Patří KLDR do jaderného klubu? USA by podle expertů měly uvažovat i o takové variantě

Spojené státy trvají už několik desítek let na tom, že Severní Korea by neměla být uznaná jako jaderná mocnost, podle některých expertů na národní bezpečnost je ale právě teď ten správný čas uvažovat o změně amerického stanoviska. Píše o tom server Politico. Vývoj jaderného arzenálu KLDR se prý dostal do takové fáze, že úplné odzbrojení režimu vypadává ze hry. 

Nyní se prý v nejvyšších vládních kruzích mluví o přístupu pozorovatelském a kontrolním. Spojené státy by prý měli na KLDR pohlížet jako na Sovětský svaz Josifa Stalina nebo jako na Čínu Mao Ce-tunga, který začal vyvíjet jaderný program. V těchto případech USA použily hrozbu obrovské odvety, aby je odradily od používání svých zbraní, a později nabídly pobídky pro SSSR a Čínu, aby omezily nebo snížily jaderné zásoby.

S pootočením kormidla ale nesouhlasí hlavní poradci prezidenta Donalda Trumpa. H. R. McMaster v neděli prohlásil, že "klasická teorie zastrašení" nebude fungovat na režim, který "se svými lidmi zachází s nevýslovnou brutalitou." Někteří lidé z okolí vlády si to ale nemyslí a počítají s variantou, kdy už nebude možné Kima donutit zcela se vzdát jaderného programu. Namísto toho by USA a jejich spojenci v Asii měli vyvinout strategii, s kterou by korejský jaderný program měly více méně pod kontrolou. A čím dříve, tím lépe, nikdo nechce, aby KLDR dospěla do stavu, kdy bude mít kapacity na zasažení amerického kontinentu svými raketami. 

"Tento rok začínal tím, že Severní Korea slíbila vyvinutí takové kapacity a Trump řekl, že k tomu nedojde," říká bývalý americký velvyslanec Robert Gallucci, který loni vedl neformální hovory s některými severokorejskými diplomaty. "Jsou Severokorejci tak odlišní a nezastrašitelní? To je otázka války a míru," dodává. 

Politiku odmítnutí KLDR jakožto další jaderné mocnosti uplatňují Spojené státy od raných devadesátých let. USA spoléhaly na mezinárodní sankce, důvodem bylo i porušení dohody z roku 1994, která měla za cíl zastavení rozvoje jaderných zbraní - k odstoupení od dohody došlo v roce 2006, kdy KLDR provedla první z pěti jaderných testů. Následovala eskalace situace a zhoršení vztahů mezi USA a Severní Koreou. Trump mluvil o ohni a zuřivosti, Kim o zásahu tichomořského ostrova Guam. Administrativa Trumpa trvá na odzbrojení režimu, zatímco ostatní volají po novém přístupu.

 S nápadem klasické zastrašovací teorie přišla poradkyně pro národní bezpečnost z éry prezidenta Obamy Susan Riceová. Současný Trumpův poradce McMaster to ale odmítá. "Důvodem, proč si myslím, že nemá pravdu je, že klasická odstrašovací teorie - jak se dá aplikovat na režim jakým je Severní Korea? Na režim, který využívá nevýslovné brutality vůči svým vlastním občanům? Na režim, který nadále vyhrožuje zbraněmi hromadného ničení svým sousedům v regionu a přímo i Spojeným státům? Na režim, který uvězňuje a zabíjí kohokoliv, kdo se mu jeví jako opozice?" ptá se. 

Bývalý ředitel národní bezpečnosti James Clapper řekl pro CNN, že cílem Spojených států by měla být akceptace a pokus kontrolovat proces severokorejského zbrojení. Dodal, že by rád viděl KLDR odzbrojenou, ale takové řešení už prý není na stole. 

Hlavní otázkou by však bylo, zda Severní Korea umožní vstup mezinárodní inspekce do svých jaderných zařízení výměnou za lepší vztah s Washingtonem. Učinila to v roce 1994 za éry prezidenta Clintona. Byla by Jižní Korea a Japonsko nuceni vyvinout vlastní jaderné arzenály? Jak by USA mohly zaručit svou bezpečnost prostřednictvím takzvaného rozšířeného zastrašování? To jsou otázky, které si nyní musí Spojené státy klást. 

V tzv. jaderném klubu je momentálně pět států: Spojené státy, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie. Svým jaderným arzenálem disponuje také Indie, Pákistán a Izrael.