Soul - Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje, jejíž rezignaci už několik týdnů žádají lidé na demonstracích, učinila překvapivé prohlášení. Je připravena odstoupit, pokud parlament přijde s plánem bezpečného předání moci.
Opozice ale prezidentčin návrh odmítla. Jednotná demokratická strana, která je hlavním opozičním uskupením v zemi, nabídku prezidentky označila za zdržovací taktiku a snahu uniknout procesu sesazení. Strana zároveň uvedla, že bude pokračovat ve svém úsilí zahájit proces sesazení hlavy státu v parlamentu, přičemž hlasování by se mohlo uskutečnit již v pátek.
Zákonodárný sbor ovládá koalice opozičních stran poté, co prezidentčina konzervativní Strana nových obzorů nečekaně ztratila většinu v letošních dubnových volbách.
"Ještě jednou se omlouvám národu za svou neupřímnost," řekla Pak Kun-hje. "Navrhuji parlamentu, aby rozhodl o mé budoucnosti, včetně zkrácení mého funkčního období. Odstoupím ze své funkce, jakmile bude nalezen způsob, jak stabilně předat moc, aby se minimalizovala možnost politických nepokojů a bezvládí," uvedla v televizním vystoupení.
Psali jsme: Jižní Korea se bouří: Soul zažil dosud největší protest proti prezidentce Pak Kun-hje"Nechce, aby ji zákonodárný sbor sesadil, a domnívá se, že poslanci nebudou schopni v brzké době dosáhnout dohody. Takže celý proce komplikuje a snaží se část viny svalit na parlament," uvedl politolog Sin Jul.
Podle organizátorů protestních akcí o víkendu demonstrovalo v Soulu 1,3 milionu lidí a dalších 500 tisíc demonstrantů vyšlo do ulic v jiných jihokorejských městech.
Skandál se točí kolem důvěrnice prezidentky Čche Son-sil, jež čelí podezření, že zneužívala vztahu s Pak Kun-hje k vlastnímu obohacení. Před necelým týdnem jihokorejské státní zastupitelství Čche Son-sil obvinilo a oznámilo, že existuje podezření, že prezidentka je spolupachatelkou. Prokuratura začala v této souvislosti chystat prezidentčin výslech.
Podpora jihokorejské hlavy státu u veřejnosti se propadla na pět procent. Nejhůře si stojí u mladých lidí mezi 19 a 29 roky, v této skupině podporují Pak Kun-hje dvě procenta Korejců.
Související
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák