Život v jihokorejské vesnici v demilitarizované zóně v blízkosti KLDR?

Život zde je opravdu zajímavý, každý den jim ze severní strany hraje hlasitá propaganda režimu, tak hlučná, že zdejší domy vyžadují odhlučněné stěny. Osadě se někdy přezdívá „Svobodná vesnice“ a žije zde kolem 197 Jihokorejců. Jak vypadá jejich každodenní život a jak nyní snášejí rostoucí napětí mezi zeměmi?

Cho Jong-Suk je majitelkou zdejší restaurace. Do vesnice se přestěhovala, protože se provdala za jednoho z místních. Je to v podstatě jediný způsob, jak získat povolení zde žít. Reportérům řekla, že vnímá, jak všichni jsou poslední dobou ostražitější. „Je to napjatá situace, zamykáme si teď dveře, i když jsme to před tím nedělali,“ vysvětlila paní Cho.

Až na hlasitá hlášení ze severu zde není propaganda příliš výrazná. Obě země však v průběhu let spolu zápasí, kdo vztyčí vyšší stožár s vlajkou. Momentálně vede Severní Korea, které visí vlajka až 165 metrů nad zemí. Obyvatelé Taesung se vždy živili zemědělstvím, a to dělají až dodnes. Jenže od korejské války není prakticky den, kdy by okolí rýžových polí nehlídali jihokorejští vojáci. Ve skutečnosti některá jejich pole hraničí s těmi severokorejskými, malá říčka je všechno, co je dělí.

Po obyvatele platí zákaz vycházení po půlnoci až do východu slunce, každý večer jsou ve svých domovech kontrolováni ozbrojenými místy, a kdykoliv chtějí opustit město – třeba jet na nákupy do metropole, musí se to ohlásit na kontrolních stanovištích. Autobus sem jezdí dvakrát denně.

Přísné podmínky mají však svá opodstatnění, již v minulosti se několikrát stalo, že několik vesničanů bylo uneseno severokorejskými vojáky. Propuštění byli po několika dnes věznění, údajně z toho důvodu, že úmyslně překročili hranice při sběru plodin. I přesto mnozí odmítají osadu opustit a přestěhovat se jinam. Taesung je totiž pod správou OSN, nemusí tak platit daně a zdejší muže nečeká vojenská služba. „Máme tu mladé lidí, na rozdíl od ostatních vesnic zde vidíte opravdovou semknutou komunitu,“ odůvodnila paní Cho, proč se nechce odstěhovat. Mnozí však odmítají mluvit na kameru, obávají se reakce Pchjongjangu.

Když se projdete vesnici, i hned vás zaujme stavba, která má sloužit jako nouzový úkryt před bombardováním. Všichni obyvatelé jsou dobře obeznámeni tím, co zde naleznou, nebo jak se dovnitř dostat. Navzdory všemu je Taesung pořád jen normální vesnicí, zdejší škola má asi 35 žáků, jsou to děti, kteří mají normální sny jako jejich vrstevníci. Jen učitelé věnují zvláštní péči tomu, aby jejich studenti znali historii poloostrova a možnosti budoucího sjednocení zemí.