Nejvyšší soud Barmy zamítl odvolání slavné disidentky

Randún - Barmský nejvyšší soud zamítl odvolání disidentky Aun Schan Su Ťij proti verdiktu, kterým jí junta loni prodloužila domácí vězení. Naděje na její brzké osvobození však přetrvávají, informuje ve čtvrtek agentura AFP.

Disidentka, která v roce 1991 získala Nobelovu cenu za mír, byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975. Ten umožňuje držet ve vězení ty, kteří představují "riziko pro bezpečnost státu".

Její strana Národní liga pro demokracii (NLD) vyhrála v roce 1990 volby, ovšem vládnoucí junta výsledky nikdy neuznala a Su Ťij je od té doby vězněna. Ve volbách, které se konaly tento víkend, již NLD nekandidovala kvůli obavám z manipulace výsledků a Su Ťij toto rozhodnutí stvrdila rozpuštěním strany.

Barmská Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), pod kterou kandidovalo ve víkendových volbách současné politické vedení asijské země, získala 80 procent hlasů. Západ však výsledky voleb zpochybňuje s tím, že došlo k manipulaci a podvodům.

Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 po převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu. V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes.

V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, kterou vedli tamní mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu. Podle informací organizace Člověk v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů.

Související

Barma, ilustrační foto

Zvrat v Myanmaru: Armáda získává zpět území díky náletům. A Číně

V Myanmaru dochází k výraznému posunu vojenské rovnováhy ve prospěch junty. Tento trend nejlépe ilustruje osud města Kyaukme, které leží na hlavní obchodní trase z čínských hranic. Po měsících tvrdých bojů získala město loni povstalecká Národní osvobozenecká armáda Ta'ang (TNLA). Tato akce byla vnímána jako klíčové vítězství opozice, signalizující možný úpadek morálky vojenské junty, která se chopila moci při převratu v roce 2021. Avšak armádě stačily pouhé tři týdny k tomu, aby Kyaukme tento měsíc dobyla zpět.

Více souvisejících

barma

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 2 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 2 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 8 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

Volodymyr Zelenskyj

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

včera

Prezident Trump

Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa

Evropská unie se v úterý ohradila proti ostré kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Evropu za „rozkládající se“ uskupení zemí vedené „slabými“ lídry. Trump v rozhovoru pro podcast The Conversation serveru Politico prohlásil, že Evropa je špatně řízená a nezvládá regulovat migraci. „Myslím, že jsou slabí. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ řekl americký prezident o evropských premiérech a prezidentech.

včera

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy