Brexit po čínsku? Čína se bude muset vyrovnat s populistickým hnutím nespokojených občanů

V Číně roste populistické hnutí, s myšlenkami podobným těm, které se objevují u jeho soukmenovců v jiných zemích. Spíše než „rozhněvané" muže a ženy volící pro Donalda Trumpa je toto hnutí příbuzné s levicovým proudem, který podporoval neúspěšného protivníka Hilary Clintonové, Bernieho Sanderse. CNBC upozorňuje, že v Jižní Koreji se voliči unavení z klientského kapitalismu a politických skandálů obracejí k politikovi, který se profiluje podobným způsobem jako Bernie Sanders. Růst kritických hlasů se děje po celé Asii.

V Číně se nespokojenost s politickým kurzem dala vzrůst levicovému hnutí, známému jako Nová levice nebo též neo-maoismus. Inspirováno rovnostářskými myšlenkami hlásanými diktátorem Mao Ce-tungem, Nová levice usiluje o napravení problémů nespravedlnosti a jiných negativních vlivů, které sebou přináší privatizace, marketizace a globalizace. Protože neo-maoismus zatím zůstává undergroundovým hnutím, nelze určit, jak veliká je základna jeho podporovatelů. Podle odborníků je však Nová levice nesmírně populární mezi studenty, obyčejnými rolníky a pracovníky.

I přes strmý ekonomický růst se Čína stále potýká s velkým počtem chudých

Podle některých ekonomů Čína předežene USA jako největší ekonomiku světa během několika let. Její podíl lidí žijících pod hranicí chudoby – definovaný Světovou bankou jako podíl lidí, kteří žijí pod 2 $ na den - strmě klesal během tří dekád. Přesto, podle neziskové skupiny The Borgen Project, minimálně 82 milionů Číňanů stále žije pod hranicí chudoby, zatímco další miliony žijí s ročního příjmem nižším než 400 $.

„ Máme tendenci vidět Čínu jako zemi nesmírně prosperující z globalizace. Ale co nyní vidíme, v prostředí rozšiřujících se sociálně-ekonomických nerovností, je hodně skepse uvnitř Číny ohledně orientace na volný obchod a otevřené trhy," říká Nicholas Consonery, vrchní ředitel FTI Consulting Asia-Pacific. Podle něj právě toto téma bude dominovat 19. sjezdu komunistické strany na konci roku 2017, které bude jednou z nejdůležitějších politických událostí roku.

Ačkoliv čínské volby nejsou svobodné, občané jsou ujišťováni, že jejich hlasy jsou slyšet jinými způsoby. Peking se snaží reagovat na sociálně-ekonomické tlaky, které vyplynuly z rychlého ekonomického růstu a proto vidíme zákroky proti zhoršování životního prostředí a zvýšený zájem o bubliny na trhu s aktivity vzniklé v důsledku vládního stimulu, poznamenává Consonery. Čína se tak snaží naslouchat těm hlasům, které si kladou otázku po výhodnosti pro-růstových vládních programů.