Proč američtí špioni účinně neudeří na Severní Koreu a nezískají tajné informace?

Úsilí Spojených států proniknout do izolované Severní Koreje bylo natolik zmatené, že armáda pravděpodobně nemá dostatek přesných informací, aby mohla vyřadit severokorejské jaderné a raketové zařízení, i kdyby to nařídil sám prezident Donald Trump. Píše o tom server Politico. 

Trump ve čtvrtek znovu prohlásil, že "vojenská akce by určitě mohla být možností," což by byl "velmi smutný den pro Severní Koreu". "Je to nevyhnutelné? Nic není nevyhnutelné," dodal na tiskové konferenci. Sám by preferoval raději nevojenské řešení krize.

Spojené státy by si na druhou stranu měly přiznat, že jim činí velké problémy úspěšně proniknout do KLDR a ovlivnit věci pomocí tajných služeb. Pro špiony je KLDR jedním z nejpalčivějších cílů. Jeden ze špičkových amerických špionů letos prohlásil, že průnik do Severní Koree je "jeden z nejtěžších, ne-li nejtěžší". "Prosté" letecké útoky by nemusely odhalit všechna jaderná zařízení v zemi a Pchjongjang by mohl sáhnout ke krvavé odplatě. 

"Pokud dáte slovo prezidentovi ... Jednou z prvních věcí, kterou mu musíme říct, je, že můžeme letecky udeřit na to, co vidíme, ale nevíme, co nevidíme," uvedl Douglas Paal bývalý poradce pro národní bezpečnost pro bývalého prezidenta George H. W. Bushe. "Obecně řečeno, nemyslím si, že přeháním, když řeknu, že stále tápeme ve tmě," dodal.

Obtížnost shromažďování a interpretace zpravodajských informací o Severní Koreji je jedním z důvodů, proč různé špionážní agentury často dospívají k různým závěrům o schopnostech Severní Koree. Přitom celý svět už nyní ví, že Kimův režim nějaké schopnosti má - naposledy údajně provedl provedl test termonukleární bomby.

Například v roce 2013 americká Agentura pro obranné zpravodajské služby uvedla, že "věří", že Severní Korea vyvinula jadernou hlavici, která by mohla být zakomponována na balistické raketě. Krátce poté ředitel Národní bezpečnosti James Clapper otočil a řekl, že zjištění nepotvrdila celá zpravodajská komunita. 

Letos po revizních analýzách zpravodajských služeb se zdá, že severokorejský jaderný a raketový program dospěl do situace, kdy by Pchjongjang mohl umístit atomovou bombu na mezikontinentální balistickou raketu, která by už mohla do konce roku 2018 dorazit do Spojených států - jde o dva roky dříve, než tvrdily předchozí odhady.

O několik týdnů později, jiné zpravodajské agentury USA dospěly k závěru, že Severní Korea zahájila budování střel, které by dolétly do USA.

Následovala facka v podobě úspěšného testu vodíkové bomby. Výbuch měl otřást regionem nebývalou silou, mělo jít o nejsilnější výbuch atomovky, který byl silnější než svržené bomby na japonská města za druhé světové války.

USA shromažďují informace o zahraničních zemích a teroristických skupinách především prostřednictvím lidských špionáží, elektronického odposlouchávání či špionážních satelitů. Všechny tři hlavní způsoby je velmi obtížné využít i v KLDR a to z několika důvodů.

Jedním z nich je nedostatek diplomatických a obchodních vztahů, řekl Bruce Klingner, který strávil 20 let u CIA a DIA před nástupem do Nadace Heritage. "Očividně jsme se nevmísili dostatečně do struktur Severní Koree a dokonce i Jižní Korea má potíže s využitím svých agentů kvůli rozdílům v nářečí a výslovnosti," řekl Klingner. "Všichni cizinci v KLDR vyčnívají, takže v zemi, kde se lidé udávají i ve svých rodinách a udávají i své sousedy, by to měl cizí špion obzvlášť těžké," doplňuje. 

To znamená, že většina špionů pochází z lidí, kteří z KLDR utekli. Často však jde o osoby, které nemají přímou znalost nejcitlivějšího vnitřního fungování režimu. Tito lidé si navíc některé informace přibarvují, aby s nimi Američané lépe zacházeli a jejich informace v podstatě nejsou spolehlivé. 

"Severní Korea je pravděpodobně nejvíce omezujícím prostředím pro lidi na celém světě. Je mnohem restriktivněji než předválečná Sýrie nebo Írán, víc restriktivnější než Čína nebo Barma," uvedl Andrew Peek, bývalý armádní důstojník. 

Shromažďování informací prostřednictvím elektronických prostředků je taktéž omezené kvůli slabší technologii, přístupu k internetu a používání mobilních telefonů uvnitř Severní Koree. A ti, kteří používají počítačové sítě v režimu Kim Čong-una, včetně vládních úředníků, používají silné šifrování. "Jejich širokopásmové připojení je extrémně omezené," řekl Dan Coats, ředitel národní rozvědky v květnu v senátním panelu.

Totéž platí pro ostatní nástroje pro shromažďování informací, řekl. "Získáváme velmi omezené výsledky. Nemáme v zemi konstantní, konzistentní schopnosti, takže existují mezery a Severokorejci o nich vědí," řekl Coats. 

Nejúspěšnější taktikou amerických špionů tak zůstává využívání satelitních snímků. Ale to má podle odborníků své limity. Snímky sice mohou pomoci sledovat vojenské přesuny nebo analyzovat, kde dochází k přípravám na jaderný nebo raketový test, obraz, který ale poskytují, je neúplný. Navíc valná hromada severokorejských vojenských a skladovacích zařízení se nachází v podzemí.