nejlepší postavení.

V minulosti Hekmatjár vyjadřoval a pravděpodobně i poskytoval podporu členům teroristické sítě Al-Káida a figuruje na americkém seznamu mezinárodně hledaných teroristů. Jeho Islámská strana má na svědomí četné útoky na afghánské i mezinárodní síly, přihlásila se mimo jiné k neúspěšnému pokusu o atentát na předchozího prezidenta Hamída Karzáího v roce 2008 či k sestřelení vrtulníku se zahraničními vojáky týž rok.