Zničená prestiž a další válka. Co by se stalo, kdyby Američané opustili Afghánistán?

Kábul/Washington - Válka v Afghánistánu se zdá být nekonečnou. Ačkoliv Američané počet svých jednotek v zemi rapidně snížili, jsou tam stále přítomni. Podle místních by jejich odchod způsobil chaos, kterého by využili zejména extremistická bojová uskupení.

Server Washington Post se zabývá možným úplným stažením amerických jednotek z problematického Afghánistánu. Američané už v zemi působí šestnáct let, jejich přítomnost si vyžádala 2 400 obětí. Víc než 700 miliard dolarů americká vláda do akcí v zemi investovala. A stále se nepodařilo zvítězit. 

Nyní je cílem spíš "neprohrát" než vyhrát, domnívají se autoři článku. Znovu se vzmáhající hnutí Taliban má dnes pod kontrolou 40 procent oblastí země. Bojovníci Islámského státu (IS) okupují hory na východě. Přítomnost amerických jednotek v zemi je vnímána s cynismem. Civilisté a bezpečnostní složky země umírají čím dál víc, minulý rok při akci NATO nebo vládních jednotek zahynulo na 600 civilistů. 

Nekonečný konflikt a málo možností také nutí mnoho mladých Afghánců, aby zemi opustili, případně se někteří přidávají k ozbrojeným skupinkám. V zemi žije mnoho etnik, která jsou vůči sobě nepřátelská a zemi hrozí velký politický chaos, v krajním případě občanská válka. 

V zemi mají své zájmy také okolní země - Írán, Pákistán a Rusko, stejně jako Spojené státy. Ministr obrany Jim Mattis  a poradce pro americkou národní bezpečnost H. R. McMaster mají přítomnost vojska v Afghánistánu na starost. Dle údajů ministerstva je v zemi 8 800 jednotek, což je obrovský pokles oproti roku 2011. Tehdy tam působilo 100 tisíc mužů. Mnoho z nich nechápe, proč je tam ještě americká administrativa udržuje.

 Washington Post vyzpovídal klíčové osoby v Afghánistánu a ptal se jich na otázku, co by podle jejich názorů v zemi nastalo, kdyby se Američané stáhli. Mluvčí amerických jednotek v Afghánistánu William Salvin se domnívá, že pokud by jednotky opravdu odešly, země by byla plundrována dvaceti teroristickými a násilnými organizacemi. Jde o největší koncentraci teroristických organizací na světě. Tato síť by se dle jeho slov  snažila destabilizovat afghánskou vládu a plánovala by atentáty všude po světě. 

Mluvčí Talibanu Zabiullah Mujahid říká, že by se jednalo o vysvobození. A to jak pro Afghánce, tak pro Američany. Afghánci se prý sjednotí a vytvoří efektivní islámské vedení země. 

Ředitel afghánského Institutu pro strategická studia Davood Moradian předpovídá zemi osud Somálska, pokud Američané odejdou. V důsledku etnických bojů může být vytvořený na části území islámský chalifát, ze kterého by extremistické organizace účinně plánovaly útoky na Západě. 

Afghánský spisovatel a politický analytik Hashemi Nezhad připouští, že země je nyní zcela závislá na zahraniční pomoci. Pokud Američané odejdou, tamní vlády zkolabuje a vojenské šarvátky pošlapou dosažené úspěchy,  ke kterým se země od roku 2001 dopracovala. 

Řidič taxíku Ahmad Shah také příliš nefandí tomu, aby Donald Trump zavelel k ústupu. Zemi by to prý uvrhlo do velké války mezi frakcemi, do které by zasahovaly i sousední mocnosti. "Bude to pro nás katastrofa, ale také pro Spojené státy. Opuštění země bez vítězství znamená zcela jistě porážku. Zničí to americkou prestiž ve světě," domnívá se. 

Související

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

Více souvisejících

Afghanistán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

USS Lassen

Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Americké námořnictvo se zmocnilo íránské nákladní lodi M/V Touska, která se pokusila proplout americkou blokádou íránských přístavů. Během operace v Ománském zálivu zahájily americké síly palbu a poškodily strojovnu plavidla. Incident eskaloval po šesti hodinách, kdy loď nereagovala na opakovaná varování. Americké velitelství CENTCOM potvrdilo, že následně námořní pěchota na palubu vstoupila.

před 1 hodinou

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu

Hormuzský průliv už zase není bezpečným místem, vyplývá ze zpráv z posledních hodin. Ty přicházejí poté, co Írán oznámil opětovné uzavření klíčové dopravní cesty. Několik lodí se již mělo v průlivu dostat pod palbu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy