V Barmě se po 20 letech konají "všechno, jen ne svobodné volby"

Občané volí zástupce do parlamentu, senátu a čtrnácti regionálních shromáždění.

V zemi vládne od roku 1962 vojenská junta. Volby provázejí přísná bezpečnostní opatření a pečlivě je sledují zahraniční pozorovatelé i média. V ulicích Rangúnu hlídají pořádkoví policisté i těžkooděnci.

Ve volbách kandidují čtyři desítky stran, ta nejdůležitější mezi nimi však chybí. Národní liga pro demokracii, neuznaný vítěz posledních voleb a dosavadní symbol opozice, oznámila, že se voleb zúčastnit nehodlá, neboť je přesvědčena o zmanipulování jejich výsledků.

Čelní představitelka strany, disidentka a laureátka Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij to stvrdila rozpuštěním strany, která v roce 1990 volby vyhrála.

"V Barmě se právě nyní konají volby, které budou vše, jen ne svobodné, podle všech zpráv, které o nich máme," okomentoval volby v neděli americký prezident Barack Obama. "Lidem v Barmě je již příliš dlouho upíráno právo vybrat si vlastní osud," dodal.

S největší pravděpodobností jde spíše o konec zcela přímé vlády junty, ale k úplné demokracii čeká Barmu ještě dlouhá cesta. Jedním z důležitých důkazů je i skutečnost, že 25 procent křesel v parlamentu je vyhrazených současným vládnoucím generálům.

Barma leží v jihovýchodní Asii. Má padesát milionů obyvatel, kteří se hlásí převážně k buddhismu. V roce 1962 se po převratu generála Nei Wina v zemi zmocnila vlády vojenská junta. Obyvatelé se proti vojenské diktatuře, která zemi přivedla k ekonomickému kolapsu, pokusili dvakrát vzbouřit. Ani jeden z těchto pokusů však nebyl úspěšný a na Barmu platí sankce Západu.