O nejhorším zemětřesení v novodobé historii nikdo nic nevěděl. Děsivá čísla se ale utajit nepovedlo

Komunistická Čína se všemožně snažila utajit následky zemětřesení na severovýchodě země, při kterém před 41 lety, 28. července 1976, zahynulo podle oficiálních údajů 242.000 lidí. Podle některých zdrojů se však počet mrtvých vyšplhal až na 650.000 a i měřeno údaji komunistického režimu se tato katastrofa stala nejhorším zemětřesením 20. století.

Zemětřesení s epicentrem nedaleko milionového města Tchang-šan, které bylo zcela zničeno, udeřilo ráno ve 3:42 místního času, podle oficiálních údajů silou maximálně 7,8 stupně Richterovy škály. Nezávislé odhady však hovoří o síle až 8,2 stupně. První úder trval 14 sekund. O 15 hodin později oblast zasáhl ještě jeden, jen o něco málo slabší otřes, který navýšil počet obětí. Následovalo ještě několik menších záchvěvů půdy.

Nepotřebujeme žádnou pomoc, postižení mají co jíst, mají střechu nad hlavou a také lékařská pomoc je dostatečná, ozvalo se však z oficiálních míst. "Jakákoliv smrtelná pohroma může být překonána pod vedením předsedy Maa," hlásal režim z médií.

Podle dostupných informací ale tehdy selhalo snad všechno. Přestože Tchang-šan leží v tektonicky velmi aktivní oblasti, čínské vedení zcela ignorovalo varování vědců o blížícím se nebezpečí. Ve městě bylo jen málo budov postaveno s ohledem na možné zemětřesení. Přitom rok předtím se díky včasnému varování a přípravám Čína vyhnula srovnatelné katastrofě.

A nepomohlo ani to, že domácí zvířata prokázala svůj pověstný instinkt a zvláštním chování upozorňovala na blížící se katastrofu. Po zemětřesení Čína navíc odmítla zahraniční pomoc a mnoho dní po katastrofě se svět vůbec nedozvěděl, kolik lidí vlastně zahynulo. Hovořilo se maximálně o desítkách tisíc mrtvých. Pouze v Pekingu byl ihned vyhlášen stav pohotovosti, protože panovaly obavy, že následné otřesy zasáhnou i 150 kilometrů vzdálenou čínskou metropoli.

Nejvíce bylo postiženo město Tchang-šan, jehož část v důsledku zemětřesení poklesla a nepoškozen zde nezůstal ani jeden dům. Velké škody zemětřesení za sebou zanechalo i v šestimilionovém Tiencinu a několik budov bylo zničeno i v Pekingu, kde zahynulo v troskách zřícených domů kolem padesáti osob. Obnova Tchang-šanu stála šest miliard dolarů a znovuzrození zničeného města označili čínští vůdcové za "důkaz nadřazenosti socialismu". Trosky, které po původním městu zůstaly, jsou chráněnou památkou a staly se z nich hojně navštěvovaná turistická atrakce.

Zemětřesení a podobné katastrofy jsou v Číně často chápány jako znamení nebes a předzvěsti politických změn. Necelé dva měsíce po katastrofě zemřel čínský vůdce Mao Ce-tung a měsíc poté byli zatčeni členové skupiny radikálů nazývaných Gang čtyř, kteří byli v období takzvané "kulturní revoluce" odpovědni za pronásledování a smrt mnoha tisíců lidí.

Vůbec nejničivější zemětřesení v dějinách lidstva zažili podle dostupných zdrojů obyvatelé Egypta a Sýrie v roce 1201, kdy v troskách domů nalezl smrt jeden milion lidí. Druhé největší otřesy půdy postihly provincii Šen-si na severozápadě Číny v lednu roku 1556, kdy zahynulo 830.000 osob. V posledních letech zaznamenalo silné zemětřesení například Haiti, kde 12. ledna 2010 při otřesech o síle 7,2 Richterovy stupnice nedaleko metropole Port-au-Prince zahynulo 230.000 lidí.