V Japonsku se sešli zástupci G7, Merkelová mluví o uprchlících, řeč je i o bezpečnosti v Pacifiku

Kancléřka zároveň připomněla, jak ochotně v migrační krizi pomohla s přijímáním běženců Kanada. „Kanada neleží vedle Sýrie a přitom se cítí zodpovědná za tamní problém," řekla Merkelová. Kanada se zavázala přijmout 25.000 Syřanů, prvních 10.000 uprchlíků ze Sýrie přijala v lednu.

Merkelová ale neočekává, že by se státy G7 nyní dohodly na další finanční pomoci pro řešení uprchlické krize či na přijetí více migrantů.  Vyjádřila ale přesvědčení, že krize je nyní vnímána více na mezinárodní úrovni. „Věřím, že se něco dalo do pohybu," uvedla s odkazem na nedávný světový humanitární summit v Istanbulu. Na něm Merkelová mimo jiné vyzvala k dodržování finančních příslibů na humanitární projekty.

Musíme reagovat na teritoriální spory

Kromě toho se dnes skupina sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí světa shodla na nutnosti ostře se vyjádřit k námořním nárokům v západním Pacifiku, které čím dál tím asertivnější prosazuje Čína. Peking je řadu let angažovaný v několika územních sporech s Japonskem a dalšími zeměmi jihovýchodní Asie.

Hlasitě se ohradila Čína, která členem uskupení není. Podle mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing záležitosti odehrávající s v Jihočínském moři „nemají nic společného" s G7 ani žádnou z členských zemí.Podle gentury Reuters se nejvyšší představitelé zemí G7 shodli na tom, že je třeba vyslat jasný signál Číně. Už na tiskové konferenci ve středu pozdě večer japonský premiér Šinzó Abe zopakoval nesouhlas Tokia s činy, které Japonsko vnímá jako prosazení územních nároků silou. Vyzval zároveň k respektování práva. Také Spojené státy opakovaně vyjádřily obavy o čínské akce v této oblasti.