Proč přežívá Kimův režim? Americký deník poukázal na závažný problém

Riziko ničivé války trvá

Hlasování Rady bezpečnosti odráží podle washingtonského deníku širší mezinárodní obavy, které dosáhly nové úrovně poté, co KLDR ve dnech 4. a 28. července otestovala balistické rakety schopné zasáhnout Spojené státy.

Vlivní server uvedené hlasování velmi vítá, ale připomíná, že přesunout se od obav k efektivní akci bylo dlouhou dobu tou těžší částí a na tom se nic nemění. "Každá vojenská možnost nese riziko vyvolání ničivé války a změna režimu, která by byla nejlepším řešením pro dlouho trpící severokorejský lid, se nezdá jako aktuální," shrnuje Washington Post.

Zbývá tedy nějaká kombinace přesvědčování, vyjednávání a nátlaku, píše prestižní deník. Dodává, že jejím adresátem je ale agresivní vůdce země, která v průběhu desetiletí opakovaně vyjednávala se špatnými úmysly, což úkol rozhodně nečiní lehčím.

Poslední vlna sankcí zakazuje Severní Koreji zahraniční nákup, prodej a přesun uhlí, železa, železné rudy, mořských plodů, olova a olovné rudy a mimo jiné se snaží omezit i práci Severokorejců v zahraničí, shrnuje editorial. Poukazuje, že podle některých odhadů by plně prosazované sankce snížily roční zahraniční příjmy KLDR o miliardu dolarů (zhruba 22,5 miliardy korun, pozn. redaktora), tedy o třetinu.

"Sankce jsou však tupým nástrojem a může trvat dlouho, než se projeví jejich efekt," varuje vlivný server. Připomíná, že sankce byly na KLDR poprvé uvaleny po testu jaderné zbraně v roce 2006 a výrazně rozšířeny o deset let později, ale zatím neměly hmatatelný dopad.

Washington Post si pokládá otázku, proč tomu tak je. Odpovídá, že prosazování sankcí bývalo selektivní a často nedůsledné. Odkazuje na poslední zprávu Andrey Bergerové, expertky britského think tanku Royal United Services Institute, podle níž jsou sankce proti Pchjongjangu "domem bez základů". "Tvrzení u stolu Rady bezpečnosti OSN, že sankce jsou nejtvrdší, co kdy byly, může být pravdivé na papíře, ale v praxi je fikcí," cituje editorial odbornici.

Kimovi zatím horko není

Problémem je, že KLDR využívá nelegální dodavatelské sítě, jednotlivé státy neuplatňují sankce v plné míře a firmy ze soukromého sektoru je navíc často dokážou obcházet, ztotožňuje se Washington Post se závěry Bergerové. "Tyto díry umožňují Severní Koreji pokračovat v nelegálních aktivitách," cituje vlivný server její slova. Dodává, že Rada bezpečnosti OSN zatím nevyvinula celkové úsilí, které by zadusilo veškerou ekonomickou aktivitu umožňující režimu Kim Čong-una nadále fungovat.

Zdá se, že americký prezident Donald Trump si nebezpečí plynoucí z expandujícího severokorejského raketového a jaderného programu uvědomuje, poukazuje vlivný deník. Zdůrazňuje však, že není jasné, jak chce šéf Bílého domu postupovat, ponecháme-li stranou jeho na Čínu útočící tweety.

Čínská role v řešení je podle washingtonského serveru významná, ale nikoliv výsadní. "Jde o ten typ bezpečnostního problému, který vyžaduje obratnou diplomacii a budování spojenectví - což není silná stránka současné (Trumpovy) administrativy, alespoň zatím," uvádí editorial.

Nové sankce označuje vlivný deník za nezbytný a potenciálně užitečný první tah, pokládá však otázku, jaké další kroky přimějí bojovného severokorejského vůdce k dojednání věrohodné dohody, která by zastavila jeho jaderný a raketový program. "Zatím jsme neviděli ucelenou strategii. A ani Kimovi zatím není horko," shrnuje Washington Post.